Integrované výjezdové centrum pro hasiče, dopravní policii a zdravotnické záchranáře vyrůstá na Vesecku v sousedství silnice I/10. Vybuduje ho firma GEOSAN GROUP za nabídkovou cenu 247.791.893,69 Kč včetně DPH.
Stavba začala na konci září loňského roku zemními pracemi, v polovině ledna se tu již rýsují první objekty. Nové centrum by mělo být v provozu závěrem roku 2026. Město Turnov zde letos na jaře bude stavět příjezdovou komunikaci z průmyslové zóny za zhruba 10 milionů Kč. V novém centru zatím nebude sídlit městská hasičská jednotka, která zatím zůstane v „hasičárně“ na Daliměřicích do doby, než se podaří získat peníze na stavbu. Po přestěhování profesionálních hasičů na Vesecko by jejich sídlo Na Lukách měla využívat rozrůstající se škola Lesves – soukromá škola s waldorfskou pedagogikou, která nyní sídlí na Trávnicích. -pch-
NEČEKANÝ NÁLEZ LOVECKÉ STANICE ZE STŘEDNÍHO PALEOLITU NA VESECKU
Na začátku října loňského roku se rozeběhl v plném rozsahu záchranný archeologický výzkum na jihozápadním okraji průmyslové zóny Vesecko. Souvisí se stavbou „Integrovaného výjezdového centra Turnov“, jejímž investorem je Liberecký kraj.
Výzkum, který realizovalo archeologické oddělení Muzea Českého ráje v Turnově, navázal na zjišťovací průzkum provedený na jaře v podobě 11 liniových sond. V nich se podařilo prokázat přítomnost archeologických objektů zahloubených do jílovité spraše, které můžeme datovat do širokého rozmezí zemědělského pravěku, s vysokou pravděpodobností do mladší až pozdní doby bronzové do období kultury lužických popelnicových polí. Přesnou dataci určí až radiokarbonové datování. Tento typ objektů, které měly nejčastěji kruhový až nepravidelný oválný půdorysný tvar a byly obsahovaly světle šedou výplň, se podařilo prokázat při skrývce o počtu 150.
Další fáze výzkumu pokračovala nejprve formou dohledu a následně opět plošným výzkumem. Při skrývkách sprašového nadloží na úroveň fluviální štěrkopískové terasy se podařilo identifikovat a evidovat postupně dalších 40 objektů, které řadíme do výrazně staršího období lidských dějin. Jedná se o stopy po osídlení z období středního paleolitu, konkrétně z období poslední doby meziledové zvané Eem (126 – 115 tisíc př. n. l.). Toto určení jsme provedli na základě terénního pozorování, neboť nálezové situace byly pohřbeny pod různě mocnou vrstvou naváté spraše (v největší mocnosti takřka 180 cm), k jejímuž ukládání došlo během poslední doby ledové (110 – 10 tisíc př. n. l.).
Vraťme se však k samotnému nálezu. Jde o stanici lovců a sběračů, kterou zde využívaly skupiny člověka neandertálského (Homo neanderthalensis). Časové zařazení předběžně potvrzuje nález jaspisového škrabadla a dalších drobných úštěpků nalezených mezi objekty. Z nálezových situací byla odebrána celá řada vzorků na nezbytné datační analýzy – opticky stimulovanou luminiscenci (určení stáří sedimentů, kdy na dané místo naposledy dopadlo denní světlo), termoluminiscenci (určení sedimentů či propálených kamenů, kdy došlo k jejich zahřátí), radiokarbonové datování (pro období zemědělského pravěku), a dále také analýzu paleobotanickou.
Jde o zcela unikátní nález z hlediska poznání starší doby kamenné v evropském měřítku. Nalezené archeologické objekty se vyznačují propálenými vrstvami oranžovohnědého probarvení s četnými uhlíky a propálenými kameny. Lze předpokládat, že většinu objektů lze interpretovat jako ohniště, některé dokonce za zbytky konstrukcí přístřešků. Unikátnost spočívá ve vlastní nálezové situaci, jelikož je to první lokalita tohoto typu na našem území. Téměř všechny doposud známé lokality z období středního paleolitu se nacházejí v jeskyních, kdežto zde se rozkládá soubor objektů v ploše.
Roman Sirovátka, archeolog Muzea Českého ráje v Turnově, sirovatka@muzeum-turnov.cz