KNIHOVNA JE INSTITUCE NA NIC. NEBO JINAK. NESTOJÍ KNIHOVNA TURNOVU ZA VÍC?

0

Opravdu nechápu, proč lidé nechodí na jednání zastupitelů. Například to poslední, únorové, si nezadalo s estrádou. Kokrhali tam kohouti, řešily se modré sádry, k tomu přišla na přetřes voda dražší než víno anebo obráceně, voda cennější než víno. Také proběhla z mého pohledu zcela nepodložená obhajoba Domu přírody v Dolánkách, která ukázala, že někteří zastupitelé informace buď nehledají vůbec, nebo se hledání informací doslova bojí. Celé revue dorazil monolog jednoho z členů ZM na téma, jak se máme dívat pozitivně a chválit se za případné, i malé, úspěchy (kde jsem to jen slyšela, ta rétorika je taková povědomá…). Jak říkám. Zábavné a zadarmo.

Ale o tom jsem psát nechtěla. A vlastně jsem ani na to jednání nechtěla jít, jenže to bych nesměla na tom předcházejícím, lednovém, zaslechnout podiv jednoho ze zastupitelů nad tím, kolik že to dostává knihovna Antonína Marka finančních prostředků. A jestli ten příspěvek není zbytečně velký, takový dojem jsem z toho, coby posluchač v sále, alespoň nabyla já. Následná diskuze celý šum vysvětlila, nicméně pachuť zůstala. Vzhledem k tomu, že má původní profese je spřízněnou sestrou knihovnictví a jelikož knihovny obecně vnímám jako nezbytnou a nedílnou součást moderní společnosti, dovolila jsem si na toto téma takovou malou analýzu.
Vzala jsem tři města. Turnov, Semily a Jičín. Pak jejich knihovny a výroční zprávy za rok 2013 – nové ještě nejsou zveřejněny, plus ke kontrole rozpočty daných měst.

Vzhledem k tomu, že je to množství čísel na malé ploše, připravila jsem samostatný materiál, který najdete pod článkem. Z něj je patrné, že knihovna v Turnově si nevede špatně. A to i s tím, že zdaleka nemá takové podmínky, jako ty ostatní dvě. Jestli má i tak kvalitní vedení, které se dokáže za svou organizaci postavit, lobovat, propagovat ji a posouvat přes nepřízeň okolností, tak to nechám na jiných, odpovědnějších. Já mohu poděkovat, ovšem s poklonou, pouze Evě Kordové…

Jen pár zajímavostí k těm materiálům pod článkem. Semily i Jičín mají knihovny bezbariérové. V Turnově jsou vozíčkáři či méně zdatní senioři odkázáni na zvonek u dveří, děti jsou, pokud to jde, vyneseni do prostor knihovny. Použiji jediné slovo – nedůstojné. Semily mají novou knihovnu. Aleluja. A od roku 2010, kdy tu knihovnu mají, se zvýšil počet návštěvníků z 16 995 z roku 2010 na 41 202 v roce 2013. No opravdu halelujah. Knihovna v Jičíně prošla částečnou rekonstrukcí, a to její dětské oddělení. Dále tam vznikl Klub mladých. Výsledkem je zvýšení o 214 malých zájemců o knihovnu.

Když už jsem hledala, nedalo mně to a virtuálně prolétla několik knihoven navíc. Všechny ve svých výročních zprávách uvádějí vzestupný zájem lidí o tuto instituci. Proč tomu tak je, i když ještě před pár lety prognostici věštili konec knihy jako takové a tvrdili, že ji nahradí internet a čtečky, nevím. Nejsem sociolog. Na každý pád z toho lze vyvodit, že kniha jako fenomén zdaleka nekončí.

OBECNÉ SHRNUTÍ
Nevím, koho napadlo zařadit knihovnu, a tím vlastně knihu jako takovou, do oblasti kultury. Ne, že by tam nepatřila, je jejím myšlenkovým obsahem, základem, ze kterého kultura čerpá. No, řekněte sami, dovedete si například kinematografii představit bez literárních předloh? Ale kniha je i základním kamenem školství, vzdělávání a je a tuším, že i čím dál více i bude jedním z mála nositelů v oblasti, které se čím dál více otřásá. Je svobodné médium. Literatura a instituce s ní spojené mají, nebo měly by mít, také vliv na sociální oblast. Nikde jinde než právě v knihovně jsou knihy dostupné pro nízko příjmové obyvatele, seniory, hendikepované, tedy pro ty posledně jmenované v Turnově se zvonkem. Je i pomůckou relaxační, takže pokud bych chtěla být ironická – což nechci, je i skvělým doplňkem pro sportovní aktivity obyvatel. Chci tím říci, že fenomén kniha nejen nekončí, ale skončit nesmí.

