Pokračování rodinné tradice, byť v jiném oboru a na jiném místě. A v reáliích 21. století, kdy se z tradičního zemědělství vyčleňují postupně další a další obory. Co zůstává, je vztah k půdě, na které hospodařili předkové, pokora k jejich práci i snaha ukázat, že i v dnešních podmínkách se zemědělstvím, chcete-li pěstitelstvím, dá uživit. Jen to stojí mnoho úsilí a fyzické práce, o čemž by ruce našich předků i jejich dnešních následovníků mohli vyprávět…
Borůvková farma Na Zázvorce
„Stráň nad Tatobity, kde se říká Na Zázvorce, na tu se z dětství a dospívání pamatuji dobře. Sušili jsme tu sena. Moje babička nikdy nevstoupila do družstva a soukromě hospodařila na pozemcích kolem Tatobit a Žlábku,“ přibližuje Jiří Mařan, který společně s manželkou a dětmi provozuje zdejší známou borůvkovou farmu. Rodinný dům v kopci nad Tatobity nad hlavní silnící k Zelenému háji stavěli v roce 2006, zahradnictví tu založili v roce 2010. „Původní plán byl osamostatnit se, vytvořit si jistou nezávislost na vnějších okolnostech a přijít s něčím novým, jiným, co u nás ještě není moc rozšířené. Volba padla na kanadské borůvky. Stráň pod domem jsme osadili tisícem sazenic. Začali se zastavovat první lidé, kupovali borůvky a ptali se, jestli by také třeba nebyly jahody či maliny a keře pro výsadbu. A tak manželka jednou večer sedla k počítači a vymyslela náš první e-shop. Postupně se nám to slušně rozjelo. Je pravda, že v té době tady mnoho podobných e-shopů nebylo, v tom jsme měli velké štěstí,“ glosuje začátky Jiří Mařan.
Manželé ale bohužel velmi záhy zjistili, že tisícovka sazenic borůvek a nějaké doplňkové zboží je nemůže plně uživit, jak si původně představovali. A tak sazenice borůvek postupně ze stráně Na Zázvorce mizely a přesunuly se na podstatně větší, zhruba tři a půl hektarový pozemek na Žlábku, kde je i vhodnější písčitá půda. „A Na Zázvorce máme maliny, ostružiny, zimolezy, muchovníky, brusinky a okrajově i ovocné stromky. Je tu sice trochu větrno, ale máme tady takové specifické mikroklima, mráz tady pomyslně steče do údolí. Když je u nás minus osmnáct, a když jsem ráno jel do Semil, kde jsem učil, tak dole u Jizery bylo pětadvacet pod nulou, a to už je pro sazenice velký problém,“ uvádí Jiří Mařan.
Snímek z natáčení TV pořadu
Borůvkové plantáže na Žlábku
A jak se z učitele stane profesionální zahradník? „Učil jsem na gymnáziu matematiku a fyziku, myslel jsem si, že to mám do důchodu, bavilo mě to. Nakonec jsem odučil ale jen 15 let. Zvítězil pocit odpovědnosti k předkům, jejich práci a úsilí. Když už jsme se nad Tatobity přestěhovali, tak mně přišlo přirozené, že se tady budeme i nějak živit. Nechci, aby to znělo nějak pateticky, ale návratem ke kořenům by se to nazvat dalo.“
Dnes borůvková farma manželů Mařanových vyprodukuje ročně desítky tun namodralých sladkých plodů. Borůvky dozrávají v několika etapách, ty rané již na konci června, ty nejpozdnější na začátku září. „Na rozdíl od lesních borůvek vydrží v ledničce několik týdnů, takže lidé od nás mohou mít čerstvé borůvky až do konce října, není potřeba je za každou cenu zamrazovat. Nejlepší pro zdraví jsou samozřejmě ty úplně čerstvé,“ doplňuje Mařan. „Plány do budoucna? Chtěli bychom vyzkoušet pěstovat minikiwi a zimolezy, což se u nás ještě moc nedělá, ale v sousedním Polsku, kde jsou v tomto směru vždy napřed, je už to vyhledávaný artikl na trhu. Minikiwi jsou prý ještě zdravější než borůvky. Uvidíme ale, jestli na to ještě najdeme nějaký potenciál.“
Chcete si doma vypěstovat vlastní kanadské borůvky? Žádný problém. Sazenice vám prodají Na Zázvorce. Do dvou let byste měli sklízet první plody i z malých keřů. Nesmíte ale nic podcenit v přípravě. Kanadské borůvky totiž potřebují hodně kyselou půdu s nízkým pH. Musíte vykopat mělkou širokou jámu hlubokou 20 až 30 centimetrů a širokou zhruba 70 centimetrů a vyplnit ji rašelinou. Sice vás rašelina vyjde na víc peněz než samotná sazenice, ale odměna bude veliká. „Dobře založené sazenice na zahradě vydrží až sto let, a každý rok budou dávat sladké plody,“ radí zahradník ze Zázvorky.
JIŘINA BOHDALOVÁ NA ZÁZVORCE
„Před lety viděla při cestě na svoji chalupu pod Kozákovem u silnice ceduli, zastavila, koupila borůvky, pak nějaké sazenice, začali jsme si povídat, a protože jí to povídání bavilo, tak mně při nějaké příležitosti nabídla, že bychom to povídání mohli dát i na kameru do jejího pořadu Hobby naší doby,“ prozrazuje začátek spolupráce se známou herečkou a moderátorkou Jiří Mařan.
Od té doby se zde natáčelo již několikrát, reportáže ze stráně nad Tatobity jsou divácky velmi úspěšné. „Vždycky to vidíme bezprostředně po odvysílání. Pořad končí ve 12.50, a ve 13.00 hodin stoupne návštěvnost našich webových stránek a současně se rozezní telefony s prosbami o radu,“ s úsměvem vysvětluje J. Mařan dopady úspěšného televizního magazínu Hobby naší doby, který patří už několik let mezi desítku nejúspěšnějších pořadů České televize.
Jiří Mařan s Jiřinou Bohdalovou před televizní kamerou
„Tenhle pořad dělám nějakých 17 let. Setkávání se zajímavými a činorodými lidmi má velkou sledovanost, za což jsem divákům velmi vděčná a moc si toho celý štáb vážíme,“ řekla nám při červencovém natáčení na borůvkové farmě Na Zázvorce Jiřina Bohdalová. „Začátky byly přesně, jak pan Mařan říká, nejdříve jsem se zastavila něco nakoupit, pak jsem chtěla poradit s pěstováním rostlin a keřů. Mám chalupu u lesa, ne všechno mně tam jde, v Mařanových jsem našla odborníky a přátele, kteří vždycky pomůžou. Na jejich farmě jsme natáčeli několikrát na různá témata, s panem Mařanem je velmi příjemná spolupráce, většinou to dáme takzvaně na první, málokdy je třeba něco opakovat.“
Sběr borůvek probíhá ručně…
…