Vznik basketbalu je datován do roku 1891. Tato hra se z USA rychle rozšířila na všechny kontinenty, dnes je basketbal jednou z nejoblíbenějších kolektivních her na světě. V Čechách se košíková poprvé hrála už v roce 1897, k většímu rozšíření ale došlo až po první světové válce. Počátky basketbalu v Turnově se datují rokem 1943, kdy při místním LTK vznikl oddíl košíkové. Napevno ve sportovní nabídce Turnova ale tento sport zakotvil až v roce 1974. Bylo to především díky legendárnímu učiteli Miloslavu Kopalovi.
Nejdříve se hrálo v tělocvičně ZŠ ve Skálově ulici, od roku 1980 v tehdy nově postavené sportovní hale u sokolovny (dnešní TJ). Prvním předsedou a hlavním organizátorem všeho basketbalového dění byl Květik Kozderka.
Jedním z hráčů, kteří turnovským basketbalem prošli od žákovských kategorií po dospělé, je Dominik Feštr, který po dlouholetém profesionálním působení v týmu Ústí nad Labem nyní opět obléká dres mateřského oddílu TJ Turnov. Na pozadí posledního zápasu s favorizovanými Pardubicemi vznikl následující rozhovor:
* Dominiku, můžeš se krátce vrátit ke svým začátkům? Co rozhodlo, že ses dal právě na basketbal?
Jako malý kluk jsem chodil cvičit do sokola, začal hrát fotbal. To se ale rodičům moc nelíbilo, a tak mě docela umně přesměrovali na basketbal a volejbal a k tomu jsem dělal atletiku. Tyhle tři sporty mně vydržely až do nějakých šestnácti sedmnácti. Nebyl jsem žádná velká hvězda, spíš průměrný hráč. Studoval jsem třetí ročník gymnázia, když se kluci, co jsem s nimi hrál basket, rozhodli, že ještě rok zůstanou v soutěži pro nižší věkovou kategorii. Jenže já byl o rok starší a najednou neměl kde hrát. A tak jsem odešel hrát basket do Jičína, kde jsem si vyzkoušel extraligu dorostu.
* A potom jsi plynule pokračoval na vysoké škole v Ústí nad Labem…
To bylo složitější. Do Ústí jsem odcházel s tím, že už si asi moc basket nezahraju. Jenže oni tam tehdy stavěli nový tým, trenér v Ústí se znal s lidmi v Jičíně, takže jsme se ještě o prázdninách před nástupem do prvního ročníku dohodli, že budu hrát za Ústí. Pamatuji, jak jsem tenkrát přišel na první trénink, bylo tam asi třicet lidí a já si říkal, co tam proboha budu dělat. A dnes kroutím v klubu devatenáctou sezonu! Tehdy se tam hrála třetí liga, další rok jsme postoupili do druhé a při dělení federace v roce 1993 jsme postoupili do první ligy. Tu jsem za Ústí hrál dnes těžko uvěřitelných čtrnáct sezon.
* Léta jsi hrál vrcholový basketbal v Národní basketbalové lize na pozici pivota, patřil jsi k oporám týmu. Na co jsi ze své kariéry nejvíc pyšný?
Asi na to, že jsem bez zdravotních problémů vydržel hrát tak dlouhou dobu. Nejspíš to bude dobrým základem z domova. Hodně jsem na sobě pracoval, atletika mi dala pohyblivost, dobrý výskok, volejbal dobrou hru s míčem, náročné tréninky dobrou ruku, takže dodnes dávám koše i z větší vzdálenosti. V Ústí jsme ale bohužel nikdy nehráli na špici tabulky, za celé ty roky jsme byli nejlépe sedmí. Těžko dnes hodnotit, kdybych možná na sobě víc pracoval, kdybych se rozhodl přestoupit, když mě chtěla Sparta nebo Děčín, mohl jsem to dotáhnout dál. Ale to už je pryč…
* Hráčkou kariéru ve vrcholovém basketbalu jsi ukončil na pozici hrajícího asistenta trenéra…
To je pravda, trenéři léta využívali toho, že mám na hřišti přehled, když se mužstvo trápilo a hledala se nějaká vzpruha, šel na palubovku Feštr. Hrající asistent trenéra bylo vcelku logické zakončení hráčské kariéry.
* Nyní v Ústí trénuješ první tým.
Ano, v letošním ročníku jsem trenérem áčka, vloni jsem si vyzkoušel i funkci manažera, trenéřina mi ale sedí víc, už během hráčské kariéry jsem si stihl udělat i první trenérskou třídu.
* Basket hraje i tvůj syn? Je dobrý?
Je mu čtrnáct a je hodně daleko. Vloni jsem trénoval žáky a vyhrál s nimi mistrovství republiky. Byl v týmu, ale neměl to se mnou moc lehké. Jsem dost náročný trenér a k němu samozřejmě obzvlášť. Lukáš má dnes našlápnuto do vrcholového basketbalu, je v širším kádru dorostenecké reprezentace, už to má jen ve svých rukách, teď už musí chtít něco dokázat sám…
* Co rozhodlo o tom, že jsi od podzimu loňského roku kývl na „lano“ Tomáše Mareše a vrátil se na turnovskou palubovku? Hráč s tvými zkušenostmi se týmu samozřejmě hodí, mužstvo je nyní postrachem soupeřů východočeské ligy…
Jako hráč jsem přemýšlel, co dál. Měl jsem spoustu nabídek z nižších soutěží a také jednu z Turnova. Když jsme vloni jeli na oslavu čtyřicátin Tomáše Mareše, řekl jsem si, že mu dám dárek. A od podzimu jsem v Turnově. Nehraju si na někoho víc, než jsem, snažím se být platným hráčem a ukázat pár věcí mladým v týmu. V tom má moje působení v Turnově hlavní smysl.
* Uvažuješ někdy v budoucnu o návratu do Turnova, nebo už Ústí zůstane tvým druhým domovem natrvalo?
Stále sem s rodinou jezdím domů, mám tu rodiče, letos navíc syn přestupuje do USK Praha, není úplně vyloučeno, že se někam k Turnovu s rodinou přesuneme. Nechal bych tomu ale ještě nějaký vývoj…
Dominik Feštr (1971) po absolvování turnovského gymnázia odešel studovat vysokou školu do Ústí nad Labem, kde hrál profesionálně basketbal za tým BK Ústí nad Labem. Po krátkém působení ve Slavoji Litoměřice je nyní oporou basketbalového týmu TJ Turnov.
Dominik Feštr je ženatý, s manželkou Renatou a dětmi Lukášem a Nikolou žije v Ústí nad Labem.