SPOLEČNÁ PAMĚŤ, SPOLEČNÉ BŘEMENO

0

Na konci října se pracovníci odboru cestovního ruchu MěÚ Turnov a zájemci z řad odborné veřejnosti zúčastnili zájezdu do polského partnerského města Jawor. Zájezd se uskutečnil v rámci projektu „Společná paměť, společná budoucnost – židovské památky česko-polského příhraničí” financovaného Evropskou unií prostřednictvím Euroregionu Nisa – Nysa v programu „Překračujeme hranice”.

Prvním bodem programu v Evropském centru mládeže Euroregionu Nysa byly židovské tance, kterých jsme se zúčastnili nikoli jako diváci, ale jako tanečníci. Počáteční překvapení vystřídalo nadšení a dvě hodiny tance společně s polskými dětmi a učitelkami nás opravdu příjemně naladily. Následovala přednáška o židovské tradiční rituálně čisté („košer”) kuchyni s ochutnávkou pokrmů. V sále, kde se přednáška konala, byly vystaveny obrázky se židovskými motivy, jejichž autory byly české a polské děti. Obrázky byly letos v červenci k vidění i v Turnově v synagoze.

n201011191626_zap_379_010_jaworDalším bodem programu byl workshop pro odborníky připravený v Regionálním muzeu v Jaworu. Pod vedením historika umění Arkadiusze Muły proběhly odborné přednášky na téma židovské historie, ikonografie, symboliky a dokonce i numismatiky spojené se židovskou přítomností v regionu. Za českou stranu vystoupili s příspěvkem Pavel Jakubec, který představil nově vydanou publikaci „Židé na Turnovsku”, a Veronika Mireková, která představila projekt „Společná paměť, společná budoucnost” a shrnula jeho výsledky. Ty jsou rozhodně pozitivní: Přes osmdesát českých a polských dětí se jak v Jaworu, tak v Turnově zúčastnilo akcí se židovskou tematikou (některé zcela poprvé), byly vydány publikace o Židech v Jaworu a v Turnově, leták Židovské památky Českého ráje, byl uspořádán workshop a exkurze po židovských památkách v Českém ráji pro polské odborníky a naopak pro odborníky české. O úspěšnosti akce svědčí i skutečnost, že publikace o Židech v Jaworu je první prací svého druhu, neboť historií židovského osídlení tohoto města se dosud nikdo nezabýval! V neposlední řadě jsme zaznamenali i smutek polských dětí, když se dozvěděly, že z Čech přijeli „pouze” odborníci a nikoliv jejich noví čeští přátelé z řad školáků.

 

n201011191626_zap_380_010_jaworDruhý den zájezdu byl věnován návštěvě koncentračního tábora Gross Rosen (dnes polská Rogoźnica). V typické polské krajině – rozlehlé, rovinaté, jen místy lehce zvlněné – se nacházejí pozůstatky tábora, v němž zahynulo nejméně 125 tisíc obětí, především Židů a Poláků, ale i Čechů, německých odpůrců nacistického režimu, Francouzů, Belgičanů, Nizozemců, ruských válečných zajatců. Tábor byl založen v létě roku 1940 a je důležité připomenout, že na jeho stavbě v tzv. Baukommandu nedobrovolně pracovali i dva mladí liberečtí Židé, uprchlí po záboru Sudet do Turnova, bratři Deutschovi. Ti zde také zahynuli. Urny s jejich ostatky byly ještě poslány domů a jsou pohřbeny na židovském hřbitově v Turnově. Od 1. května 1941 se Gross Rosen stal samostatným koncentračním táborem. S přibývajícím počtem vězňů se rozrůstal a vznikaly i jeho pobočné tábory. Gross Rosen byl spolu s koncentračními tábory Flossenbürg v Německu a Mauthausen v Rakousku jedním ze tří táborů, kde vězni pracovali za nelidských podmínek v žulových lomech. Tábor byl osvobozen Rudou armádou v únoru roku 1945, to byl ale téměř prázdný, neboť ti vězni, kteří neumírali, byli evakuováni vlakem či hnáni pochodem smrti na západ dále od fronty.

 

n201011191626_zap_381_010_jaworTeprve když si člověk prohlíží rozlehlá prostranství se základy ubytoven (dnes již místními obyvateli rozebraných) a poslouchá podrobný výklad průvodkyně, uvědomí si, že totalitní režim jen zdánlivě dělí lidi na „viníky” a „oběti” jasnou čárou. Aktéři nemusí být nutně psychicky narušení zločinci, stačí zneužít lidské slabosti, strachu, touhy po penězích – a mnoho dalších se přidá. Nejhorší zlo páchali vůdci tábora a dozorci, ale i lidé v okolních vesnicích z existence tábora profitovali, přestože nepochybně věděli, co se v něm děje. Lhostejnost není považována za hřích, a přitom může být spolupachatelstvím.

 

A co potřeboval uvězněný člověk, aby přežil? Štěstí, náhodu, pomoc? Jaký dopad taková souhra okolností může mít, vím sama nejlépe. Můj dědeček z matčiny strany přežil koncentrační tábor v Mauthausenu skutečným zázrakem, a tedy i život mé matky a můj je vlastně zázrak.

 

Nepochybně bychom měli břemeno evropské historie nést, vědomi si své tehdejší i dnešní odpovědnosti. I proto chceme vyhlásit veřejnou sbírku na vytvoření pamětní desky bratrům Deutschovým, která by měla být umístěna na pietním místě v koncentračním táboře Gross Rosen. Doufáme, že turnovští občané pochopí smysl tohoto aktu a připojí se. Bližší informace podáme v turnovském informačním centru. Za podporu předem děkujeme.

 

Terezie Dubinová

Odbor cestovního ruchu MěÚ Turnov, správce synagogy

t.dubinova@info.turnov.cz
Foto: Pavel Jakubec

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.