„POD ZEMÍ TURNOVA“ – UNIKÁTNÍ PRÁZDNINOVÁ NABÍDKA

O prázdninách je Český ráj včetně Turnova plný turistů, kteří hledají neotřelé zážitky a využívají zdejší nabídky restaurací, občerstvení i dalších služeb. Zásadním turistickým magnetem jsou aktivity Turnovského léta. Každý den se něco děje, každý den v týdnu je zde připraven program pro návštěvníky regionu. A když se některá z nabídek protne se zájmem místních, je to přesně to pravé, o co pořadatelé usilují. Prázdninové zážitky tu totiž nejsou jen pro turisty – i místní rádi v domácím prostředí poznají něco nového. Je to dobré pro obě strany, protože domácí jsou v hlavní sezoně v lecčems omezeni, a ne každý je živ z turistického ruchu.

A že se dá s novinkami přicházet neustále, dokládají akce Muzea Českého ráje, městské knihovny, Kultury Turnov a zdejšího infocentra, respektive městské příspěvkové organizace Turnovské památky a cestovní ruch. Ta pod sebou sdružuje jak samotné informační centrum, tak hrad Valdštejn či synagogu v Krajířově ulici. Nabídka je pestrá: putování večerním městem z Uličky řemesel do synagogy, procházka „Za utrpením“ (kde muzejní historik provází zájemce městem až na středověké popraviště), magické večerní prohlídky na Valdštejně i spousta dalších aktivit – od koštování vína v knihovně na nádraží přes koncerty před Střelnicí až po komentované prohlídky muzea autoveteránů.

Mezi letošními novinkami vyniká putování radnicí za uměleckými díly nebo možnost podívat se do radniční věže. A je tu ještě něco: O prázdninách na zkoušku proběhly dvě tematické exkurze nazvané „Pod zemí Turnova“. Právě zde se ideálně setkal zájem turistů i místních, jelikož exkurze nabízí pohled do běžně nepřístupných míst. Není proto překvapením, že toto putování pro omezený počet účastníků bylo velmi rychle vyprodáno. Vždyť po městě koluje bezpočet mýtů o tajemných propojených sklepeních, pocházejících zčásti až ze středověku nebo renesance. Popravdě – tajnou únikovou cestu podzemím z obléhaného města zde těžko najdeme a většina sklepení v centru vzala za své při různých přestavbách či demolicích v posledních sto letech. Místo barokní lékárny máme dnes na náměstí obchodní dům Achát; podobně je tomu na rohu náměstí, kde dnes stojí infocentrum na místě historických domů, o Havlíčkově náměstí s blokem moderních staveb ani nemluvě. Zcela jistě tu ale existují zatím neobjevené či majiteli pevně uzavřené podzemní prostory. Třeba pod domy na náměstí čp. 3 a 4, naproti Baťovi, kde je dnes parkoviště a dříve tu býval pivovar s podzemními garážemi, pod radnicí, a tak bychom mohli pokračovat.

„Myslím, že tahle aktivita má velký potenciál. Už jen shromáždit informace, kde se ještě dnes nacházejí třeba cenná renesanční sklepení, jako jsou ta pod muzeem nebo pod radnicí. Jejich případné prohlídky budou sice narážet na nechuť majitelů i na obavy o bezpečnost návštěvníků, ale přimlouval bych se za to, aby se na této myšlence v dalších letech pracovalo. Bude to nový pohled na Turnov v nových souvislostech. Musíme si uvědomit, že v centru města se nacházejí sklepy vybudované nejpozději na přelomu 15. a 16. století, které jsou pro návštěvníky zajímavé už jen svou existencí. A pak je tu 19. století, kdy dochází na mnoha místech v souvislosti s hostinským provozem k jejich různým úpravám či rozšíření, aby lépe vyhovovaly potřebám zdejších hotelů a hospod. Vždyť před elektrifikací města to byl zkrátka jediný způsob, jak zvýšit trvanlivost potravin a v ledových sklepích dostát třeba i tomu, aby host dostal na stůl studené pivo,“ přibližuje historik Muzea Českého ráje David Marek.
Jeho muzejní kolega Antonín Mojsl nedávno vydal knihu Pozdravy z Českého ráje, která se věnuje fenoménu turistického ruchu na přelomu 19. a 20. století, přičemž velká část zahrnuje také informace o turnovských hotelech a restauracích. Autor uvádí, že koncem 19. století nabízelo své služby na území města na tři desítky hostinců. Jeho práce byla i vodítkem pro letošní putování turnovským podzemím.

