TURNOV KULTURNÍ = TURNOV ŽIVÝ

0

Že je Turnov městem, kde kultura vzkvétá, je fakt, který si možná uvědomujeme, ale občas ho bereme tak nějak samozřejmě. Divadlo má co nabídnout, v kině se hrají novinky a funguje i filmový klub. Hudební scéna napříč žánry nabízí takovou všehochuť, že si vybere každý – od fanouška vážné hudby až po hip-hop. Zase taková samozřejmost to ale není. Jsou města, kde takto široký záběr zdaleka nenajdeme. A pokud se sem někdo přistěhuje, mnohdy nám může otevřít oči. „Naplaveniny“ kvitují výběr koncertů a abonentních představení, podivují se nad množstvím lokálních kapel, muzikantů a divadelních uskupení. Někdy mě trochu mrzí, že sami Turnovští nad nabízenými pořady ohrnují nos a místo, aby se vyrazili podívat na něco, co třeba není mainstream, ale může jim to rozšířit obzory, raději sedí doma na gauči a nadávají, že se v Turnově vůbec nic neděje. Jsou samozřejmě i takové akce, které jsou vyprodané během několika minut. To se ale jedná především o zvučná jména a známá představení. Pokud se někdy nepovede na akci upozornit dostatečnou reklamou, stane se, že o ní opravdu nikdo neví a pak se i dobrá produkce bohužel mine účinkem. Dobrý pořadatel se ale poučí a příště se třeba povede podchytit i tuhle velmi důležitou součást lépe.

Protože by možná některé čtenáře zajímalo, jak se vlastně kultura na malém městě dělá, pozvala jsem si k rozhovoru dramaturgyni Kulturního centra Turnov Danielu Weissovou. Její záběr je velmi široký. Pokud se nevěnuje své hlavní profesi, můžeme ji vidět jako součást loutkového a alternativního souboru Čmukaři, který funguje již více než 40 let a v létě zase bude k vidění v BBejby se svojí improvizací. Dále pak dělá radost dětem jako doktorka profesorka Amaranta Chytrá z výzkumáku, tedy jako zdravotní klaun. Angažuje se i v politice, tu jsme ale nechaly u ledu. Více jsme se ponořily do vod kulturního zázemí v Turnově a mimo jiné jsme se shodly na faktu, že zde opravdu chybí klubová scéna. Mnohým akcím by totiž klubový prostor slušel a odrazilo by se to určitě i na návštěvnosti a spokojenosti diváků.

DANIELA WEISSOVÁ: KVALITNÍ UMĚNÍ SI SVÉHO DIVÁKA VŽDYCKY NAJDE

* Když teď půjdeme trošku proti proudu času, jaký byl rok 2017? Dá se v pár větách zhodnotit?
S kolegy v Kulturním centru se každý rok smějeme, že letos už asi nic nového nabídnout nemůžeme, ale přesto nám pokaždé další pořady přibudou. Je to z naší iniciativy, ne že by nás do toho někdo tlačil. A těší nás, že lidi chodí a mají zájem. Je ale pravda, že jsme malé město a musíme si dát limit, protože třeba v listopadu se nám stalo, že jsme v jednom týdnu měli sedmnáct akcí. To je množství srovnatelné se stotisícovým Libercem. Na některé pořady je sice vstupné dobrovolné, ale většina si musí zaplatit, a tak už nám občas lidé říkají, abychom ubrali, že se to finančně nedá zvládnout.
Loňský rok byl ale úspěšný, nabitý různými typy akcí a nás těší vzrůstající návštěvnost a také to, že diváci kvitují úroveň pořadů.

* Jak probíhá výběr abonentních představení do divadla?
V prostředí divadla se pohybuji více než 40 let. Mám tedy dost načteno, nakoukáno a díky té praxi i vypěstovaný určitý „čuch“ na to, co je dobré. To je ale jen základ. Člověk musí pořád sledovat, co se na divadelních scénách děje a být „v obraze“.

