„Antonín Marek, který založení turnovské knihovny před 195 lety inicioval, by měl určitě radost, kdyby viděl, že je i v dnešní době stále důležitá, žije a mluví se o její budoucnosti,“ řekla Eva Kordová na okraj moderování akce Netradiční knihovna, která do zdejší knihovny, pojmenované po významném knězi a národním buditeli, v neděli 11. října odpoledne přilákala desítky lidí. V příjemném prosluněném odpoledni končícího babího léta proběhlo setkání, jehož zlatým hřebem bylo odhalení další sochy z dílen zdejší uměleckoprůmyslové školy. Jak poznamenala ředitelka SUPŠ Jana Rulcová, kam jinam by měl patřit svatý Jeroným, než do Jeronýmovy ulice a do knihovny (sv. Jeroným byl významný křesťanský spisovatel, teolog a především překladatel Bible do latiny).
Zásluhou turnovské „šperkárny“ v posledních letech v plenéru Turnova najdete sochy a plastiky, které vytvořili studenti školy, a které začínají významně dotvářet kolorit města. Sochu sv. Jeronýma zhotovila dnes již absolventka školy Andrea Kosecová. Jako materiál zvolila netradičně beton, protože plastika by mohla být umístěna v horním výklenku budovy těsně pod střechou a beton je nejen odolný vlivům počasí, ale ani nezanechává nežádoucí stopy na fasádě. Vznik plastiky významně finančně podpořila Nadace Preciosa. Ta je jako jedna z mála nadací pevně svázána s regionem a podporuje různé projekty v severovýchodních Čechách.
O budoucnosti knihovny, resp. o jejím budoucím umístění, se nyní hodně mluví. „Každý dnes ví, že knihovna v Turnově působí v nevyhovujících podmínkách. Malé prostory, nedostatečné zázemí, pro lidi s hendikepem problém se vůbec dostat dovnitř. Máme několik variant, jak budoucnost knihovny řešit, a já věřím, že v nejbližší době se po některé cestě vydáme,“ uvedl starosta Turnova Tomáš Hocke. Podle něho by bylo asi ideální pro knihovnu vystavět novou budovu. Před lety na to téma dokonce vznikla studie. Jako nejvhodnější umístění nového objektu byl shledán prostor ve Skálově ulici mezi letním kinem a Ochranovským sborem při Českobratrské církvi evangelické. Další variantou je umístění v budově „hotelovky“ ve Zborovské ulici, to hlavně v případě, že se městu nepodaří s Libereckým krajem směnit budovy středních škol. A jestliže na výměnu budov dojde a u nádraží vznikne plnohodnotná základní škola, mohla by knihovna působit i v objektu dnešní ZŠ ve Skálově ulici. Poslední možností je umístění ve Střelnici, která by ale nejdříve musela projít stavební úpravou. „Ať už bude zvolena jakákoli z těchto variant, platí, že chceme zásadně rozšířit pobočku knihovny v Turnově II,“ uzavřel starosta.
„Já bych logicky upřednostnil výstavbu nového objektu. Myslím, že zvolené místo ve Skálově ulici u letního kina by bylo ideální. Nová budova by přesně odpovídala potřebám dneška, tedy kromě samotné knihovny i fungování komunitního centra a pořádání kulturně vzdělávacích akcí,“ uvedl ředitel knihovny Jaroslav Kříž, který je ve funkci od léta letošního roku. „Provoz knihovny v Jeronýmově ulici již dlouhodobě neodpovídá současným potřebám, nejsou zde prostory pro pořádání doprovodných akcí, ani potřebná studovna. Chybí i místo pro společné setkávání, protože dnešní knihovna už dávno není jen o půjčování knížek, ale také o komunikaci a využívání nových technologií,“ doplnil ředitel. Potřebám knihovny by podle něho mohly dobře posloužit i prostory střední školy ve Zborovské ulici, byť zde se může negativně projevit větší vzdálenost od centra, knihovna by zde nicméně získala odpovídající zázemí. „Své působení v knihovně především vidím v převedení formy jejího fungování plně do 21. století. Moderní knihovna musí umět využívat moderních technologií, v nejbližší době se chystáme více využívat internetu, začít s půjčováním e-knih. Doufám, že dojde také na její nové umístění. Máme ve fondu přes padesát tisíc svazků, jen část dnes může být vystavena pro čtenáře. O cennějších regionálních tiscích, které by mohli zájemci číst ve studovně, ani nemluvě,“ dodal Jaroslav Kříž.
V rámci nedělního odpoledne proběhlo také vyhodnocení soutěže „Prázdninový čtenář“. Nejvíce o letošních letních prázdninách četli: Václav Čapek z Fučíkovy ulice, Václav Pekař z Ohrazenic a Kateřina Kramárová ze Studentské ulice.