Před několika dny nás opustila významná česká malířka a obyvatelka Turnova Jaroslava Solovjevová. Poslední rozloučení s ní se uskutečnilo v pátek 22. března v úzkém kruhu. Jaroslava Solovjevová (*1926), rozená Zabloudilová, byla dítětem Prahy, hlavně Karlína, Manin a Žižkova. Dětství prožité na periferii velkoměsta v ní zůstalo hluboko zakódováno a přešlo do jejího základního výtvarného pohledu na svět. Krása městské krajiny se stala její celoživotní náplní. Její manžel ji v rozhovoru do projektu Češi Českého ráje (ZDE) charakterizoval: „Je ve svém oboru jednička. I v těch temných dobách byla v pomyslné reprezentační desítce našich výtvarníků. Vystavovala v Paříži, ve které našla svůj hlavní tvůrčí motiv. Mansardičky, okenice, komíny. Vždy mě znovu a znovu překvapuje, jak dovede z nepatrné kresbičky udělat velké plátno, které má své neopakovatelné kouzlo.“
Podle historika umění Miroslava Cogana z turnovského muzea patří Jaroslava Solovjevová na roveň malířům, jakými byli Vladimír Komárek, Josef Jíra či Dalibor Matouš. Malířů, kteří žili v našem regionu, ale jeho hranice výrazně překročili. „Na jejím díle mě fascinuje skutečnost, kolik energie z jejích pláten čiší. Byla to mírná, subtilní žena, o to víc je z jejích prací vidět odpovědný přístup k dílu, ve kterém spatřovala dobrodružství i seberealizaci.“
28. října 2007 bylo manželům Jaroslavě a Janu Solovjevovým uděleno čestné občanství města Turnova. „Oba výtvarní umělci ovlivnili výrazným způsobem kulturní dění města, v němž žijí a pracují. Obětavě a nezištně spolupracují s řadou institucí, podporují kulturní život ve městě a propagují Turnov nejen v České republice, ale i v zahraničí,“ stojí ve zdůvodnění udělení významného ocenění.
Paní Jaroslavo Solovjevová, čest Vaší památce!