Čmukaři hrají v zahradní restauraci BBejby

* Je to tak, že si dramaturg vybírá sám, kam se pojede podívat, nebo ho zvou?
Jsem často zvaná na generálky i premiéry. Za ty roky jsem si vybudovala takovou pozici, že chtějí znát můj názor jako dramaturga, což není úplně běžné.
Velmi často lektoruji jako porotce na různých divadelních přehlídkách. Díky tomu vím, jak srozumitelně inscenaci ohodnotit. Všechno ale objet nestihnu, takže ráda dám i na tip přátel, kterým věřím.

* Když si dáte dohromady představení, která byste v Turnově chtěla uvést, co následuje potom?
V takzvaném prvním kole mám většinou vybraných tak 25 představení, která se mně opravdu líbí. Pak ale začíná těžký boj. Protože naše divadlo, jakkoliv je to krásný prostor, je prostě malé. Většina profesionálních divadel má představení postavena pro mnohem větší jeviště. Proto se stává, že věci, které bych moc chtěla do Turnova dostat, jsou prostorově nerealizovatelné. Pak jsou ale takové, kde se s prostorem pracovat dá, a ty pak můžeme uvést.

* Co dalšího hraje při výběru inscenací svoji roli?
Nejtěžší je s produkcí daného divadla domluvit termíny, pak technické věci a cenu. Například představení, které vyjde na sto a více tisíc, si můžeme dovolit tak jednou za dva roky. Cena vstupného je totiž pak také vyšší, než je obvyklé.

D. Weissová, foto pro upoutávku na festival Modrý kocour

* Jak dlouho dopředu se tohle všechno musí udělat?
V dubnu mám obvykle hotovo na příští divadelní sezonu, v květnu pak vycházíme ven s abonentním katalogem (divadelní sezona je vždy od září do května – pozn. aut.). Dá se tedy říct, že od podzimu, kdy začínají premiéry, začínám i já ten předvýběr na další divadelní sezonu.

* Co když se něco nepovede? Zazlobí technika nebo onemocní herec?
Člověk musí umět improvizovat. Stát se může cokoliv a my musíme být připraveni. Někdy je nutné představení přesunout, nebo nahradit. Některé věci, jako třeba úraz, nebo cestu do zahraničí, neovlivníte. Nedávno se nám to stalo s představením Podivný případ se psem. Simona Babčáková v domluveném termínu odjíždí hrát do Francie s jiným souborem a náhradní termín nevychází zase jejímu kolegovi Danielu Markovi. Takže nastává velké dobrodružství, jak nakonec všechno domluvíme.

* Jak to funguje v případě akustických koncertů v divadle?
Kulturní centrum v Turnově má jednu obrovskou výhodu, a to je ta, že se obory rozdělily. Hudba má svého dramaturga, divadlo má svého dramaturga a kino má svého dramaturga. To věci hodně prospělo. Člověk totiž může vědět dost, ale ne všechno. My spolu všichni spolupracujeme, ale každý z nás má to svoje. Karel Šírek je vynikající hudební dramaturg, a on má pod palcem veškeré koncerty. Vytváří velmi výraznou dramaturgii v menších žánrech i vážné hudbě. U tzv. populární, nebo chcete-li mainstreamové hudby, většinou produkce umělce oslovuje ty, co má takzvaně „po cestě“.

* Vy jste původně učitelka v mateřské školce, co děti v Turnově a divadlo?
Díky Romaně Zemanové a Aleně Tomášové, které tady vedou dramatický obor, zde vyrůstá nová generace dětí, které čuchnou k divadlu. A je jedno, jestli to někdy budou dělat, nebo ne, ale už teď mají díky tomu vedení zájem a také jistou kultivovanost.
Ty obory jsou tady hodně propojené, děti chodí do dramaťáku, hrají na nějaký nástroj, malují… A tohle všechno je vlastně vychovává k tomu, aby umění dokázali vnímat jako celek. Jsem za to nesmírně ráda. KC Turnov na děti nezapomíná, máme pravidelná divadelní představení pro školy a krásnou, už dvacetiletou tradici sobotních pohádek.

