BÝT PROTI JEN PROTO, ŽE NEJSEM ZROVNA U MOCI, MNĚ NEPŘIJDE TVŮRČÍ, ŘÍKÁ MARTIN HRUBÝ

0

Znáte tenhle? Přijde pán do nemocnice a po dlouhém vyšetření se lékaři dohodnou na jeho okamžité operaci. Pacient protestuje: „To radši umřu, než abych se nechal od vás řezat!“ „Nebojte se,“ uklidňuje ho chirurg, „obojí se dá krásně spojit.“ Anebo víte, jaký je rozdíl mezi internistou, chirurgem a patologem? Internista něco ví, ale nic neumí. Chirurg nic neví, ale umí všechno. Patolog ví všechno, umí všechno, ale přichází vždycky pozdě… Já vím, já vím. Tohle není zrovna běžný a zavedený úvod k rozhovoru. Ale nemohla jsem si pomoci. Když jsem totiž přepisovala nahrávku rozhovoru z diktafonu, dost jsem se bavila. Dokonce tak nahlas, že mi manžel vyčítavě říkal, proč se tak nesměji, když mluvím s ním. Těžko vysvětlit. Možná to bude tím, že pan Martin Hrubý, kterého vám dnes představuji, má podobně černý smysl pro humor jako já. Jen škoda, že se tak těžko nechá tento druh humoru uchopit ve slově psaném. Tak proto alespoň ty úvodní vtipy…

* Pokud se nemýlím, tak Turnov není vaše rodné město.
Pocházím z Prahy. V době, kdy jsem končil vysokou školu, existoval tzv. statut absolventských míst. Shodou okolností v té době odcházel z turnovské nemocnice jeden chirurg, takže se uvolnilo místo. Vzhledem k tomu, že jsem díky naší chalupě v blízkosti Slané u Semil měl k tomuto kraji blízko, lákalo mě to sem.

n201204181829_zap_125_2012_hruby* V polovině devadesátých let jste se zúčastnil s organizací Člověk v tísni mise v Sarajevu. V té době tam probíhala občanská válka a Sarajevo bylo v obležení. Vracíte se v myšlenkách do této doby? Nebo i jinak – co vám tato zkušenost dala?
Naše mise byla koncipována tak, abychom vystřídali stávající chirurgy, kteří pracovali ve dne v noci právě v období největších bojů. Za tu dobu, co jsem tam působil, jsem ale zase tolik válečných zranění neošetřoval. Takže se trochu bráním říkat, že jsem byl přímo ve válce. A jestli mě to nějak ovlivnilo, změnilo… Každá zkušenost vás nějak změní. Sarajevo bylo tou dobou válečnou zónou, a přestože se zrovna neválčilo, odstřelovači byli přítomni stále. Například nemocnice, ve které jsme působili, měla přezdívku švýcarský sýr. Zásahů, které dostala, byl nespočet.

* V současné době jste náměstkem ředitele turnovské nemocnice, zároveň jste zástupcem primáře chirurgie tamtéž, k tomu zastupitelem a radním města. Já bych ale protentokrát vaši profesi a problémy nemocnice vzala okrajově. Začnu tím, že se zeptám, zdali dodržujete životosprávu, zdravě se stravujete…
Obávám se, že ne.

* Asi tušíte, kam mířím. V Turnově se provádějí tzv. bandáže žaludku a svým pacientům asi doporučujete, aby životosprávu dodržovali. Tak jen abych si potvrdila jisté přísloví o kovářově kobyle… Proč tato specializace? Jedná se čistě o komerční záležitost, nebo je to jeden z nových trendů ve zdravotnictví?
Proč vlastně vznikla chirurgie obezity, tak bych se ptal. Tento druh chirurgie vyplývá z reálné situace. Obézních lidí přibývá, WHO (Světová zdravotnická organizace pozn. aut.) obezitu prohlásila za největší světovou epidemii. V současné době se u lidí, kteří dosáhnou určitého stupně obezity, prokázalo, že konzervativní léčba není tak úspěšná, jako léčba chirurgická. A mimochodem, bandáž je pouze jedním z asi pěti výkonů, které se pro léčbu obezity provádějí.

