V sobotu 2. dubna 2016 byla na turnovském zimním stadionu odhalena pamětní deska pilotu RAF z II. světové války Ludvíku Koškovi. Akce se zúčastnila řada čestných hostů, byli zde zástupci Armády ČR, ministerstva obrany, krajské vojenské správy, příslušníci aktivních záloh i klubů vojenské historie v čele s bakovskou Rotou Nazdar.
Na místě byli též zástupci Libereckého kraje, starostové okolních obcí, přítomno bylo kompletní vedení města i někteří zastupitelé. Přijeli také rodinní příslušníci členů posádky Liberátoru, kteří společně s Ludvíkem Koškem tragicky zahynuli 13. července 1944. Velmi příjemné a místy až dojemné setkání si nenechalo ujít zhruba pět stovek občanů.
Čestným hostem setkání byl třiadevadesátiletý brigádní generál Emil Boček, stíhač 310. československé perutě RAF – poslední žijící pilot této perutě v Čechách! Ten i přes svůj věk zaujal všechny přítomné nezdolnou energií i nadhledem. Když odpovídal na otázku moderátora, co Angličanky za války, jak se jim líbily, tak bez mrknutí oka poznamenal, že přece od nich se čeští vojáci naučili řeč! Desítky minut po skončení oficiální části vydržel pan generál podepisovat fotografie všem, kteří o to měli zájem. A že byla před stadionem pořádná fronta!
Válečný veterán a bývalý český stíhací pilot britského Královského letectva (RAF) Emil Boček zemřel 25. března 2023 ve věku 100 let. Celý život (kromě válečného působení) žil v Brně.
Významné české osobnosti na něj vzpomínají jako na hrdinu a inspirativního člověka. „S velkým zármutkem jsem přijal zprávu o úmrtí generála Emila Bočka. Poslední z generace pilotů, kteří bojovali ve druhé světové válce, nám byl vzorem a inspirací. Jsem rád, že jsem mu mohl minulý týden v Brně předat osobní dopis od krále Karla III. Čest jeho památce!“ uvedl britský velvyslanec v ČR Matt Field.
Armádní generál Boček se narodil v roce 1923 v brněnských Tuřanech. V šestnácti letech se mu podařilo ilegálně utéct ze země, poté vstoupil do československé zahraniční armády ve Francii. Později byl přijat jako jeden z nejmladších do Královského letectva (RAF). Dostal se do Bejrútu a v létě roku 1940 se zúčastnil bojů ve Francii. Nejdříve sloužil jako letecký mechanik u 312. stíhací perutě, od roku 1944 jako pilot-stíhač letky „B“ u československé 310. stíhací perutě. Emil Boček má na svém kontě 26 operačních letů, nalétal dohromady 73 hodin a 50 minut. Jako příslušník nekomunistického odboje se stal po válce nepohodlným a z armády byl v roce 1946 na vlastní žádost propuštěn. Před únorem 1948 vlastnil v Brně autoopravnu, kterou však po nástupu komunistického režimu musel nechat znárodnit a předat podniku Mototechna, kde pak pracoval. Zřejmě i díky tomu nebyl režimem perzekvován.
(TvA s využitím ČTK)