V pátek 9. září se turnovská veřejnost v kostele P. Marie rozloučila s jednou z největších osobností města v jeho dějinách. Václav Šolc, první polistopadový starosta, zemřel 1. září. Bylo mu 88 let. Jak úvodem připomněl katolický vikář Václav Vlasák, poslední rozloučení se zesnulým patří k důležitým věcem v životě. Minulost navazuje na přítomnost a budoucnost. Bez vědomí kontinuity bychom byli lidé bez minulosti. A protože se jednalo o poslední rozloučení v ekumenickém duchu, hlavní část samotného aktu byla na duchovním zdejšího Ochranovského sboru Jednoty bratrské Ondřeji Halamovi.
„Václav Šolc zůstává velkou osobností tohoto města, jeho odkaz má pro Turnov význam, který přetrvává. Jedná se o osobnost, která se nesklonila před dobou a okolnostmi, a může nám být vzorem,“ připomněl Halama perzekuce, kterým byli Václav Šolc a jeho rodina vystaveni v době komunistické vlády. „Byl součástí společenství českých bratří v Turnově, jakýmsi pevným pokračovatelem těch, kteří z města a ze země na počátku 17. století odešli kvůli víře, protože ctili pravdu a svobodu, které pro ně byly víc než zajištěná existence. Jeho víra nebyla okázalá, byla velmi civilní, křesťanská. Měl zvláštní dar humoru, vtipkoval i v těch nejtěžších chvílích, dovedl se zasmát i sám sobě… V jeho životě se naplnilo, oč bojoval…“
Starosta Turnova Tomáš Hocke přiblížil Šolcovy životní osudy i smyl pro zodpovědnost, když v době, kdy jiní odcházejí na zasloužilý odpočinek, on stanul v čele města v období velkých změn. „Čas od času se ke mně dostávají smlouvy psané na stroji a já s respektem a mrazením v zádech pročítám řádky až po podpis pod nimi a přemýšlím o kontinuitě vývoje města. Přemýšlím stejně jako on o zodpovědnosti k dalším generacím. Ptal jsem se ho, jestli to tenkrát bylo také tak těžké, jako to nyní občas vidím já, a on mně s pousmáním vyprávěl velmi podobné příběhy těm dnešním. Chtěl bych mu poděkovat nejen za mravní postoje, ale i za položení základů samosprávy města, na kterých stavíme dodnes. Čest jeho památce!“
(Viz také text z projektu Češi Českého ráje – ZDE a rozhovor s manželi Šolcovými – ZDE)
