„Milý Facebooku, najde se mezi mými přáteli či mezi přáteli přátel někdo odvážný, kdo by měl chuť si zahrát divadlo s rovenskými ochotníky? Mám vybranou skvělou hru a potřebuji herce, hlavně muže. Třeba máte kolem sebe někoho, kdo neměl odvahu se zeptat.“ Tak takhle vloni na podzim úpěnlivě oslovil veřejnost v Rovensku pod Troskami a okolí Jiří Bíma, režisér a vedoucí místního spolku divadelních ochotníků. „Je pravda, že už jsem byl trochu zoufalý. Divadlo dělám přes dvacet let, každý rok připravujeme jednu hru. Tentokrát bylo opravdu těžké dát dohromady ochotné lidi, kteří by chtěli hrát divadlo. Proto se u nás na hostování objevuje i člen ochotnického spolku z Tatobit Luděk Štěpnička. Ženy by ještě chuť měly, s mužskými je to ale stejně těžké, jako s mladými, kteří také mezi ochotníky moc nezavítají,“ přibližuje Bíma.
Nakonec ale vše dopadlo dobře, Rovenští v pátek 2. a v sobotu 3. května vstupují do další divadelní sezony. Tentokrát padla volba na mezi profesionálními soubory i mezi ochotníky oblíbenou divadelní hru Francise Vebera Blbec k večeři. Komedie francouzského autora zavádí diváky mezi skupinu přátel z tzv. horních vrstev, kteří mají zvláštního koníčka: Zvou na večeři vytipované jedince a baví se pak na jejich účet. Když však hlavní organizátor objeví „blbce světové třídy“, dostane housera… A jak to ve správné komedii bývá, vše navíc ještě zkomplikuje traumatizovaná manželka, orientální doktor, světácký přítel, bývalá milenka a nymfomanka a podezíravý daňový kontrolor. Pak už se roztáčí kolotoč neuvěřitelných situací plný nečekaných zvratů a skvělých point, což poskytuje především výtečné herecké příležitosti.
„Tahle hra se mně osobně velmi líbí a myslím, že se bude líbit i divákům stylem humoru. Lidé se dnes spíš chtějí nechat bavit a tohle je přesně ono,“ zve na představení Bíma. Ten i současně doufá, že po letošní sezoně, nebo i během ní, někdo zaklepe na dveře a řekne, že by se mu líbilo osvěžit svůj život novou zkušeností. „Beru to jako daň dnešní době, kdy se každý stará sám o sebe a nadšení lidí pro něco nehmotného ubývá. Je to celkový obraz společnosti. Hodně lidí je dnes ve stresu v zaměstnání, v rodinách… Možná by jako terapie mohlo divadlo pomoci. Je to také hlavně kolem premiéry hodně adrenalinu, ale současně i odreagování. A ten pocit štěstí, když člověk stojí na jevišti při závěrečné děkovačce, to je ta největší odměna. Důležité je, aby sál, který je na začátku plný, zůstal plný i na konci,“ glosuje s úsměvem Bíma.
Snímky jsou z generálky 1. května, více jich najdete na Facebooku TvA – ZDE.
