V letních měsících každoročně stoupá počet ohlášení mimořádných událostí. Zatímco vloni v červnu činil počet směrovaných hovorů na telefonní centrum tísňového volání (TCTV) 112 v Libereckém kraji 12 717, letos v červnu to bylo o 531 víc, tedy 13 248 telefonátů. Do této statistiky je počítáno každé zazvonění telefonu na lince 112 včetně omylů a zneužití, takže počet reálně odbavených volání je mnohem menší. Přestože obecně víme, že máme po zavolání na číslo tísňové linky sdělit operátorovi, co se přesně stalo, kde se to stalo a kdo volá, leckdy ze sebe člověk ve stresové situaci není schopen vypravit ani slovo.
„Radím, aby se člověk nejprve uklidnil a pak plnil pokyny operátorky. Má natolik velkou praxi, že se na všechny potřebné informace doptá. Jen se člověk nesmí bát a mlčet,“ říká Martin Rybář, vedoucí krajského operačního a informačního střediska hasičů. Jak dodává, volat na číslo 112 má řadu výhod. „Je to číslo koncipované tak, aby nikdo nezůstával takzvaně ve frontě, takže se na něj dovoláte 24 hodin denně, dokonce i bez kreditu a SIM karty,“ připomíná Martin Rybář. V případě, že jsou všichni operátoři tísňové linky zaneprázdněni řešením jiných událostí, je hovor přesměrován na nejbližší volné pracoviště. Na nahlášení události to nemá žádný vliv, neboť všude mají stejnou informační podporu a možnost ihned předat událost třeba polici nebo záchranářům bez časového prodlení.
Na druhou stranu také systém čísla 112 umožňuje identifikaci osoby a v případě zlomyslných opakovaných zneužití zablokovat telefon. O zpětném uvedení do provozu pak rozhoduje Český telekomunikační úřad, který může za takové volání uložit pokutu ve výši 100 tisíc Kč. „Hranice zneužití linky je tenká. Pokud ale člověk potřebuje pomoci, ať zavolá. Stalo se, že operátorky předávaly kontakt třeba na linku bezpečí a podobně,“ popisuje Martin Rybář s tím, že by si ale lidé toto pracoviště neměli plést s informační linkou.
A jaké mají na lince tísňového volání díky modernímu softwaru možnosti? Představte si, že jste o prázdninách na výletě v neznámém prostředí a s sebou máte pouze turistickou GPS navigaci. Když se stanete svědkem nebo přímým účastníkem mimořádné události, stačí sdělit souřadnice a operátorkám se přesně objeví, kde se nacházíte. Podobnou pomoc při hledání v cizím prostředí linka nabízí i třeba vodákům – kilometráže řek – a na stejném principu fungují i kilometráže na dálnicích.
Pokud jste u železničního přejezdu, i ten je očíslován a po nahlášení kódu na zadní straně světelné skříně nebo výstražného kříže je možné ihned určit, kde stojíte. K lepší identifikaci míst mimořádných události slouží také databáze sloupů veřejného osvětlení ve větších městech, kdy každá lampa má svůj štítek.
Zdenka Štrauchová, tisková mluvčí
Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje