Alena Radoušová. Nepřehlédnutelná turnovská knihkupkyně s velkým přesahem. Její Kniha Českého ráje v Hluboké ulici je symbolem, kde se soustřeďují nápady, kam zajdete pro dárek i pro radost, kde koupíte knižní novinky i zavedené tituly. A jako bonus regionální literaturu. V Turnově je naštěstí stále hodně lidí, pro které je četba důležitá, knihy mají pořád na trhu svůj význam a místo. A jestliže se nedávno spekulovalo o jejich konci, tak to není pravda. Kvalitní kniha si své čtenáře najde jistě i do budoucna. Aleny Radoušové jsme se zeptali:
* Prodejna Knihy Českého ráje v Hluboké ulici letos slaví 30 let, udělejme prosím úvodem krátký historický exkurz…
Pocházím z Pardubic, do Turnova jsem přišla v roce 1977. Začala jsem pracovat ve zdejším knihkupectví v Hluboké ulici, kde je dnes řeznictví. Tehdy jsme měli zásilkovou službu s názvem Kniha Českého ráje, který jsem pak začala používat jako svoji značku po svém osamostatnění v roce 1990. Státní podniky už končily, zajímavé knihy jsem si sehnala pro stánkový prodej, který jsem si zařídila nejen v Turnově, ale i v Liberci a Jablonci nad Nisou. Díky tomu jsem pak mohla v lednu 1992 otevřít první vlastní prodejnu naproti přes ulici hned vedle Oděvů Skokanových. Tam jsme byli rok, během kterého proběhla rekonstrukce zdevastovaného přízemí městského domu rovněž v Hluboké ulici. To je místo, kde fungujeme dodnes. Slavnostní otevření se uskutečnilo 15. února 1993 vernisáží obrazů Josefa Jíry ve vstupní galerii, kde jsme léta každé dva tři měsíce výstavu obměňovali originály různých výtvarníků.
…regionální literatura
* Jaké byly začátky? Bylo to ještě v době, kdy nebyl internet. Četli tehdy lidé víc?
Určitě četli víc, celkově bylo více času, internet nám spoustu činností usnadnil, ale myslím, že nám hodně času vzal. Na druhou stranu, na internetu se také hodně dočteme, konečně i e-knihy jsou také dobrou formou vzdělávání. Pozitivní je, že na tak malý národ je tu stále hodně čtenářů, pro které je na trhu spousta opravdu kvalitních knih. To je moc dobře.
* Jak se za těch 30 let proměnil knižní trh a jak se proměnili turnovští čtenáři?
Vypadá to, že náš národ je nejen národem čtenářů, ale i gurmánů, protože stále vychází spousta druhů kuchařek – dříve se na ně stávaly fronty. Jinak se mně nezdá, že by se zdejší čtenáři příliš proměnili. V Turnově byla vždy kultura na předním místě, a to včetně knih. I když máme stále menší tržby, tak se třeba vůbec nesnižují u dětské literatury, a to vidím jako velké pozitivum pro naše město.
* Co se dnes nejvíc čte? A jak je na tom regionální literatura?
Někdy mě mrzí, že i u nás se čtou hodně tzv. populární tituly nevalné hodnoty. Ale co se týká regionální literatury, z toho mám naopak radost, zájem o ni mají jak místní, tak návštěvníci města.
* Když už jsme u regionální literatury, zastavme se u vaší nakladatelské činnosti. To množství vydaných titulů zaslouží úctu a poděkování.
Do nakladatelské činnosti jsem se pustila hned na začátku 90. let. Na trhu chyběly publikace o Českém ráji. První publikací byl Český ráj Siegfrieda Weisse – byla to v podstatě reedice dříve vydané knihy, ale hned další titul – Rybníky Českého ráje – od téhož fotografa, to byla novinka. K ní pak patří ještě Skály Českého ráje, zahrnující šest oblastí skalních měst s výpovědí našich slavných horolezců. Obě knihy obsahují cizojazyčné texty, takže propagují naši krásnou oblast i v cizině. Následovaly další publikace z našeho regionu: Příroda v Českém ráji Zdeňka Mrkáčka v české, anglické a německé verzi, kniha Ďáblův doktor Vladimíra Mikoláška o doktoru Kittlovi, půvabné vyprávění o starých turnovských časech i lidech Ivana Šolce nazvané Vzpomínky, příběhy a postavičky. Dále pak to byly Turnovské příběhy z dob dávných i nedávných od Petra Kučery. Kromě publikací zahrnují nakladatelskou činnost i desítky pohledů z Českého ráje, vánoční přání do obálky grafičky Lenky Dobešové, vystřihovací český betlém libereckého výtvarníka Milana Janáčka s motivy z Českého ráje, omalovánky Český ráj s obrázky památek a přírody a od roku 2000 každoročně nástěnný kalendář Český ráj.
