PAPÍROVÉ VÁNOCE

0

Hýčkané, tradiční, neboť i přes různé prognózy, které straší Santa Klausem, se lidé od centrální osoby křesťanství, Ježíška, neodvracejí. Spíše naopak. To je pozitivní, tedy alespoň z mého pohledu. Co je ovšem méně radostné, až alarmující (opět z mého pohledu), je stále menší prodej knih. Češi utratí za vánoční dárky rok od roku více a opět si – světe div se – lidé půjčují nevýhodně jen aby měli Vánoce nejen pěkné ale i bohaté. Přesto začíná být kdysi tolik oblíbený dárek v podobě duševní potravy stále víc na chvostu prodejnosti. Nějak mi to nejde do hlavy. Kolik je to let zpátky, kdy fronty v knihkupectvích bývaly až za roh posledního regálu?

Já sama jsem, co se knih týká, konzervativní, to tedy přiznám. S velkou nedůvěrou, až odporem sleduji nový výdobytek moderní techniky, takzvané elektronické knihy. Názor těžko změním. Když čtu, tak to musí šustit a vonět papírem. Ale nedávno přišla jedna z dcer, že si čtečku knih přeje k narozeninám. Vzhledem k tomu, že v oblasti nákupu literatury mají u nás v rodině všichni takřka neomezený účet a když si někdo přeje produkt z knihkupectví, dostane ho, tato vymoženost se u nás objevila také. Jednoduše proto, že pokud chce dcera číst v této podobě, nechť. Důležité je, že vůbec čte. Z výše napsaného je patrné, že u nás je Ježíšek velmi, velmi papírový. Tedy, letos poprvé bude i e-papírový.

Ale to jsem odbočila. Jistě, knihy jsou drahé. Ale raději než troje tepláky, aby jako bylo co rozbalovat, koupím tu knihu. A jelikož mi k tomu na zachování knih jako takových velmi záleží, pokusím se vám nějaké nabídnout. Jen tak, pro inspiraci.

Lars Kepler: Paganiniho smlouva
Klidně bych mohla připsat  od stejného autora, tedy autorů (Kepler je pseudonym manželského páru) román Hypnotizér nebo Svědkyně ohně. K tomu dodat od Stieg Larssona Milénium či knihy Sněhulák, Lovci hlav nebo Nemesis (autor Jo Nesbo). Všechny vypsané tituly jsou kriminálními romány severských autorů. A je to vážně jízda. Je v nich patrná inspirace anglo-americkou školou detektivek, což je pro našince velmi blízké. Pokud si tedy chcete o Vánocích odpočinout a příliš nezatěžovat šedé buňky mozkové, doporučuji. Věřte, těžko se od nich odchází i za cenu noci beze spánku. A mezi námi, pokud stihnete přelousknout některý z těchto románů do 24. prosince, klidně to ještě můžete někomu šoupnout pod stromeček. Takže ušetříte. To by šlo, ne? (Jistě, je to neslušné, to byla jen legrace. Ale půjčit si ji pak od obdarovaného můžete.)

Miloš Urban: Praga Piccola
Novinka od dnes už zavedeného českého autora. Jeho romány Stín katedrál, Lord Mord, Sedmikostelí, Santiniho jazyk či Boletus Arcanus jsou zárukou skutečného zážitku. Pokud se chcete toulat starou Prahou a se zatajeným dechem prožít pravé tajemno s lehkým mrazením v zádech, jestli toužíte pochopit krásu gotiky nebo jinak uchopit chrám Svatého Víta, či se nechat okouzlit architektem baroka Santinim, lehce tisknoucího do svých chrámů myšlenku, máte příležitost. Možná ale dáváte přednost čistotě v krajině a přírodě, chcete překlenout století a víc vnímat dobu, kdy rok byl rozdělen do setí, sklízení a rovnováhy a přitom se i trochu podívat do hororové pohádky podle modelu E. A. Poa doporučuji od tohoto autora knihu Hastrman. Jednoduše, velmi čtivé romány, které vás nutí hledat další informace, ať už na internetu, nebo v mapách. A Praga Piccola? Tak tu jsem ještě nečetla, ale už se na ní těším. Název napovídá, že se něco dovím o počátku automobilového průmyslu. Proč ne, že?

