Z YUCATÁNU DO TURNOVA

0

Když se na začátku roku 2010 starší syn rozhodl vycestovat s organizací AFS Mezikulturní programy a posléze získal stipendium do Německa, navrhla jsem zbytku rodiny, že bychom si na uvolněnou postel mohli vzít studenta. A protože se můj návrh setkal se souhlasem, brzy jsme začali studovat internetové stránky AFS a seznamy studentů. Každý měl svého favorita a nakonec zvítězil ten můj – 17letý Marco z Mexika. Přiznám se, že jeden z hlavních důvodů byl ten, že jeho koníčkem bylo vaření a já doufala, že se naučím něco z exotické mexické kuchyně. A rozhodně jsem nebyla zklamaná.

Marco byl moc milý a okamžitě si získal každého, s kým se setkal. Také přechod z dvoumilionové rodné Meridy do srdce Českého ráje zvládl obdivuhodně a rychle byl samostatný. Brzy měl hodně přátel ve škole, na fotbale i mezi studenty. Naučil se slušně rozumět česky, ale mluvil takovou španělskou češtinou, někdy velmi legrační.
Zažili jsme společně spoustu věcí, ale nejraději vzpomínám na to, jak mi vyprávěl o své rodině, když jsme v kuchyni loupali fazole, a také na oslavu jeho 18. narozenin.

Pro Marca byly zase největší zážitkem naše Vánoce a spousta dárků, které dostal. A jeho silvestrovské přání pro nadcházející rok, aby s námi zase mohl strávit Vánoce, nám – rodičům – vehnalo slzy do očí. A také sníh, který zažil poprvé a radoval se z něj jako malé dítě. Poprvé v životě taky zkusil lyže, běžky a snowboard a moc mu to šlo.

Náš hostitelský syn si s sebou přivezl spoustu koření a různých pochutin pro vaření, a tak jeho kulinářské umění mohli obdivovat naši přátelé i příbuzní. Mexická kuchyně nám zachutnala. Zpočátku byla pro nás hodně ostrá, ale časem jsme si trochu zvykli, i když stále platilo, že o čem Marco řekl, že nepálí, nás pálilo hodně, a co podle něj pálilo, pro nás bylo nepoživatelné.

Ten rok nám strašně rychle utekl a z loučení jsme byli všichni smutní. Občas si Marco vzpomene a přijde mi mail: Ahoj maminka, promiň pro psát tak pozdě… Já zase na něho vzpomínám, když vařím z mexické kuchařky, kterou jsem dostala jako dárek, a učím se španělštinu. Doufáme, že se ještě setkáme.

Celá rodina považuje naši hostitelskou zkušenost za skvělou. Máme prostě dalšího syna, který jenom žije kousek dál. A rozhodně máme v úmyslu brzy znovu hostit.

Ema Lišková, Turnov
AFS Mezikulturní programy, o. s., info@afs.cz, www.afs.cz

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.