Lesní klub Skaláček v Sedmihorkách má důvod k oslavě. Školka získala oficiální certifikaci kvality od Asociace lesních mateřských škol, což potvrzuje, že Skaláček poskytuje stabilní, profesionální a důvěryhodné zázemí pro alternativní vzdělávání.
Vzdělávání pod širým nebem
Lesní klub Skaláček působí v srdci Českého ráje už řadu let a je určen dětem ve věku od tří do šesti let. Vzdělávání zde probíhá převážně venku – v lese, mezi skalami, na loukách i u vody – to vše za každého počasí. Cílem není jen učit se o přírodě, ale učit se v přírodě a s přírodou.
„Děti se tu učí spolupracovat, řešit konflikty, naslouchat si i vyjadřovat se. To vše v bezpečném prostředí, kde je dostatek prostoru i času. Děti svým tempem samy hledají odpovědi, tvoří a zkoumají,“ popisuje jedna z průvodkyň. Denní rytmus dětí je pravidelný, ale zároveň dostatečně flexibilní, aby respektoval individuální potřeby a tempo každého dítěte.
Jak vypadá běžný den ve Skaláčku?
Ráno se děti scházejí v zázemí klubu, následuje ranní kruh, kde se sdílí, zpívá a plánuje den.
Dopoledne je věnováno volné hře a výpravám – děti poznávají okolí, tvoří, zkoumají přírodu.
Po obědě přichází klidový čas – odpočinek, čtení nebo kreslení.
Odpoledne pokračuje ve znamení řemesel, her nebo tematických dílen.
Výchova ke svobodě a odpovědnosti tu jde ruku v ruce. Děti se učí přemýšlet, rozhodovat se i respektovat druhé. Tento přístup jim zároveň usnadňuje přechod do základní školy – posiluje jejich schopnost soustředění, spolupráce a radosti z poznávání.
Hudba, divadlo i tvořivé dílny
Se školním rokem se Skaláček symbolicky rozloučil na louce u Libuňky v Autokempu Sedmihorky tradičním Skaláčkovým festiválkem. Program byl skutečně bohatý. Děti a pedagogové ze spřátelených škol – waldorfské školy LESVES z Turnova a školy Radostín – se představili se svými vystoupeními. Divadlo Kordula pobavilo malé i velké diváky svým originálním představením zvaným „plechové pohádky“. Odpoledne pak zakončil živý koncert kapely Tres Udos, který přinesl mezi návštěvníky festiválku svižnou energii a taneční náladu.
Pro děti i rodiče byly připraveny tvořivé dílny, bubnovací workshop a také občerstvení, o které se tradičně postarali rodiče ze školkové komunity. A právě spolupráce rodičů s průvodci a dětmi je jedním z pilířů celého fungování lesních školek.
Rodiče jako partneři a součást komunity
V Lesním klubu Skaláček hrají rodiče důležitou roli – nejsou jen „klienti“, ale aktivní partneři. Podílejí se na chodu školky, pomáhají s organizací akcí a tvoří komunitu, ve které si lidé navzájem důvěřují a podporují se.
„Je to jiný způsob života – pomalejší, opravdovější. Člověk musí být připravený na mokré boty a trochu bláta, ale odměnou je dítě, které je šťastné, samostatné a v kontaktu se sebou i světem,“ shrnuje jeden z rodičů.
Otevřeno i pro nové zájemce
Skaláček pravidelně otevírá své dveře i rodičům, kteří uvažují o této alternativě předškolního vzdělávání. Návštěva je možná po předchozí domluvě – kontakt najdou zájemci na webu www.skalacek.cz.
„Zveme všechny, kteří hledají pro své dítě svobodný, přirozený prostor plný důvěry. Přijďte se podívat, zažít atmosféru na vlastní kůži. Věříme, že mnohým z vás to může otevřít nový pohled na to, co vzdělávání v lesní školce vlastně znamená,“ dodává na závěr Simona Jašová, předsedkyně organizace.
Kateřina Hornová, KatkaHornova@seznam.cz
POHLED RODIČE
Někde jsem zaslechla, že v lese u Hrubé skály je lesní školka. Hledala jsem ještě se slzami v očích a vytočila číslo. Na druhé straně se ozvala klidná, milá paní, která mě pozvala na druhý den na společnou procházku s dětmi. Plakala jsem po nepříjemné zkušenosti ze školky, utekla jsem s tříletým synem a volala manželovi, ať se nezlobí, že tam naše dítě nechat nemohu. Byla jsem tam pouhou půl hodinku, ale věděla jsem, že mně tam není dobře a pak tam nemůže být dobře ani mému synovi.
V lese nám bylo krásně. Za zvuku písně se během pár minut srovnaly pobíhající lesní skřítkové v podobě dětí do housenky a poctivě si vydrhly ručky pod teplou mýdlovou vodou tekoucí z PET lahve, kterou holky vytáhly z krosny. Pak nám všem rozdaly podsedáky, děti si ze svých batůžků vytáhly svačinky a někde shora nás rozhodně musela pozorovat veverka.
Od té doby uběhlo pět let. Určitě jste kolem Lesního klubu Skaláček museli běžet, jet na kole nebo se jen procházet s pejskem. Ano, jsou to ty dvě maringotky na paloučku v Sedmihorkách, hned vedle trampolíny. První, co se musíte naučit, je dobře dítě obléknout. Děti neřeší, že venku je zima či prší, děti mají radost, že jsou louže a bude více bahna. Svědomí se ve mně nehnulo, ani když teploměr v autě ukazoval minus deset stupňů a já si vytopila sedadlo.
Aby nedošlo k mýlce, školka je to jako každá jiná, děti v ní rozvíjejí všechny své smysly, učí se pravidlům, dodržují předem daný režim, probírají všechna témata daná osnovami, předškoláci hravě zvládají nástup do školy, ale přesto je tam neskutečný přidaný rozměr. Děti si hrají v každém prostředí, stačí jim potůček, větve, šišky, umí pojmenovat rostliny, s úctou překročí broučka a hromádka bahna, to je kreativní blaho.
Je to tak, není to pro každého rodiče a babičkám to musíte chvíli obhajovat. Po většinu dní svlékáte dítě ještě před autem, vysypáváte z holínek několik gramů kamínků, ke stávající hromadě přidáte do kufru další velmi důležitý klacek a doma zkušeně necháte kalhoty jen oschnout, abyste z nich na druhý den tu centimetrovou vrstvu bahna pouze oklepali. Ale i tak to pořád stojí za to. Pokud to jen počasí dovolí, děti venku tvoří, jedí i odpočívají. Všichni jsou jedna velká skupinka, velcí se starají o menší a jdou jim příkladem, menší zase využívají pomoci větších a těší se, že jednou taky budou předškoláci a půjdou na celodenní výpravu.
Můžu tady vyjmenovat nespočetně pozitivních přínosů proč trávit čas v lese, proč nechat děti skákat přes kořeny, lézt po kamenech, máchat se ve studeném potoce, ale to jsem primárně sdělit nechtěla. Chtěla jsem touto cestou hlavně vyslovit neskutečný dík všem, kdo se na provozu Skaláčku podílejí. Dětem dávají nejen vzdělání a lásku k přírodě, oni jim dávají pevný základ pro následující život: respekt.
Pokud budete mít cestu, zastavte se u vrátek Skaláčku a nahlédněte. Určitě obdržíte vřelé pozvání a vaše děti tam prožijí neskutečné dětství. Moje děti tam byly šťastné a já za to děkuji.
Kamila Sotonová, sotonova@doubleshot.cz