Miloš Doležal: Zázraky se nedějí
Tak o tuhle si napíšu. Protože kdo ví, jak to s těmi zázraky je. Každopádně tato kniha nepatří mezi ty odpočinkové. Jedná se o tzv. Číhošťský zázrak, kde sehrála nechutnou roli komunistická StB a naopak velmi statečnou farář Toufar. Z recenzí jsem se ujistila o tom, že se jedná o obsáhlé dílo, které pojímá nejen hlavní postavu zajímavé osobnosti kněze, ale i celou dobu, ve které se příběh odehrál. V kontextu s tím, že si dnes komunisté počínají jako popírači holocaustu bez jakékoli sebereflexe a studu, jsem přesvědčená o důležitosti takových literárních počinů. Když v roce 2012 slyším v přímém přenosu komunistického poslance Gospiče, jak s klidem tvrdí o minulém režimu, že nebyl totalitní a vrah-prokurátor Vaš je vlastně sympaťák (nechť je mu zem pěkně těžká), jsem o tom přesvědčená ještě víc. Dovolím si jen takovou malou poznámku na okraj, když dovolíte. Autor jedné z recenzí na tuto knihu popisoval, jak nelidsky zmlácený a zmučený Toufar byl nucen jet z vězení do kostela, kde se měl točit propagandistický film o tom, že zázraky se nedějí, a Vatikán má všude své špiony. Nemohl obléknout boty, měl opuchlé nohy, tak mu estébáci navlékli bačkory jednoho z dozorců. Museli je rozstřihnout, aby se nohy do bačkor vešly, k tomu se pochopitelně umazaly od krve pana faráře. Majitel bačkor  se posléze rozčiloval, že mu takto znehodnotili obuv. Tak si tak říkám, jestli potomci toho „okradeného“ bachaře nebudou žádat nápravu za majetkovou újmu. Divili byste se? Já tedy, soudě dle kolektivní ztráty paměti v této zemi, ani ne.

Cílek, Richter, Veverka: Hlasy z hořících domů
Pokud napíši Lidice, Ležáky, asi se mezi vámi nenajde nikdo, kdo by nevěděl, kam směřuje téma této publikace. Když přidám Český Malín, Ploština, Prlov, Zákřov, Javořičko už si možná tak jistí nebudete. Tady mi nezbývá než jediné. Doporučit. I když je to čtení mnohdy velmi bolestné a místy drastické, má velkou vypovídající hodnotu plnou faktů. Dokonale zpracované, fotodokumentace, velké množství informací jak o samotných pohnutých událostech tak o době, ve které k nim došlo. Asi to není typické, odpočinkové vánoční čtení, ale kdo říká, že ji musíte číst o svátcích, ne? 

Miloslav Lubas: Janovice nikdy více, lepší koulí do palice!
Také vás, milé dámy, muži zásobují historkami s kdysi povinné, většinou dvouleté vojenské služby vlasti, kdy i vašim dětem musí být jasné, že tolik zážitků by tatínek nestihl ani kdyby na té vojně byl celý život? Novinář Miloslav Lubas (liberecká MFD) ve své čtvrté knize také vzpomíná a nuda to rozhodně není. Humoristický román psaný krásně nespisovně, k tomu regionálního původu. Proto u této knihy udělám výjimku: K dostání je v Turnově – na rozdíl od ostatních knih – pouze v knihkupectví a antikvariátu Michala Bartůňka.

 A tak se s vámi pro letošní rok loučím. Přeji vám všem pěkné a pokud možno papírové Vánoce. Nový rok ať máte klidný, se spoustou času pro své blízké. Také zdraví, to hlavně. Bezpečí nám zajistí nová a veskrze fundovaná ministryně obrany, v tomto bodě jsem klidná a vyrovnaná za celou zem. Tak nezbývá, než se těšit na Ježíška. Vánoce přicházejí…

Pěkné svátky, hlavně pohodu!
Bohuslava Charousková
bohuslava.charouskova@seznam.cz

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.