ABY SE LIDI NA SEBE USMÍVALI A ZÁROVEŇ POMOHLI. TO JE TO, CO JSME CHTĚLI

O slovo se hlásí další generace Turnovanů – srdcařů. Jak zaznělo na benefičním koncertu pro Kikoše v pátek 17. listopadu večer na Střelnici: „Velikost našeho města je tak akorát, aby si všichni byli blízcí. Vzájemně se známe ze základních a potom ze středních škol. Pak část mladých zmizí na vejšky, aby se zase po letech vraceli domů. A oživují zdejší komunitu,“ řekl jeden ze zakládajících členů kapely Snap Call David Hlůže, původní zpěvák, který zaskočil za toho času nemocného současného zpěváka Iggyho.

„V minulosti jsme si už benefiční koncert s kapelou vyzkoušeli, toto byl vlastně třetí ročník. Krom toho jsme před dvěma roky s přáteli pořádali dobročinný bazar. Přišla s tím dámská část naší party, každoročně si vzájemně vyměňovaly v předvánočním čase části oblečení a už z toho byl takový rituál. Následně přišly s nápadem udělat akci veřejnou a výtěžek věnovat potřebným. Ideální prostor pro dobročinný bazar tehdy našly ve foyer na Střelnici. A povedlo se na Šimona Ferbase z Mírové pod Kozákovem, který to nemá v životě moc jednoduché, vybrat přes šedesát tisíc. Díky tomu, že dámy měly chuť se letos pustit opět do bazárku a kapela měla v plánu uspořádat benefiční koncert, dávalo smysl akce propojit. Povzbuzeni jsme si letos řekli, že to povýšíme, a troufneme si na velký sál Střelnice,“ říká Vojta Kořínek, frontman skupiny Snap Call.

V době, kdy o pořádání bazaru a benefičního koncertu rozhodli, tak ještě nevěděli, komu bude sbírka určena. „Pak někdo přišel s Kikošem, přišlo nám to smysluplné a oslovili jsme jeho tatínka Josefa Uchytila, kterého tady všichni znají jako výtečného muzikanta z Dua BigBand. Dozvěděli jsme se celý příběh ve všech souvislostech. A dohoda byla rychle uzavřena. Využili jsme všechny páky – sociální sítě, přátele, a začali jsme organizovat sbírku ošacení. Veškerou práci na tom odvedla parta kamarádek, my jako nosiči a řidiči a další lidé, kteří fungují kolem nás. Po celý podzim jsme věci do bazaru shromažďovali na několika sběrných místech. Odhadem to nakonec bylo až deset tisíc kusů oblečení a různých módních doplňků. Kdo na Střelnici přišel, mohl si koupit třeba zánovní zimní kabát za šedesát korun. A jak se vymezený čas bazaru blížil ke konci, byla částka nižší a nižší. Co se neprodalo, tak rozvezeme do dětských domovů v okolí, nebo věnujeme na charitu. Věci tak poslouží dalším potřebným,“ přibližuje Vojta Kořínek. A jak doplnil, vnímá skutečnost, že lidé v prvé řadě na Střelnici nepřicházeli, aby nakoupili, ale aby podpořili dobrou věc, za což všem patří velké poděkování.

„Je to organizačně opravdu dost náročné, ale dovedu si představit, že třeba podobnou sbírku vyhlásíme jednou za dva roky. Záleží na lidech okolo nás, jak to budou cítit,“ dodal Kořínek. „Samozřejmě chceme, aby se vybralo na dobrou věc co nejvíce peněz, ale když jsem se tak procházel sálem Střelnice při bazaru, nebo při večerním koncertu, tak jsem si uvědomil, že se na sebe všichni lidé navzájem usmívají a jsou rádi, že jsou tady. Tak tohle jsme si přáli ze všeho nejvíc.“

Podtrženo, sečteno: Říká-li někdo o generaci dvaceti či třicetiletých, že jsou sobečtí, zahledění do sebe a svých „bublin“ na sociálních sítích, že za každou cenu chtějí jen vyniknout a není v nich ani špetka empatie, není to pravda. Je to jako v každé generaci, jsou tu ti, co se jen „vezou“, což bylo vždycky, a pak ti, co udávají tón.
Tak díky za ty druhé! To je pro nás, starší, dobrá vyhlídka do budoucnosti!

A jen taková třešnička na pomyslném dortu – že se za jediný den na bazaru a večerním benefičním koncertu podařilo vybrat přes 184 tis. Kč, je opravdu zaznamenáníhodné. Peníze pomohou při léčbě malého chlapce a pomoci mohou i dalším dětem, protože tak je sbírka koncipována.

„To, že se vybralo neuvěřitelných 184.737 Kč je samo o sobě naprosto neuvěřitelné. Při akci jsem ale zažil něco, co se nedá penězi a vlastně ani slovy vyjádřit – že na to prostě nejsme sami. Že máme kolem sebe spoustu skvělých přátel i „cizích lidí“, kteří jsou připraveni pomoci.
Tolik lidí věnovalo kus svého šatníku, tolik lidí strávilo hodiny a dny svého života přípravou a realizací geniálně zorganizované akce – od dobrovolníků kolem bazárku až po zaměstnance Kulturního centra Turnov a skvělé muzikanty. A těch lidí, kteří dorazili a přispěli na naději pro našeho Kikoška. Moc děkujeme všem, ale největší dík patří Katce a Vojtovi Kořínkovým, kteří s nápadem přišli a komplet ho do puntíku splnili. Děje se toho kolem nás tolik šíleného, a přesto je svět v naprostém pořádku…“ shrnul Josef Uchytil.

Viz https://www.donio.cz/nadeje-pro-kikose