Věta, která mediálně proslavila v současnosti asi nejznámějšího Turnovana, Vítězslava Čapka. On se té nálepce „nej“ sice brání, ale řekněte, znáte někoho z našeho regionu, kdo se na televizní obrazovce celoplošných veřejnoprávních i komerčních televizí objevuje v hlavním vysílacím čase? Už jste tu reklamu viděli? Otec v ateliéru sleduje práci svého syna, který právě cosi kutí s modelem plastové lahve. S jeho předešlými výtvory není moc spokojen, až si všimne té lahve. „No vidíš, konečně děláš něco pořádnýho,“ pronese a láhev se promění na „petku“ plnou Velkopopovického Kozla, jednoho z nejznámějších českých piv. Pak už oba slastně polykají doušky zlatavého moku a je jim fajn…
„Byla to souhra náhod. Syn pro pivovar ve Velkých Popovicích vytvořil originální pet lahev a skleněný půllitr (Jan Čapek je uznávaným českým designérem současnosti – pozn. aut.), potom byla vypsána soutěž na reklamní šot a tu vyhrála jedna známá pražská agentura právě s námětem otce a syna. Ani nevím, kdo přesně navrhl, že si v reklamě místo profesionálních herců zahrajeme nakonec my dva,“ přibližuje Vítězslav Čapek.
Cesta od nápadu k realizaci byla samozřejmě delší. Známý turnovský sbormistr a majitel obchodu s hudebními nástroji musel podstoupit kamerové zkoušky, musel něco zahrát a ukázat, že je tím nejvhodnějším typem. „Reklamní spot se natáčel 14. února ráno od sedmi do jedné po půlnoci. Byl jsem u něčeho takového poprvé v životě, musím přiznat, že mě atmosféra ve studiu docela dostala. Nečekal jsem, že kolem půlminutové reklamy se bude motat tolik lidí, že tam bude soustředěno tolik studiové techniky. Není to nic jednoduchého, být hercem v reklamně,“ glosuje Vítězslav Čapek. Jen onu památnou větu za ten den do kamery řekl asi dvacetkrát, jednou chtěl režisér, aby se piva napil málo, podruhé si zase musel přihnout víc. „Bylo to ale v pohodě, zase tolik jsme toho nevypili,“ žertuje Čapek.
Jak sám dodává, pivo pije, ale nemá svou vyhraněnou značku. Nicméně jako každý správný Turnovan je věrný hlavně místním pivovarům. „Reklama už v televizi chvíli běží a já musím konstatovat, že je ta televize opravdu mocná čarodějka. Nemine dne, aby mě někdo neoslovil, nezeptal se, jak jsem se k tomu dostal. Když jsme byli s kapelou nedávno hrát v Rokytnici, přišel ke mně jeden pán z Uherského Hradiště, prý jestli jsem to opravdu já, ten člověk z reklamy. Volají mí obchodní partneři z celé republiky, že mě viděli. Ti, co mě neznají, se ptají, jestli náhodou nemám bratra či dvojníka. V takové míře jsem ohlasy opravdu nečekal,“ přibližuje Vítězslav Čapek. Změnil trochu i názor na pivo v plastu, které jinak pravověrní pivaři odmítají. „Rád pálím ohně. Tedy ne že bych byl žhář, ale s přáteli často na zahradě něco grilujeme, posedíme u ohně, zazpíváme si, a tak jsem si nedávno toho Kozla v plastu koupil a zjistil, že ráno nemusím uklízet tolik skleněných lahví. Mít tři kousky v jedné plastové lahvi není zase tak špatné.“
Vítězslav Čapek není pro občany Turnovska neznámý. Býval učitelem Lidové školy umění, v letech 1990 až 1995 byl ředitelem Základní umělecké školy v Turnově, od té doby podniká. Měl i tři prodejny s hudebninami a hudebními nástroji. Počet nedávno zredukoval na jedinou, tu turnovskou ve Skálově ulici. Když ho nenajdete tam, bude někde na zkoušce pěveckého sboru Musica Fortuna, v němž je sbormistrem už od roku 1987. V posledních dvou letech také často jezdí do Jičína, kde se stal sbormistrem pěveckého sboru Smetana. Se sborovým zpěvem Čapek projel celou Evropu, pouze jak říká, jakoby zapovězeno jim je Španělsko a Portugalsko. „Ani letos tam s Fortunou nevyjedeme, v létě nás čekají pouze dvě cesty do Německa. V posledních letech máme se sborem asi dvacítku vystoupení ročně, z nichž nejúspěšnější jsou ty předvánoční v turnovském městském divadle,“ uzavřel Vítězslav Čapek.