* Za tuhle informaci by vás asi paní doktorka Cajthamlová z televizního  pořadu „Jste to, co jíte“ nepochválila…
Tak jinak. Pod konzervativní léčbu zahrnujeme dietní a režimová opatření, psychoterapii nebo třeba kondiční cvičení. Těch možností je víc. Ale i přesto, že se odborníci v těchto oborech snaží, výsledky nejsou tak dobré jako u léčby chirurgické. Proto chirurgie obezity nabývá na významu, a to nejen z pohledu zdravotního, ale i sociálního a ekonomického. Nicméně je to oblast, která nemá na růžích ustláno. Při zmínce o chirurgii obezity stále ještě zaznívají hlasy typu proč takto nemocné lidi operovat. Ať se raději omezí v jídle, že? Ovšem s tím, jak se rozvíjela tato oblast medicíny, se začalo přicházet i na vedlejší efekty této léčby. Operovaným pacientům se výrazně zlepšuje cukrovka druhého typu nebo hypertenzní nemoc. Takže k názvu chirurgická léčba obezity se připojila i léčba metabolických onemocnění. V této době už vznikají studie, kde se uvažuje o operacích neobézních diabetiků, a to za účelem primárně ovlivnit cukrovku, nikoli obezitu.

* A bandáže žaludku z pohledu významu pro nemocnici v Turnově?
Tato péče poskytovaná v nemocnici v Turnově má spádovost prakticky republikovou, jezdí k nám i zahraniční klientela. V dnešní situaci je to velmi klíčové, protože v naší oblasti, kde je nemocnic víc než dostatek, není pacientů naopak dostatek nikdy. Takže se jedná pochopitelně i o znatelný ekonomický přínos.

n201204181829_zap_124_2012_hruby* Dokázal byste v několika větách říct, jak vidíte budoucnost Panochovy nemocnice?
Jak už jsem zmínil, v naší oblasti je poměrně velká koncentrace nemocnic. To je reálná situace. Odborné společnosti, ministerstvo zdravotnictví a pojišťovny se zaštiťují centralizací péče, což neznamená nic jiného, než že by se zdravotnická péče měla koncentrovat do větších nemocnic. Je také do značné míry cítit tah proti malým nemocnicím. Mediální vlna, kterou vyvolal před časem ministr informací o snížení deseti tisíc lůžek, nebyla vhodně zvolená, protože zavřít v nemocnici například deset postelí neřeší vůbec nic. Význam může mít za určitých okolností rušení celých nemocnic. I když u takového radikálního řešení jsou ekonomické efekty velmi sporné a diskutabilní. V současné době, kdy se přechází na platbu za zdravotnický úkon, tak pro pojišťovnu to znamená velmi pochybnou úsporu. Pacienti budou ošetřeni někde jinde a pojišťovna daný lékařský úkon stejně zaplatí. Situace je tedy nejasná, dle mého jsou účelově říkány polopravdy a upřímně řečeno nevím, kdo vlastně z toho má profitovat.

* …a Panochova nemocnice?
 Pokusíme a pokoušíme se najít takového partnera pro naši nemocnici, který by její pozici mohl v tomto prostředí upevnit. Třeba tím, že se turnovská nemocnice zařadí do nějaké skupiny nemocnic, které vzájemně působí a vystupují jako jeden celek vůči pojišťovně. Takovým partnerem může být skupina privátních nemocnic anebo to může být nemocnice krajská. Vůbec se v této chvíli nebavíme o tom, jestli by naše nemocnice ztratila svoji subjektivitu či kdo by ji řídil. Vše závisí na smluvních vztazích s tímto potenciálním organizačním partnerem a to vzejde teprve z dalších jednání. Další možné varianty jsou, že budeme hledat finančního partnera, se kterým město jako vlastník vytvoří společný podnik nebo si nemocnici pronajme. Zatím v této chvíli není možné říct o těchto snahách nic víc, než že vlastník město a vedení nemocnice vešlo do kontaktu s několika subjekty, se kterými proběhla první jednání. 

* jestli dovolíte, přejdeme nyní ke komunální politice. A začneme u odpadů. Nedávno proběhla Turnovem taková malá pytlíková válka. Jednalo se o úsporu 150 tisíc za to, že technické služby nebudou od domů odvážet tříděný pytlový sběr. Město zaplatilo oproti tomu několik tisíc za obesílání lidí, kteří nejdřív neměli, pak měli a nakonec mají jen někdy dávat pytle s vytříděným odpadem před své domy. Ponechme stranou úsporu, ale přijde vám takovýto systém koncepční a smysluplný?
Řekl bych, že celý tento problém je ukázkou něčeho jiného, a to jak udělat z komára velblouda. Likvidace odpadků v Turnově je významně dražší než kolik může město od občanů ze zákona vybrat. Zároveň město udělalo obrovský kus práce v tom, aby se odpadky třídily, což má samozřejmě i ekonomický přínos cestou přes EKO-KOM. Takto získané peníze byly opětovně investovány do zkvalitňování těchto služeb, takže postupně v průběhu let bylo vybudováno 61 míst pro ukládání tříděného odpadu. A za této situace a při nedostatku peněz se zdálo městu, respektive předkladatelům tohoto návrhu, že ponechávat velmi neefektivní svoz pytlového sběru je zbytečné. Bohužel si tady určité skupiny hrají na politiku a tento problém byl lokálně zpolitizován.