Alena Hotovcová, Alena Radoušová a Šárka Palounková
* Vaše nejoblíbenější?
Propagaci našeho regionu jsem věnovala dost času, mojí srdeční záležitostí je kniha Rybníky Českého ráje. Pan Weiss krásně nafotil původně jen sám sobě pro radost půvabné větší i malé rybníčky, na vydání knihy jsme si dali záležet. Kromě perfektního tisku a grafického zpracování je každý výtisk ručně vázán v ohrazenickém knihařství pana Nováka. V soutěži o nejkrásnější knihu roku, vyhlašované každoročně Památníkem národního písemnictví, získala tato publikace krásné 4. místo. Měla jsem tehdy ohromnou radost. Knihkupectví a nakladatelství je taková příjemná symbióza, vlastně jsem veškerý zisk z prodeje knih, ale i papírnictví – to nesmím opominout, dnes se významně podílí na našem obratu – investovala vždy do nakladatelské činnosti, která má sice pomalou návratnost, ale Český ráj si to určitě zaslouží.
* Jakou před knihkupci z malých měst vidíte budoucnost?
Ohlédnu-li se po těch třiceti letech své činnosti, myslím, že jsme v Turnově zanechali docela dobrou stopu, a byť se jedná pochopitelně o obchod mezi ostatními obchody, přece jen prodej a vydávání knih patří do oblasti kultury. Škoda jen, že u nás tomu zatím není tak jako v mnoha evropských státech, kde je kniha definována jako kulturní statek a v tomto smyslu vyňata z běžného režimu volného trhu, takže každá nově vydaná kniha má ze zákona ochranou lhůtu minimálně rok. Třeba ve Francii jsou to dva roky, kdy ji lze po celé zemi koupit všude za cenu stanovenou nakladatelem. A neznamená to vůbec, že jsou knihy dražší. Když jsou ve slevě až po určité době, je to přesně naopak, žádný nakladatel nemusí cenu uměle navyšovat, aby měl na poskytnutí slevy – jsou tím chráněni nakladatelé, distributoři, knihkupci i sami autoři.
* Dá se s tím nějak pohnout?
Už několik let bojuji ve Svazu českých knihkupců a nakladatelů za to, abychom se přiblížili evropskému trendu, bohužel ale čeští zákazníci jsou velmi závislí na slevách, proto panují obavy z prosazení tohoto zákona. Slevy v e-shopech, které ohrožují všechny obchodníky, znamenají u tak zbytného zboží jako jsou knihy katastrofální úbytek nezávislých knihkupců hlavně v menších městech, kde už není ani zájem žádného knižního řetězce knihkupectví zde zachovat.
…
* I když se to před dámami nemá moc říkat a většinou si to ani nepřejí – slavíte letos významné životní jubileum. Přijměte gratulaci nejen od nás, ale myslím, že od všech obyvatel Turnova a Českého ráje. Máte nějaké přání?
Jelikož bych už ráda svoji činnost ukončila, hledám nějakého nástupce, ale obávám se, že v nelehké době, která už nastala a je i před námi, se ho asi těžko dočkám. Nicméně: třeba by měl někdo zájem a jen o něm nevím. Tak se nechám překvapit. V každém případě bych Turnovu přála, aby tady funkční knihkupectví zůstalo i v příštích letech. A ještě bych ráda při této příležitosti veřejně poděkovala svým dvěma skvělým prodavačkám – Alence Hotovcové a Šárce Palounkové. Mám to štěstí, že je pro ně jejich práce potěšením. Společně chystáme překvapení pro naše zákazníky během tohoto roku formou různých dárků.
* Děkuji za rozhovor.
Alena Radoušová se narodila v Pardubicích, kde vystudovala obchodní akademii a pracovala v propagaci pardubického krajského památkového střediska. Do Turnova přišla v roce 1977. Má dospělou dceru a tříletého vnuka. Pracuje v Turnově a bydlí v Prackově pod Kozákovem, kde mj. spoluzaložila Spolek přátel prackovské kapličky s tradičními staročeskými poutěmi.