Ten zápach je v létě cítit kolikrát až v Ohrazenicích a horní části Turnova. Na vině je vepřín pod obcí Husa, přesněji kejda, rozvážená po polích. Před více než rokem byla poprvé zveřejněna myšlenka stavby bioplynové stanice, která by prasečí kejdu přeměnila na bioplyn, což je jedna z moderních metod vzniku druhotných zdrojů energie. Bioplynová stanice totiž kromě toho, že kejdu promění v nepáchnoucí hnojivo, je také schopna vyrábět elektrickou energii, dálkově dodávat teplo ad.
Záměr nyní posuzuje turnovský stavební úřad, obec Paceřice, která má být investorem, požádala o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby. V pátek 22. února se na místě možné stavby bioplynové stanice, pár desítek metrů pod posledními domy osady Husa, sešli zástupci obce, stavebního úřadu, projekční kanceláře, krajského úřadu a dalších pozvaných hostů s veřejností.
A jsou to právě obyvatelé Husy a třeba také Radimovic, kteří se stavbou zásadně nesouhlasí. „Podle našeho názoru je pro stavbu bioplynové stanice nevhodně vybraná lokalita, je to na příjezdové komunikaci k zámku Sychrov, který je od Husy jen kilometr daleko. Přitom je to nejnavštěvovanější památka v kraji, ročně sem přijede přes sto tisíc lidí. Jen asi osmdesát metrů od zamýšlené stavby je první obytný rodinný dům, máme obavu z dalšího zvýšení zápachu, který by sem bioplynová stanice přinesla,“ říká Jana Šírová, neoficiální mluvčí občanů. Ti argumentují také skutečností, že kromě prasečí kejdy z blízkého vepřína by stanice měla zpracovávat jateční odpady a uhynulá zvířata, odpady ze septiků a další biologický odpad, jako například posekanou trávu ad. z okruhu 25 kilometrů. A kdo jednou zažil, co je to kafilerní vůz, ví své, shrnují odpůrci stavby své obavy. „Původně zde měla být malá stanice, která by zpracovávala jen odpad z obce, že půjde o takto rozsáhlou stavbu, to víme jen pár posledních týdnů. Pokud vím, tak v minulosti nezaznělo, že by tam měly být zpracovávány jateční odpady. Proto jsem iniciovala petici proti stavbě,“ vysvětluje Jana Šírová. Petici podepsali prakticky všichni obyvatelé osady Husa včetně chalupářů, chystá se její rozšíření i na samotné Paceřice. „Získali jsme informace z dalších lokalit, kde podobné stanice stojí, někde jsme se byli i podívat. Zjistili jsme, že se prakticky nikde nepodařilo zápach úplně odstranit, navíc lidé žijící v okolí těchto stanic trpí bolestmi hlavy a dalšími obtížemi. Naším cílem je, aby obec od záměru odstoupila a zastavila územní řízení. Už tak patří Paceřice mezi území s nejhoršími rozptylovými podmínkami v zemi, máme tu dálnici a nyní by tu měla být ještě bioplynová stanice, která by byla navíc okamžitě zařazena mezi velké zdroje znečištění ovzduší,“ dodala Šírová.
Bioplynová stanice by měla zpracovat celkem 24 tisíc tun odpadu ročně, z toho 17 tisíc tun prasečí kejdy. V Česku existuje podobných stanic něco málo přes sto. „Kdyby se lidé o dění v obci zajímali, dozvěděli by se nejméně před rokem na veřejných zasedáních zastupitelů obce, nebo z vydání našeho časopisu, který roznášíme do všech schránek, že se stavba bioplynové stanice připravuje,“ říká místostarosta Paceřic Jan Pavelka. Už tehdy vedení obce vyzývalo občany k připomínkování projektu. Stavba je v souladu s územním plánem, kromě kejdy z vepřína by bioplynová stanice měla zpracovávat odpady ze septiků lidem z obce, z jejího provozu by byl i ekonomický přínos do obecní pokladny. „Dnešní roční rozpočet Paceřic je na úrovni dvou a půl milionů korun, díky provozu bioplynové stanice by mohl být nejméně dvojnásobný. V případě, že by byly dodrženy všechny technologické postupy při provozu stanice, jsem přesvědčen o tom, že by tady zápachu bylo podstatně méně než nyní,“ uvedl Pavelka. V úterý 26. února se v Paceřicích konalo veřejné zasedání zastupitelstva obce. Bylo podle očekávání poněkud bouřlivé, přítomna byla zhruba stovka občanů. Zastupitelé nakonec rozhodli, že by bylo ukvapené žádost o vydání územního rozhodnutí stahovat, vyčkají proto na rozhodnutí turnovského stavebního úřadu. Podle vedení obce není důvod záměr úplně opouštět, ekonomické a jiné důvody jasně hovoří pro stavbu. „Rozhodli jsme, že všemu necháme volný průběh. Počkáme, až horké hlavy trochu vychladnou, pojedeme se do některých již existujících stanic podívat a s lidmi o záměru dál hovořit,“ nastínil další postup starosta obce Jan Lamač. Náklady na výstavbu bioplynové stanice jsou odhadnuty na zhruba 80 milionů korun, obec by na stavbu chtěla získat prostředky z některého dotačního titulu Evropské unie.
Zásadní rozhodnutí je nyní na turnovském stavebním úřadu. „Umístění stavby je sice v souladu s územním plánem obce, ale z našeho pohledu je zásadní, že tři z vlastníků pozemků, kde by uvedená stavba měla stát, zrušili svůj souhlas s provedením stavby bioplynové stanice Paceřice, “ uvádí Ivana Hozdecká, pracovnice stavebního úřadu. Podle ní proto úřad nyní nemůže vydat povolení k umístění stavby. „Stavební úřad ze zákona buď žádost obce o umístění stavby zamítne a obec bude muset podat žádost novou a celé řízení se vrátí na začátek, nebo řízení přeruší. Žádost může také stáhnout samotná obec,“ přibližuje Hozdecká další zákonný postup. Podle ní nejspíš úřad stavbu zamítne a jestli obec bude chtít záměr prosadit, bude muset nejdříve získat příslušné pozemky do vlastnictví.