11. listopad patří k významným dnům našeho kalendáře, třebaže to není státní svátek. Jedná se o Den válečných veteránů. Datum není zvoleno náhodně, právě 11. listopadu 1918 vstoupilo v platnost příměří a boje na frontách Světové války začaly utichat. Války, padlí a ranění nebyli ničím novým. Zkušenosti ze Světové války však byly natolik silné a hluboké, že se 11. listopad pevně ustálil ve společnosti, nejprve jako výročí jejího konce, později i přímo jako den válečných veteránů. Na bývalých bitevních polích západní fronty rostly vlčí máky a jejich symbolický význam posílila také báseň In Flanders Fields kanadského vojenského lékaře Johna McCraea. Červený květ této rostliny se tak stal jeho symbolem.
Tento památný den je samozřejmě připomínán i v Turnově. Je to příhodné, protože (byť na to již začínáme zapomínat) Turnov byl posádkovým městem a kasárenské budovy dodnes stojí, třebaže již dávno slouží jinému účelu. V tzv. dolních kasárnách více jak tři desetiletí sídlí základní škola a v horních kasárnách sídlí obchodní akademie a hotelová škola. Při zmínce o turnovských kasárnách si mnozí vzpomenou na sovětské vojáky, kteří v nich sídlili. Pamětníci ale vědí, že než do Turnova dorazila obrněná pěst dělnické třídy, sídlila tu československá armáda.
Jen málokdo si je však vědom, že turnovská kasárna jsou ještě starší. S jejich budováním se začalo již v 19. století. V dolních sídlil třetí prapor c. k. zeměbraneckého pěšího pluku č.10 (LIR 10) a v horních sídlil druhý prapor c. a k. pěšího pluku č.94 (IR 94). Za války bylo v tehdejším okresu Turnov mobilizováno přibližně tisíc mužů a většina z nich byla zařazena právě do těchto dvou pluků.
V souvislosti s první světovou válkou jsou často vzpomínáni a připomínáni českoslovenští legionáři, kteří na frontách bojovali v uniformách dohodových armád. Svou statečností si získali respekt a nemalou měrou se zasadili o vznik samostatného československého státu. V archivech vojenského historického ústavu lze dohledat téměř sto tisíc legionářů. Málo se však připomíná, že do rakousko-uherské armády bylo během války mobilizováno více než milion mužů z českých zemí. Legionáři tak tvořili pouze malou část českých a slovenských účastníků války. Ti ostatní sloužili v řadách rakousko-uherské armády, letectva nebo válečného námořnictva. Bojovali v mnohých bitvách, věrni složené vojenské přísaze, za svou širší vlast a za svého císaře pána. Neměli bychom na ně zapomínat jen proto, že stáli na straně poražených.
Z tisícovky turnovských vojáků se jen někteří stali legionáři. Naši vzpomínku si však na Den válečných veteránů zaslouží všichni. Za statečnost a odvahu, které prokázali v bitvách, i za oběti, které přinesli ve službě své vlasti.
Miroslav Hloušek, hlom3d@seznam.cz
(Autor je pracovníkem Regionálního informačního centra Turnov)