Poté, co se na nás obrátila společnost ČEZ Obnovitelné zdroje s nabídkou výstavby větrné elektrárny, uvědomovali jsme si, že je třeba přistupovat k jejímu zhodnocení s určitou pokorou. Všichni jsme si vědomi, jak je objektivně třeba řešit závislost naší země na fosilních palivech. Snažili jsme se tak rovněž zabývat možným legislativním vývojem v této oblasti. Byli jsme si plně vědomi toho, že lze očekávat uvolnění pravidel pro výstavbu obdobných staveb (viz např. zrušení regulace VTE v Zásadách územního rozvoje v Ústeckém kraji Nejvyšším správním soudem ČR).
Jsme si vědomi, že nabídka společného podniku, nevyžadující z naší strany vstupní investice, jež nám byla učiněna nyní, se nemusí opakovat. Zcela nové možnosti, ale i rizika (záleží na úhlu pohledu), pak mohou přinést snahy vlády kolem tolik diskutované komunitní energetiky, tedy sněmovnou schválená novela energetického zákona LEX OZE II. Zde nutno říci, že vývoj podoby této novely mnohé naděje pro obce z mého pohledu relativizuje.
Tedy otázka zněla, zda to, co je nyní nabízeno, stojí za to, a jít výstavbě aktivně naproti. Pro mě, jako osobu aktivně činnou v advokacii, byl pro posouzení učiněné nabídky zásadní kromě výše uvedeného také detailní rozbor smluvního zajištění potencionálních plánů. Tedy analýza toho, které nároky budou dány bez dalšího, a které budou závislé na různých proměnných. Jak dalece budeme moci reálně tyto proměnné faktory ovlivňovat, kontrolovat a jak dalece je jsme schopni předvídat. Zajímalo nás samozřejmě i srovnání s nabídkami konkurenčních společností jiným obcím, ovšem zde nutno říci, že takové porovnání nelze učinit jen na základě v médiích prezentovaných informací, zužujících se zpravidla na konstatování sumy určené do rozpočtů obcí bez dalších relevantních údajů.
Z mého pohledu je samozřejmě dalším zásadním faktorem postoj veřejnosti a důvody případného nesouhlasu. Samozřejmě nejde pouze o finanční stránku věci. Od počátku jsem považovala za zcela zásadní komunikovat s našimi občany otevřeně a transparentně. Uspořádali jsme veřejnou debatu, kde byla nabídka, jež jsme měli zvážit, představena. Skutečnost, že debata proběhne, jsme opakovaně zveřejňovali, aby tak nikdo nepřišel o možnost se jí zúčastnit. Občané mohli vyslechnout obsah nabídky a ptát se na podrobnosti. Následně jsme chtěli poskytnout časový prostor veřejné diskuzi, a až pak rozhodnout, zda v jednáních dále pokračovat a pokud ano, jak budeme názor veřejnosti relevantně zjišťovat, tedy zda formou referenda či ankety.
Místo u vrchu Zabolka nad Jenišovicemi, kde měla vyrůst větrná elektrárna.
Ač názory původně nebyly jednotné, nakonec nebylo k pořádání referenda či ankety třeba přistupovat, neb po dalších výše naznačených úvahách zastupitelstvo obce nakonec všemi hlasy rozhodlo, že stávající nabídka společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje s. r. o. v podobě, která nám byla představena, se rovnou odmítá.
Pokud mám být dotázána na konkrétní sumu, která byla do rozpočtu obce nabídnuta, tak na tuto otázku je složité ve stručnosti odpovědět. Nerada bych sklouzla k tomu, co je mediálně mnohdy prezentováno. Tedy uvedení nějaké částky bez vysvětlení mechanismu jejího výpočtu, vzniku a dalších relevantních informací. Naši občané s nabídkou seznámeni byli. Velmi detailně jsme to poté probrali na zastupitelstvu. Dá se říci, že porovnání této sumy s ročním rozpočtem naší obce a reálná nemožnost do konceptu jejího zajištění zasáhnout či její výši ovlivnit, nás utvrdilo v tom nabídku odmítnout rovnou.
JUDr. Monika Bernardová, místostarostka obce Jenišovice