KRISTÝNA BROŽOVÁ: REPUBLIKOVÝ HÁZENKÁŘSKÝ TALENT Z TURNOVA

0

V půlce května skončila pro dorostenecké házenkářky pražské Slavie další ligová sezona. Jejich herní kvalita byla oceněna třetí, tedy bronzovou příčkou v konečné desetičlenné tabulce. Za kolektivním výkonem se skrývá řada osobních příběhů jednotlivých hráček. Jako regionální médium jsme si přirozeně vybrali ten nám nejbližší.

Ziskem bronzové medaile završila osm let snahy a minimálně dva a půl roku neskutečné dřiny odchovankyně turnovské házené Kristýna Brožová (16). Ta šéfovala nejlepší obraně v lize a zároveň byla v pořadí třetí nejlepší střelkyní svého týmu, když v celé soutěži jí patřilo velice slušné 20. místo. To vše ji může krůček po krůčku přiblížit třeba i k dorostenecké reprezentaci.

…v dresu Slávie

„Týna na sobě usilovně maká, protože už ve svém mladém věku si uvědomuje, že jenom talent na výraznější prosazení se ve vrcholovém sportu rozhodně nestačí. Třeba na nohách momentálně zdvihne až 130 kilo a i nadále pracuje na dalším rozvoji své komplexnosti. Již před rokem musela odejít do Prahy i na střední školu, protože podmínkou dalšího fungování v klubu byla každodenní účast na tréninku, což nebylo možné na trase Turnov – Praha zajistit,“ konstatuje otec René Brož. Sportem na různých „frontách“ žije celá rodina.

Takže pojďme si úspěšnou reprezentantku Turnova Kristýnu Brožovou blíže představit. Jednou ji třeba budete chtít následovat i vy, co s opravdovým sportem teprve začínáte.

* Když už jsem to nakousl, narozena v Turnově a v současnosti žijící víc v Praze než doma – jaký je vlastně teď tvůj vztah k srdci Českého ráje?
Určitě ten nejlepší. Protože trénujeme denně a studuji gymnázium, jsem celý týden Praze, takže mi turnovský poklid a příroda Turnovska hodně chybí. O to víc si tu užívám volné víkendy. Ráda jezdím na kolečkových bruslích, s kamarády vyrážíme na kolo, a když zbude čas, jedu podpořit bratra, který hraje za Sedmihorky fotbal a za Turnov stolní tenis. Zkrátka, mám Turnov moc ráda.

* Jaká vlastně je Kristýna Brožová – co ji baví, co ráda jí, co dělá nejraději, co ji v životě těší nejvíc?
Už od malička jsem byla hodně aktivní. Chodila jsem do spousty různých kroužků od keramiky, tanečního kroužku, sborového zpěvu přes judo, tenis, basketbal až po dramaťák. Házená mi postupem času zabírala čím dál větší prostor, až z toho ostatního zůstala jenom hra na flétnu. Od čtyř let chodím k učitelce Monice Szantó a ráda se s ní vídám dodnes. Co se týká jídla, nejsem vybíravá a jím prakticky všechno a hodně, takže nemám žádné to TOP. Chutnají mi rychlé a jednoduché pokrmy, samozřejmě NEJ jsou hlavně ty od maminky…

* Tradiční otázka – KDO tě přivedl k házené a proč ses rozhodla právě pro tento kolektivní sport? Máš nějaké své vzory?
K házené, kterou považuji za velmi dynamický a náročný sport, mě přivedla kamarádka Nikola Sojková, z níž je dneska výborná atletka. Za Turnov jsem hrála do svých třinácti let. Naprosto zásadní pro mé házenkářské začátky byly moje trenérky – Vlaďka Ševrová a Soňa Hušková, kterým i touto cestou děkuji. Byly to stovky hodin, které mně, resp. celému týmu obětovaly. Velké vzory v ženské házené pak přišly s přechodem do Slavie. Tam byla populární hlavně Klára Černá, která už aktivní hráčskou kariéru ukončila. Z klubu teď vzešla největší hvězda Jana Knedlíková, která se díky svému maďarskému angažmá stala první českou házenkářkou, která vyhrála ligu mistrů. Nechtěla bych zapomenout ani na Petru Vítkovou, kterou jsem měla dříve možnost sledovat jako úspěšnou hráčku a nyní se stala mojí trenérkou. Ze všech je NEJ ale stejně Filip Jícha!!!