Zdravotní klauni na dětských odděleních nemocnic jsou vítaným pomocníkem…

* Přijde mně, že na některé dobré akce, které mají třeba i dobrovolné vstupné, nechodí moc lidí. Čím to je?
Okrajovější žánry budou vždycky méně navštěvované, ale to není špatně. Experimentální zvuk bude mít menší počet posluchačů, ale jsem toho názoru, že je to nedílná součást kultury, která rozšiřuje obzory. V Turnově frčí jazz, na ten se tady chodí, a v Liberci je jen občas. U jiných akcí to může být obráceně.

* Může být malá návštěvnost akce spojená i s prostorem, kde se koná?
U místních lidí je trošku problém se Střelnicí. Pomalu se nám daří otupovat hrot nechuti k tomu „baráku“, ale je to běh na dlouho trať. Spousta lidí se s ním prostě ještě nesmířila. Už přijali kino a docela dobře funguje sál na plesy a větší koncerty.
Nicméně ukazuje se, že tu prostě fatálně chybí menší klubová scéna. Měla by vzniknout v rámci dostavby divadla, tak uvidíme…

* Je něco, co byste v rámci turnovské kultury chtěla změnit?
Mám pořád trochu pocit, že je zde v mírné nerovnováze podpora sportu vůči kultuře. Obojí je třeba naprosto stejně podpořit, protože je nutný soulad duše a těla. Pokud nebude najedená duše, tak sice může být tělo samá šlacha a sval, ale bude to jen tupá hmota. A zároveň, může být duše opravdu dobře nasycená, ale pokud tam nebude mít tu energii, tak to bude suchopárný nic. Je podle mě potřeba to vybalancovat, i když si uvědomuji, že to vůbec není jednoduché.

* Působíte i jako tzv. zdravotní klaun, můžete o této své roli říct něco bližšího?
Zdravotní klaun je nezisková organizace, kterou tady založil Gary Edwards. Působíme téměř ve všech regionech, chodíme na dětská oddělení nemocnic rozveselit děti a přinést tam jinou energii. Je to nesmírně důležitá práce a zpětná vazba je prostě úžasná. I když jedou děti na nepříjemnou proceduru, tak pokud vědí, že tam budeme my, nakonec jedou rády. Je to práce plná emocí, psychicky někdy vyčerpávající, ale stojí to za to. Potvrzují to rodiče i lékaři, že v uzdravování pomáhá. Najednou je ta velká nemoc malinká, a to je hlavní důvod, proč to děláme.

* Děkuji za rozhovor a přeji všechno dobré.
Zuzana Kolářová, zuza.kolarova@gmail.com

Jak vnímáte kulturní nabídku Turnova? (zatrhnout můžete až tři možnosti)

  • Málokdy si vyberu (17%, 54 Hlasy)
  • Pestrost a množství = super (15%, 49 Hlasy)
  • Více muziky (13%, 41 Hlasy)
  • Jde to (8%, 27 Hlasy)
  • Více známých jmen šoubyznysu (8%, 24 Hlasy)
  • Více pořadů pro seniory (7%, 21 Hlasy)
  • Více představení v kině (6%, 20 Hlasy)
  • Více alternativy (6%, 20 Hlasy)
  • Více divadla (6%, 19 Hlasy)
  • Více pořadů pro děti (5%, 15 Hlasy)
  • Více pořadů pro mladé (3%, 11 Hlasy)
  • Téma mě nezajímá (3%, 8 Hlasy)
  • Více něčeho jiného (2%, 5 Hlasy)
  • Nevím (1%, 2 Hlasy)
  • Jiná odpověď (1%, 2 Hlasy)

Počet hlasujících: 181

Nahrávání ... Nahrávání ...
Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.