Opravdu velmi nerad na těchto stránkách řeším nadregionální, pohříchu globální témata. Z toho většinou lokální periodikum vyjde směšně. Ale nemůžu si pomoci, protože situace ve světě po prezidentských volbách v USA se prostě radikálně změnila a je dost pravděpodobné, že to zasáhne i náš Český ráj. Nerad to připouštím. Proto ta výjimečná výjimka a odbočka od ryze regionálních témat.
Nemyslím, že bychom měli vynášet do nebes Kamalu Harrisovou, nebo Donalda Trumpa, i když ten možná od většiny Američanů ví, kde leží Česká republika. Z pohledu z Českého ráje mně přijde opravdu smutné, že nejsilnější stát světa vygeneroval jako uchazeče o post nejvyšší dva osmdesátníky, z nichž jeden je už opravdu senilní a druhý „macho“, kterému rovno není. Já, radit těm stranám, nenominuji ani jednoho, protože je to očividné. A že „dědoušek“ přepustil po nátlaku post další dámě v pořadí, která se pokoušela neúspěšně o Bílý dům, to je jen nelichotivým zrcadlem, ve kterém se odrážejí vůdci obou rozhodujících stran v USA.
Pod dojmem výsledků voleb moje manželka včera na Netflixu pustila vynikající film Nejtemnější hodina o zásadním rozhodnutí Winstona Churchilla na počátku II. světové války. Známý a úžasný příběh vrcholí v době, kdy by se část politiků v Anglii ráda Hitlerovi vzdala za určité ústupky. Churchill ne! Impozantní je scéna z londýnského metra, kdy se přítomných ptá, co by dělali. Bojovali. A on tehdy tzv. západní demokracii skutečně zachránil. Víme to? Vážíme si toho? V každém následujícím desetiletí poté byla demokracie více či méně ohrožena. Vždy to ale přežila.
Pravda, nyní se o její tradiční podobu bojím. Její úskalí je, že se může sama svobodně zvrhnout v autoritářský režim. Všichni občané mají ve volbách jeden hlas. Intelektuál, dělník, bezdomovec, člověk se dvěma vysokými škola stejně jako jedinec s nedokončenou základní školou. A když potom na tyto sociální vrstvy někdo umný dokáže působit, výsledek vidíme třeba na Slovensku. Je to dnes nepatřičné, bojovat za demokracii? I z pohledu, že stejnou váhu hlasu má každý? Samozřejmě, ale potom se nedivme tomu, co se stalo u našich sousedů a nyní v USA.
Jak z toho ven nevím, vždycky v nadsázce při sezení s přáteli říkám, že každý volič by před tím, než dostane voličský lístek, měl umět odpovědět na několik otázek: O jaké volby jde, koho a kam volím, kdo kandiduje, shrnout základ z programů jednotlivých stran. To se bohužel neděje.
Český internet nabízí po prezidentských volbách v USA desítky různých komentářů. Jeden velebí Trumpa s tím, že Evropě a ani Ukrajině nic zásadního nehrozí, že spolupráce bude v nadcházející době báječná, bude mír a že vše negativní byla jen předvolební rétorika. Další říkají, že jde o zásadní zlom, Trump se bude věnovat jen problémům své země (a že jich neřešených je!), dohadovat se bude s Čínou a celým světem o dovozní cla, Ukrajina padne, Evropská unie je slabá a bezradná, nečeká nás nic dobrého.
Amerika je prostě světová supervelmoc, proto ta zásadní stanoviska, proto tolik mediálního humbuku.
Názorových článků je spousta, tady už je to nad rámec regionálního periodika, ale vybral jsem něco z komentářů, které jsem četl pod článkem Saši Mitrofanova na Novinkách.cz. Autory neuvádím, neb stejně těžko říct, kdo to opravdu psal:
* ) Trump je nejvýraznějším představitelem ignorantského populismu, který je na vzestupu ve všech zemích světa, na rozdíl od svého prvního prezidentského období bude ovládat Senát i Sněmovnu reprezentantů, takže bude neodvolatelný. A jak píše v jiném komentáři Tomáš Klvaňa: Ameriku čeká velký zátěžový test odolnosti liberální demokracie, a vůbec není jasné, že beze zbytku obstojí. Stačí se podívat na Nejvyšší soud, jenž v posledním roce namísto toho, aby byl nezávislý, hrál politicky s Trumpem, a dokonce v rozporu s americkou politickou tradicí daroval prezidentovi rozsáhlou imunitu před trestní odpovědností. Na domácím poli bude Trump podrývat demokratické instituce a zvyklosti a podlamovat právní stát. Jak to víme? Dělal to v letech 2017-21, a to měl kolem sebe řadu schopných, „dospělých“ politiků, kteří zabránili nejhorším jeho nápadům. Se všemi se rozešel ve zlém, buď odešli sami, nebo je vyhodil. Jeho druhá vláda bude obsazena lidmi, jejichž jediná „kvalifikace“ bude úplná oddanost vůdci.
Marnost nad marnost, mentálně plachých, kteří rozum nahrazují emocemi, je prostě víc. V USA se to už jasně projevilo, my to poznáme za rok.
* ) Ve světě už není žádná levice, ani pravice. Všechno, co vidíme, je soubojem meritokracie a idiokracie.
V prvním případě jde o pokrok společnosti kupředu směrem ke spolupráci, respektu, lidské důstojnosti, svobodě a planetě Zemi jako lepšímu místu pro život celého lidského společenstva.
V té druhé jde o ústup společnosti dozadu, směrem k autoritářství, nerespektu, kastování, rozdělování, neúctě k lidem, vládě síly, sobectví a k omezování svobody všech ve prospěch hrstky bohatých, mocných a všehoschopných.
Demokracie je prostředkem, který by měl hlídat, aby pokrok v prvním případě, nebo pád v druhém případě, nebyl příliš rychlý. Demontáž demokratických institucí a vlády práva ve prospěch vlády mocných je rychlou cestou na obě strany, bohužel lidstvo zatím zažilo v takovém případě jen prudký sešup dolů.
Stávající svět jde dozadu, idiokracie vítězí. Svět bude o kus blíže nevypočitatelnému vývoji, ve kterém budou ještě nebezpečněji soupeřit mocní idioti a oligarchové, lhostejno s jakou ideologií.
USA snad za čtyři roky bude mít lepší kandidáty. Věřme, že tady ještě budeme, aby ten náš krásný svět fanatici všech barev, politických a náboženských vyznání do té doby úplně nezničili. I s námi.
* ) Trump nemá na západní svět vliv takový, jako měl Brežněv na východní blok. Jediná „normalizace“, která může nyní nastat, je ta, že se Evropa začne konečně spoléhat zejména na sebe…
A když ne, tak Bůh ochraňuj Evropu. Bude nás to bolet, ale ve finále je to lepší, než věčně stát v jejich stínu.
Nám Trump nic dobrého nepřinese, ale Američany do jisté míry chápu… A není to jen o těch průměrných a podprůměrných… Naopak. Stačí se podívat, jak se začaly hýbat burzy po zvolení Trumpa. USA roste, zatímco my jdem ke dnu. Ale s trhy hýbe především pár horních procent, nikoliv plebs.
Zkuste se nad sebou zamyslet a být trochu objektivnější…