Kristýna Brožová s turnovskou hráčkou a trenérkou Vlaďkou Ševrovou


* Jakou roli v tvém sportovním a v životě vůbec hrají rodiče?
Myslím, že lepší rodiče jsem si nemohla přát. Oba mě bezmezně podporují, chod celé rodiny se házené výrazně přizpůsobil. Přestože ke sportu má přece jen bližší vztah táta, i mamka už to docela dává. Jezdí fandit na všechny naše zápasy, a to klidně až do Ostravy, Plzně, Jindřichova Hradce… Prodloužíme si pobyt, uděláme rodinný víkend, je to moc fajn. V případě, že hrajeme s bráchou ve stejný den, táta koučuje Kryštofa a mamka jede držet palce mně.

* Podle jakého čísla na dresu tě na palubovce můžeme jednoznačně identifikovat?
Tak to je dotaz za pět… Ne, vážně. Brácha je už odmala, a dodnes nevím vlastně ani proč, vysazen na číslo 5. Když jsme například chodili po městě, na poznávacích značkách aut hledal a ukazoval pětky, a to ještě ani nemluvil! Mám ho ráda, a když tedy přišlo na volbu čísla dresu, neváhala jsem. Jen s přechodem do Slavie jsem musela ze začátku nosit pětadvacítku, ale dnes už jsem si spolu s postavením v týmu vybojovala i tu „svou“ pětku…

* Máš vůbec čas při svém studijním a hráčském vytížení sledovat výsledky turnovských házenkářek a udržuješ s některými z nich osobní vazby?
Samozřejmě, že sleduji, a když čas dovolí, jdu se i podívat. Sice se mi to povedlo za sezonu jen asi dvakrát, ale v obraze určitě jsem. Ještě vloni jsme chodily do jedné třídy turnovského gymplu se spoluhráčkou a kámoškou Verčou Víškovou, takže si vždycky dobře pokecáme nejenom o házené.

* Jak tě přijala Praha a pražské spoluhráčky, co trenéři? 
Já myslím, že jak se slávistkami, tak i trenéry to bylo celkem v pohodě. Je tam dobrá parta. Trénujeme pětkrát týdně v hale v Edenu, kde je vynikající zázemí, a to nás těší a motivuje. Samozřejmě jsme holky, takže se na rozdíl od kluků občas řeší i něco jiného než jenom házená, ale dá se to… (smích)

Kristýna Brožová na hřišti u turnovské haly TSC

* Je něco – zápas, gól, historka – na co jen tak, ať už v dobrém či ve zlém, nezapomeneš?
Snažím se vzpomínat jen na to dobré a pár zážitků už jsem nasbírala. Nezapomenutelný byl třeba první gól levou rukou v dresu Turnova v Pardubicích. Potěšil i zájem a uznání trenérů Slavie na turnaji v Kutné Hoře, kdy jsem Slavii ještě v dresu Turnova dala osm gólů z dvanácti. Ráda vzpomínám na loňský zářijový turnaj v Berlíně, kde jsme na postup do čtvrtfinále potřebovaly vyhrát a po remíze následovaly sedmičky. Trenérka mě vybrala mezi pět hráček, které měly házet. Byla jsem dost nervózní, ale proměnila jsem a my postoupily. Silným zážitkem je také osobní setkání s mým idolem Filipem Jíchou (český internacionál, FC Barcelona – pozn. aut.) na házenkářském kempu v Třeboni. Na ukázku střelby si půjčil zrovna můj míč, takže jsem si ho pak nechala podepsat i s tričkem.

* Chceš si jen užívat házenou na ligové úrovni, nebo si stavíš nějaké vyšší cíle? Není tam třeba ještě nějaký jiný sportovní sen?
Teď přecházím z mladších do starších dorostenek, tak uvidíme. Bylo by krásné se později prosadit i do A týmu, ale tohle zatím fakt neřeším. Snít ale můžu, takže se nejen po setkání s Filipem učím španělsky, protože házená je tam pod žhavým sluncem špičková, tak co kdyby – jednou, možná…(smích)

Na Týnu, jak jí říkají rodiče a známí, den po našem rozhovoru čekalo v Praze slavnostní předání bronzových medailí. To se uskutečnilo v poločasu ženského finále play-off 2017 mezi DHC Slavia Praha a soupeřkami z Baníku Most. Celý srpen čeká na starší dorostenky letní příprava, která startuje soustředěním, v němž se první týden budou připravovat v Jilemnici. Start ostrých ligových bitev bude pro Kristýnu Brožovou na pořadu dne v polovině září. Tak hodně štěstí!
Připravil Karel Vodrážka, vodraz@centrum.cz

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.