MALÝ VELKÝ HROMOTLUK S KŘEHKÝM SRDCEM

0

Žijí mezi námi svůj obyčejný, a přesto leckdy až neskutečně nevšední život, do kterého krom svých nejbližších málokdy někoho pustí. Nám se to v rámci našeho poslání podařilo, a díky tomu můžeme čtenářům předložit další neobyčejný příběh jednoho z nás. Úctyhodnou sbírku titulů a medailí se Ladislavu Paseckému (57) po návratu k závodění podařilo 8. prosince loňského roku na světovém poháru v Praze rozšířit o další stříbro a zlato!

Kovaný Turnovan z Daliměřic chodí do normální práce, jejíž náplní je především služba lidem, a k tomu se ve své domácí dílničce věnuje foukání skla. V jeho silných pažích se trpělivě rodí křehounké figurky zvířat od těch nejmenších až po krále zvířat – lva. Jejich konejšivá krása je o to překvapivější, když si člověk uvědomí, že jejich autorem je ve své kategorii jeden z nejsilnějších mužů světa!

201601191801_zap_11_2016_pasecky

Po kulturistických začátcích byl dlouhá léta coby člen jabloneckého družstva Ateso československým reprezentantem v silovém trojboji. Cvičit začal v roce 1974 a naplno mu podlehl zhruba o deset let později. Než přišly dlouhodobé zdravotní problémy se šlachami a zády, stačil tvrdou tréninkovou dřinu zúročit pětkrát v řadě za sebou titulem mistra Československa, aby poté 7x vyhrál mistrovství České republiky! „Nejhůř mně bylo tak kolem padesátky, ale přesto jsem se dokázal po třinácti letech vrátit k závodění. Pod tím je podepsán hlavně evropský a světový šampion Roman Krejčík ze Semil, za které v současnosti startuji,“ vrátil se do blízké minulosti náš silák.

O tom, že není tuctovým závodníkem, svědčí zlaté medaile z posledních tří světových podniků ve veteránské kategorii masters do 90 kg. Tu první vybojoval na MS v roce 2013 v pražském hotelu Pyramida, druhou pak přidal o rok později při světovém poháru v Bratislavě. Další pokračování se uskutečnilo v loňském prosinci v pražském hotelu Duo. „V pozdvihu mně zlato nejprve uniklo o dvě a půl kila v souboji s německým protivníkem. Proto jsem se přihlásil ještě do dalšího závodu. Nevěděl jsem, co to se mnou tak rychle za sebou udělá, ale ve finále z toho byl pokus o svěťák, který je 247,5 kg. Naložil jsem si 248 kg, ale dal jsem to jen do půlky a musel pustit. I tak to byla úspěšná mise. Já bral po stříbru i zlato, a syn vyhrál kategorii do 75 kg. K tomu zbytek semilské výpravy díky předsedově dceři Miky Krejčíkové přidal další zlato a zásluhou Kluse a Matury ještě dvě stříbrné medaile,“ rozpovídal se o prosincovém klání Ladislav Pasecký.

Ten již 40 let využívá pro svou přípravu rodnou daliměřickou tělocvičnu, a jeho další motivací v tomto věku je pro něj překonání již zmíněného světového rekordu. Na to se připravuje sám. Trénuje třikrát týdně dvě až tři hodiny. Občas, zvlášť třeba při výkonnostní stagnaci, však zajede do Jablonce na konzultaci k Pavlu Hassemu, který jej vedl v Atesu. Spolu pak probírají „nálože“, intenzitu a frekvenci cvičení, a také životosprávu, která je v tomto sportovním odvětví jedním z nejdůležitějších faktorů úspěchu. Jako třeba vloni v květnu v Olomouci, kde se na po letech prvním společném mistrovství Česka a Slovenska stal absolutním vítězem!

201601191802_zap_12_2016_pasecky

Jako „stará vojna“ vyznává Láďa klasickou výbavu a zápasnické šlapky s minimální výškou podrážky. „Každý centimetr je důležitý. Dnes se už závodí také ve speciálních dresech, které mohou zvýšit váš výkon až o sto kilo, ale to fakt není moje parketa,“ říká skromný borec, jehož osobními rekordy jsou v dřepu (s činkou za krkem!) zvednutých 275 kg, v bench pressu (výtlak v lehu na lavici) 180 kg a v tzv. mrtvém tahu (pozdvih) dokonce 290 kg! Ve svém sportovně pokročilejším věku už do všeho nejde po hlavě jako dřív, ale spíše systematicky.

Uvážíme-li, že jako amatér si startovné a veškeré výdaje na závodech hradí ze své kapsy, je třeba smeknout i nad tím. „Na jednu stranu by bylo pěkné mít nějakého sponzora, na druhou se ale zodpovídám jen sám sobě, a už to asi měnit nebudu. Žena Hanka je rovněž velkou sportovkyní a krom kola, lyžování a dalších aktivit hraje kuželky za Lomnici, takže má pro můj sport pochopení a občas je na mě dokonce snad i pyšná,“ směje se pohodové lamželezo za sklářským kahanem nad ze slabounkého skla vznikajícím trupem koně. „Teď jsem trochu změnil přípravu, a pokud to zdraví dovolí, tak se snad toho světového rekordu ještě dočkám. Víc než to mě však spíš potěší, když všichni kolem mě budou zdraví a společně si budeme užívat života,“ vyslovil v závěru našeho rozhovoru své novoroční poselství Ladislav Pasecký, několikanásobný světový šampion z Daliměřic.

Karel Vodrážka, vodraz@centrum.cz

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.