* Pokud vím, tak návrh rozporovala opozice v zastupitelstvu, takže politici, řádně zvolení zastupitelé…
No nezlobte se, ale podmiňovat to, že jestli se nezmění rozhodnutí o svozu pytlového sběru tím, že opozice nezvedne ruku pro návrh územního plánu, a tudíž město přijde o jeden a půl milionu dotace na jeho zhotovení, to je komedie.

n201204181829_zap_123_2012_hruby* Není to spíš důsledek plošného škrtání v rozpočtu? Možná by se dalo ušetřit jinde než ve službách pro občany. Třeba nové a momentálně nepotřebné projekty…
Ale jistě. Osobně nejsem příznivcem ani podporovatelem nových projektů, u kterých se až „pak“ uvidí, jestli na jejich realizaci budou peníze. Zrovna tak jsem na rozpacích, když se vytvářejí různé plány a vize. Jako příklad mohu uvést strategický plán města. Přijel odborník, nechal si udělat pět pracovních skupin, jejich členové mu nadiktovali, co má do připravovaného plánu dosadit. To učinil, dostal půl milionu a odjel. Když jsem se dotazoval, proč je nutné takto postupovat, tak mi bylo řečeno, že my bychom to dohromady nedali. Přitom onen odborník do vytvořených materiálů nedal žádnou invenci, jen sesbíral, co mu připravily pracovní skupiny. Tak tohle mi opravdu vadí. 

* Jste čtvrté volební období zastupitelem města. Asi bych se mohla ptát pár a pár let dozadu a témat by bylo dost. Přesto raději tu přítomnost. Neznám váš názor například na R35.
Přijal jsem za jediné schůdné řešení severní variantu. Myslím, že mnohem víc energie, než protestovat proti této variantě, by mělo být vynaloženo na tlak na technické řešení.
 
* Přestavba bývalého dětského oddělení v areálu turnovské nemocnice.
V současné době není partner, se kterým by se dalo vážně a hlavně koncepčně jednat. Naši představu jsme nicméně prezentovali vlastníkovi, tj. městu. Ta představa je taková, že pokud má mít nemocnice se stávajícími odděleními a rozsahem péče do budoucna zvyšující se úroveň, tak by bylo vhodné tento pavilon zrekonstruovat a umístnit tam lůžka následné péče. Samotnou rekonstrukci ale není možné financovat z peněz nemocnice. Celé to také záleží na tom, o čem jsme již mluvili. A to jakého partnera pro spolupráci najdeme.
 
* Dům přírody v Dolánkách.
V okamžiku, kdy by měly jít provozní náklady za městem, jsem proti realizaci tohoto projektu.

* Sportovní areál v Maškově zahradě.
Celý projekt považuji za smysluplný. Osobně podporuji výstavbu v etapách, nejdřív bazén, potom krytá ledová plocha.

* Nějaký všeobecný poznatek k fungování zastupitelstva?
Vadí mi, že si v zastupitelstvu někteří, a je jich bohužel čím dál víc, hrají na politiku.

* Myslíte, že ji nemají dělat, když je lidé zvolili za určité strany? Tomu moc nerozumím.
Když jsem v zastupitelstvu před lety začínal, tak jsem měl pocit, že se tam mnohem víc přemýšlí a hlavně rozhoduje podle toho, co je potřebné a pro město výhodné. V posledních letech se stalo zvykem hlasovat podle stranické příslušnosti nebo podle toho, jestli jsem nebo nejsem opozice. Vadí mně, že se na komunální úroveň přenesly manýry velké politiky. Aby ale nedošlo k mýlce – já nemám nic proti tomu, když někdo s něčím nesouhlasí, ale být proti jen proto, že nejsem zrovna u moci, tak to mně nepřijde tvůrčí…

* Děkuji za rozhovor
Bohuslava Charousková
bohuslava.charouskova@seznam.cz

MUDr. Martin Hrubý se narodil v roce 1963. Je ženatý a má dvě děti. Absolvoval gymnázium v Praze a fakultu všeobecného lékařství tamtéž.

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.