V těchto dnech oslavil turnovský pěvecký sbor Antonín Dvořák, dříve Zpěvácký spolek, úctyhodné kulaté výročí. Není mnoho sborů, které se mohou pochlubit nepřetržitou činností po celé jedno a půl století. Počátky sboru spadají do doby národního obrození, kdy Turnov patřil mezi velmi aktivní střediska národního dění – jména „libuňského jemnostpána“ Antonína Marka, J. F. Durycha a dalších zná jistě každý. Ve stejné době, po roce 1860, kdy byla vyhlášena svoboda spolčování v c.k. Rakousku, byla založena jednota Sokola (1862), divadelní spolek (1869) a jako první ze zdejších spolků právě Zpěvácký spolek.
Když požádal o povolení oficiálního spolku „za účelem pěstování mužských čtverozpěvů“, pracoval vlastně už dva roky. Za přesné datum vzniku je považován 9. březen 1861, kdy se konalo první veřejné vystoupení. Prvním starostou spolku byl J. Hoffmann a dirigenty J. Kern, J. Jarý a F. Čepelík. Zpočátku sbor provozoval méně náročné kusy, veřejné koncerty bývaly spojeny se zábavou a tancem. Účastnil se ale i významných vlasteneckých akcí, jako bylo položení základního kamene k Národnímu divadlu v Praze v roce 1868. V roce 1870 poprvé vystoupil také ženský sbor a o dva roky později orchestr. To už spolku předsedal starosta V. Laufberger a dirigoval učitel, sbormistr, archivář a organizátor hudebního života František Čepelík, svými pokračovateli nazývaný jako „předobrounký Čepelík“, který udal směr činnosti spolku na dlouhou dobu dopředu. Uvědomil si totiž, že nastala doba, kdy je společenská mnohostrannost spolku sboru spíše na škodu a je třeba se zaměřit na oblast uměleckou, tedy hudební. Soustředil se také na tvorbu tehdy současných národních skladatelů – Bedřicha Smetany, Karla Bendla a Antonína Dvořáka, kteří se později stali čestnými členy spolku.
Poslední čtvrtina 19. století znamená pro sbor zlatý věk, kdy se stává účastníkem i organizátorem kulturního života města. V této době je významným členem spolku patronátní komisař Rohanského panství Alois Göbl, výborný barytonista a původně učitel v Radostíně. V rámci své služby u Rohanů pobýval často v zimě v Praze, kde se jako nadšený muzikant nejprve seznámil s K. Bendlem a jeho prostřednictvím i s tehdy neznámým violistou Prozatímního divadla Antonínem Dvořákem. Vzniklo pevné přátelství, neboť Göbla s Dvořákem nespojovala jen láska k hudbě, ale i stejný věk a povahové rysy. Letní pobyty Dvořákovy rodiny na Sychrově v letech 1877 – 1870 a v letech následujících měly jistě kromě nezanedbatelných osobních vztahů a zážitků odraz i v Mistrově díle. Jsou to většinou drobné duchovní skladby – Ave Marie a Ave Maris Stella pro nižší hlas, Hymnus ke svaté Trojici a dvojzpěv Ó sanctisimma pro alt (to byla Dvořákova žena Anna) a baryton (ten měl hostitel A.Göbl). Dále tu v létě 1878 z větší části složil značnou část slavného houslového koncertu a-moll. Zpěváckému spolku v Turnově věnoval Mistr Dvořák Čtyři smíšené sbory op. 29 s částmi Místo klekání, Ukolébavka, Nepovím a Opuštěný. Významné jsou i další styky se Zpěváckým spolkem, který dokonce dvakrát účinkoval před Mistrem samotným.