První zastavení bylo u dnešního sídla Správy CHKO Český ráj v ulici Antonína Dvořáka. Někdejší hostinec nesl název U Českého lva, místní mu však říkali U Čamrďáka a mimo jiné v něm měli své sídlo staří vojenští vysloužilci. Jinak to byl hostinec spíše nevalné pověsti. Lépe tu bylo až za hostinského Františka Kokeše na počátku 20. století. Za tuhých zim fungovala v hostinci i veřejná ohřívárna. V roce 1948 byla hospoda s odůvodněním, že je v Turnově hostinců nadbytek, uzavřena. Objekt pak sloužil různým účelům (bývala tu i knihovna) a nyní patří Správě CHKO Český ráj.

 

 

Další zastávka se uskutečnila v domě U Bažanta, který je součástí Muzea Českého ráje a patří k nejstarším ve městě. V létě bývalo u hostince zřizováno venkovní posezení pod kaštany – jeden tu je dodnes, a objekt byl propojen se stájemi až pro 70 koní. Hostinec byl oblíbený mezi studenty – koncem 19. století zde dokonce sídlil jejich oficiální spolek. Fungoval tu i sociální spolek „Šlechtův stůl pravdy“ (založený továrníkem Františkem Šlechtou), který zajišťoval teplou stravu a polévky chudé školní mládeži. Hostinec fungoval do konce 40. let minulého století, kdy ho potkal osud většiny ostatních. Bývala tu mimo jiné čalounická dílna a v 70. letech zde působil Klub důchodců. V roce 1977 objekt koupilo muzeum, které v něm má dnes kanceláře. Pod domem se nacházejí unikátní členité podzemní prostory v několika patrech; nejstarší část pochází již z 15. století.

Třetím místem putování městem byl dům v Husově ulici, který je nyní sídlem Střediska pro volný čas dětí a mládeže Žlutá ponorka. Hotel na počátku 20. století vybudoval stavitel Jan Svoboda. Ve 30. letech minulého století nabízel ubytování v pěti pokojích s dvoulůžkovými postelemi, byla tu i noclehárna pro větší skupiny turistů či pro školní a spolkové výpravy. Mimo jiné zde sídlil turnovský Radio-klub, který sdružoval místní radioamatéry a posluchače Československého rozhlasu. Velmi pravděpodobně tu svého času fungoval i nevěstinec. Po roce 1945 zde byla zřízena Lidová škola umění (dnešní ZUŠ). Ta tu sídlila až do 90. let, kdy se přestěhovala na náměstí, a dnes v budově funguje zmíněná Žlutá ponorka. Objekt se pyšní impozantním rozlehlým podzemím – sklepení vysoké několik metrů sloužilo zřejmě jako velká zásobárna ledu, později především pro skladování uhlí, dnes jsou tyto prostory již vyklizeny a zatím bez využití.

POHLED Z INFOCENTRA
„Zájem o prohlídku podzemních prostor nás velmi mile překvapil. Z prázdninové nabídky byl o ni asi největší zájem, navíc se ozvalo i hodně místních. Mrzí nás, že jsme museli zájemce odmítat. Proto jsme se rozhodli nabídnout veřejnosti ještě dvě další prohlídky 26. října v rámci Dne turistických informačních center,“ uvádí Andrea Berndtová, vedoucí příspěvkové organizace Turnovské památky a cestovní ruch. Ta současně děkuje správcům jednotlivých objektů za umožnění prohlídek a současně také spolupracujícím organizacím – Muzeu Českého ráje a Žluté ponorce. Na příští sezonu v infocentru podle ní připraví rozšířenou nabídku prohlídek podzemních prostor, budou se snažit zapojit další nemovitosti v centru města.