Ráda bych ještě připomněla pár maličkostí. Pouze zprostředkovaně (jak jinak, než z literatury) víme o jistém bratru z řádu jezuitského, jménem Koniáš, kterak teatrálně pálil knihy, které považoval ve svém pomatení či víře -záleží na úhlu pohledu – za libri prohibiti. Ale mnozí z nás mají ještě v živé paměti, že to byla právě oblast knižních nakladatelství, kterým minulý režim svojí prodlouženou (a bohužel stále přítomnou) rukou zvanou StB lustroval ediční plány přes velmi jemné síto či se neštítil ani domovních prohlídek nebo násilí, aby občan náhodou nečetl něco, co ve svém pomatení či víře dal režim na index zakázaných titulů. Knihy totiž vždy hrály ve společnosti, kultuře i politice jednu ze zásadních rolí. Mezi maličkosti ale rozhodně nejsem ochotna zařadit postoj turnovských porevolučních zastupitelstev (to dnešní nejspíš nevyjímaje) k problému turnovské knihovny. Protože ta je zastaralá, mimo centrum dění a bez dostatku financí. K tomu sídlí v nevyhovující budově.

Závěr? Pokusím se o trochu optimismu. Vždyť složení dnešního 27hlavého velení města k tomu přímo vybízí… Tak třeba ODS, TOP 09 a Svobodní občané. Ti mají podporu vzdělání doslova ve svém štítu a hlavně ve svých volebních programech. A jejich zaklínacím heslem je svoboda. Svobodu ale neocení lehce ovlivnitelní a málo informovaní lidé, čekající na to, že vše za ně někdo, jedno kdo, zařídí. Očekávala bych proto od nich, že se budou ptát nikoli na to, kolik knihovna stojí, ale zdali má rozsáhlé oddělení Paměti národa. Třeba. Ti co stojí na pomyslném opaku, v Turnově reprezentované stranou ČSSD, by možná mohli čerpat ze svých programů v těch místech, kde se jasně vymezují proti diskriminaci a zároveň svou politickou dikcí podporují sociálně slabé, seniory a postižené. Nezávislý blok je zase vytapetován zástupci, kteří jsou dle mého předurčeni bojovat za knihovnu do posledního dechu. Knihovnice, radní pro kulturu pro Liberecký kraj, zástupkyně neziskovky zaměřené na kvalitní rozvoj dětí a rodin, zástupce organizace, která vždy podporovala svobodu ducha…
Jsem realista a tak je mně jasné, že nejsou peníze na novou, moderní a bezbariérovou budovu, která by se mohla na další generace stát centrem pro opatrování moudrosti. Ale zároveň jsem toho mínění, že už nestačí, aby se zvolená vrchnost jen ukázala či promluvila na akcích, které knihovna pořádá, i když pravda, tyto prezentační návštěvy nebolí a hlavně: Nic nestojí. A tak si říkám, že by možná nebylo od věci začít o této problematice v tomto volebním období skutečně vážně přemýšlet. Ovšem nikoli v rovině, že se knihovna strčí do některého z „domu duchů“, kterými město Turnov v nebývalém množství disponuje. K tomu by možná neškodilo přehodnotit priority města a hlavně – neútočit. Ne všichni totiž v Turnově preferují dopravu, chodníky nebo sport.…
Bohuslava Charousková, bohuslava.charouskova@seznam.cz

A ten slíbený materiál, třeba vás zaujme…

Turnov
Zhruba 14 tisíc obyvatel, registrovaných uživatelů knihovny 2 016, z toho dětí 696. Fyzické návštěvy knihovny – 39 857, výpůjčky celkem 97 583, příspěvek od města 3,5 milionu Kč.

Semily
Zhruba 8 500 obyvatel. Registrovaných uživatelů 1 526, z toho dětí 499. Fyzické návštěvy knihovny – 33 714, výpůjčky celkem 52 926. Příspěvek od města 2 mil. 187 tisíc, Liberecký kraj 1 mil. 241 tisíc. Dotace kraje pramení z toho, že Semily plní tzv. regionální funkci. Pokud bude mít někdo zájem, snad vám zastupitelka Eva Kordová vysvětlí, proč turnovská knihovna již tuto funkci neplní.

Jičín
Zhruba 16 tisíc obyvatel. Registrovaných uživatelů 2 832, z toho dětí 1 115. Fyzické návštěvy knihovny – 51 629, výpůjčky celkem 182 196. Příspěvek od města 4 mil. 493 tisíc + finance na nákup fondu 80 600 Kč. Dále příspěvek na rekonstrukci dětského oddělení 200 tisíc.

Jen pro srovnání, když jsem u těch čísel a financí, malá zastávka u podpory sportu: Turnovská knihovna za poslední tři roky dostala příspěvek bez pár korun deset milionů. Sport, to znamená Městská sportovní a kolonka v rozpočtu – tělovýchovná činnost – 34 milionů. Čerpala jsem z rozpočtů města a u tohoto čísla jsem přestala, takže v té částce 34 milionů není podpora Memoriálu Ludvíka Daňka, peníze ze zisku za hazard jdoucí do sportu, které měly být tuším rozdělené i do kolonky kultura, podpora základních škol, aby žáci chodili na bruslení či na atletický stadion a opravy či stavby nových sportovišť. O Maškovce snad netřeba se zmiňovat. Stejně jako o dalších chystaných sportovních projektech prezentovaných místostarostkou Janou Svobodovou na lednovém ZM. K tomu si můžeme přidat nějaký ten umělý trávník… no, jak jsem psala v článku, nechci být ironická…

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.