Ani Dvořákův pobyt za „velkou louží“ nenarušil vztahy s Göblem a dalšími přáteli, i z této doby se zachovala bohatá korespondence. Po návratu píše: „V Americe se mi tuze stýskalo, což je ostatně patrné z mé symfonie, zvané Novosvětská, a již se tam nevrátím. To není život pro nás. Bezohlednost, žádné uznání za sebepoctivější práci. A ti žáci! Na ulici ani člověka nepozdraví… Co mě jedině těšilo, že z vlivu amerického ovzduší vznikla Novosvětská.“
Ačkoli v té době už vlastnil letní dům ve Vysoké u Příbrami, Sychrov navštívil ještě dvakrát, a to také s nastávajícím zetěm Josefem Sukem. 1. května 1904 zasáhla Spolek smutná zpráva o úmrtí Mistra Antonína Dvořáka. Tři dny nato – 4. května 1904 – po souhlasu pozůstalých, byl Zpěvácký spolek na valné hromadě pojmenován Zpěvácký spolek Antonín Dvořák.
Po 1. světové válce, kdy byla veškerá spolková činnost přerušena, došlo 5. března 1919 k obnovení spolku. V té době měl mužský sbor 75 členů, ženský 77 a 40 členů bylo přispívajících. Hned 1. května 1919 Spolek poprvé zazpíval v turnovské sokolovně státní hymnu nového Československa. V červnu 1928 byla významnou událostí návštěva krajanského sboru Lyra z Chicaga. Pro kulturní život Turnovska byly významné i návštěvy dalšího hudebního velikána – Josefa Bohuslava Foerstra. Také on složil díla přímo „českorajská“: orchestrální prvotinu V horách, Osenickou a Jičínskou svitu, Malou svitu pro dvoje housle a dva sbory věnované místnímu Zpěváckému spolku A. Dvořák – ženský sbor Vraný koník a smíšený sbor Na Valdštýně na slova turnovské básnířky M. V. Ježkové, reflektující ponurou atmosféru 2. světové války.
V nešťastných 40. letech po okupaci Československa byl kulturní život velmi omezen, avšak nezanikl. Bylo to především díky vynikajícím osobnostem a nadšeným muzikantům J. Chourovi a F. Žídkovi, kteří v této pohnuté době dokonce našli sílu k založení cyklu koncertů klasické hudby Turnovské hudební středy, později Turnovské hudební večery. Spolu s učitelem a významným dlouholetým sbormistrem Bohuslavem Finkem byli také iniciátory zasazení pamětních desek Antonínu Dvořákovi na Sychrově a J. B. Foerstrovi na Valdštejně a založení hudebního festivalu Dvořákův Turnov a Sychrov.
Po osvobození ožila v Turnově kultura i hudba velmi brzy. Už za měsíc – 8. června 1945 – se konala Turnovská hudební středa, na níž účinkoval ZSAD a Beno Blachut. V dubnu 1951 u příležitosti 110. výročí skladatelova narození a 90 let trvání ZSAD byla slavnostně odhalena pamětní deska na Sychrově a založena tradice Dvořákova Turnova a Sychrova. Sbor nacvičil Dvořákovo Stabat Mater, v programu nechyběla opět Česká filharmonie, sólisté ND, České trio… V jubilejním roce 2000 došlo k založení Spolku pro pořádání Dvořákova Turnova a Sychrova, jehož je sbor kolektivním členem, a oživení hudební dílnou mladých.
Ani současná činnost PSAD, nyní pod vedením dirigenta Bohuslava Lédla, se nezpronevěřila dvořákovským tradicím. Ročně sbor pořádá kolem deseti veřejných vystoupení v Turnově a okolí, vyjíždí i na zájezdy po celé České republice (Hradec Králové, Liberec, Kálikův podzim v Zábřehu, ekumenický festival v Bohosudově, Smetanovy Jabkenice …) i do zahraničí (1983 Spreewaldské hudební slavnosti, 1993 Reeuwijk a Waarder v Holandsku, 2000 Koncerty pokoje v polském Jaworu, 2003 adventní koncert ve městě Niesky v Německu). Společně s Podkrkonošským symfonickým orchestrem založili také v Turnově tradici vánočních koncertů.
Klasická hudba, mající kořeny hluboko v minulosti a posílená osobními vztahy s našimi hudebními velikány, stále žije a nachází své interprety i posluchače. Zásluhou dobrovolné práce mnoha generací hudebníků, pěvců a organizátorů je dnes neodmyslitelnou součástí kulturního života města Turnova.
Jana Zajícová