JAKO KOBYLKY (POZNÁMKA ZE ŽIVOTA)

0

Není dne, aby na turnovském náměstí se na vás v kteroukoli denní dobu nesesypaly kobylky. Dobrý den, neruším?… a nečekaje na odpověď už to do člověka „valí“. A co prý mám za mobil, a že tenhle je lepší a jestli bych neměl pět minutek a do průzkumu nezodpověděl otázky typu jestli má myš ocas a podobné perly.

Ještě štěstí, že u kašny někdy také stojí jen opuštěné auto se symboly prodejce, to alespoň po člověku nic nechce. A ani doma kolikrát není klidu. Zazvoní telefon, dívčí hlas na vás vychrlí název agentury pro výzkum veřejného mínění, většinou to má dlouhý anglický název, který slyšíte poprvé, to asi aby byl telefonista náležitě ohromen. A potom už se opakuje stejný scénář jako na náměstí.
Řekněte: Má být člověk vždy za každou cenu slušný a snažit se vyhovět, nebo prostě tyhle zoufalce posílat k šípku?

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.