Imrich Bugár, 14. dubna 1955 – 8. dubna 2026
Odcházejí lidé, jejichž jména zná celý sportovní svět. A pak odcházejí ti, jejichž odkaz je ještě hlubší – protože nezůstává jen ve statistikách a historických tabulkách, ale především v lidských vztazích, vzpomínkách a přátelstvích. Takový byl Imrich Bugár.
Odešla výjimečná osobnost, mistr světa i Evropy, vynikající diskař, ale především dobrý člověk. Člověk, který dokázal spojovat lidi, inspirovat generace a být oporou tam, kde to bylo potřeba. Pro mnohé byl sportovní legendou. Pro turnovskou atletiku byl především přítelem a parťákem.
Jeho sportovní úspěchy jsou nesmazatelnou součástí historie atletiky. Byl symbolem síly, elegance a odhodlání, jaké hod diskem vyžaduje. Každý jeho výkon byl důkazem, že velké věci vznikají z poctivé práce a disciplíny. Po celý život si uchoval lidskost, pokoru a schopnost být blízko ostatním.
Pro turnovskou atletiku byl mnohem víc než jen slavné jméno. Stal se součástí jejího příběhu. Přijal ji za svou, vracel se, pomáhal budovat tradici a dával jí smysl. Memoriál Ludvíka Daňka by bez něj nikdy nebyl tím, čím se stal.
Jeho přátelství s Ludvíkem Daňkem nebylo jen sportovní kapitolou – bylo to skutečné lidské pouto, které dokázal přenést i na další. Díky němu mohli turnovští atleti cítit, že jsou součástí něčeho většího. Že atletika není jen o výkonech, ale především o lidech.
Jako manažer Memoriálu Ludvíka Daňka byl nenahraditelný. Ne proto, že by jeho roli nešlo formálně zastat, ale protože jeho přístup, energie, osobní nasazení i kontakty byly jedinečné. Každý ročník nesl jeho otisk. Každé setkání, každý závod, každý okamžik v sobě nesl kus jeho práce i osobnosti.
Dokázal oslovit světové sportovce a přitom si vždy našel čas na každého – na mladé atlety, trenéry i organizátory. Nikdy nedával najevo, že by byl „někdo víc“. Naopak – byl vždy jedním z nich.
A právě to je možná to nejcennější, co po něm zůstává.
Zůstávají vzpomínky na jeho klid a nadhled. Na schopnost odlehčit napjaté chvíle, povzbudit a být přirozenou autoritou, aniž by ji musel zdůrazňovat. Zůstává obraz člověka, který stál na stadionu v Turnově – ne jako hvězda, ale jako přítel. Jako někdo, kdo tam patřil.
Letošní 26. ročník Memoriálu Ludvíka Daňka bude jiný. Bude prvním bez něj. Bez člověka, který byl jedním z hybatelů a zároveň jeho srdcem. Každý krok na stadionu, každé zahájení i každý hod diskem bude jeho přítomnost připomínat.
A přesto tam bude!
V každém závodníkovi, který vstoupí do kruhu. V každém mladém atletovi, který sní o velkých výkonech. V každém potlesku, který bude patřit nejen vítězům, ale i odkazu, na jehož budování se podílel.
Tvůj život byl důkazem, že velikost se neměří jen medailemi. Měří se tím, kolik stop člověk zanechá mezi lidmi. Kolik přátelství vytvoří. Kolik inspirace předá dál.
A v tom jsi byl, Bugi, skutečně mimořádný.
Děkujeme ti za všechno, co jsi pro turnovskou atletiku udělal. Děkujeme za tvůj čas, tvou energii i tvou ochotu vždy pomoci. Děkujeme za to, že jsi byl součástí našich životů.
Děkujeme za tvé přátelství.
Budeš nám chybět – na stadionu, v zákulisí, v rozhovorech i v tichých chvílích mezi závody. Zároveň však víme, že jsi tu s námi zanechal něco, co nezmizí.
Také závazek – pokračovat v tom, co jsi pomáhal budovat. Letošní Memoriál Ludvíka Daňka (26. května) připravíme jako místo setkávání, přátelství a sportovní poctivosti. Tak, jak by sis to přál.
Čest tvé památce, milý Bugi.
A velké, upřímné díky!
Nejen za turnovské atlety
Jana Lebedová, prezidentka AC Turnov



















