V únoru 2013 se Tomáš Hocke stal starostou Turnova. V těchto dnech je tomu tedy 10 let. Aktuálně je nejdéle „sloužícím“ polistopadovým vrcholným představitelem města. „Neplánoval jsem to. Tak nějak to vyplynulo, když Hana Maierová odešla na kraj. V polovině jejího funkčního období jsme řešili, kdo by mohl přijít na její místo. Volba padla na mě. Že je to letos deset let, si uvědomuji dodatečně. Původně jsem si myslel, že na radnici půjdu tak na jedno, dvě funkční období a vrátím se k rýsovacímu prknu,“ říká s úsměvem Tomáš Hocke, který je původní profesí projektant.
Budiž mu ke cti, že spoustu věcí, nad kterými se roky „přešlapovalo“, jako starosta posunul. Pamětníci si vzpomenou, kolik vášní bylo kolem budoucnosti turnovské nemocnice, jestli jít vlastní cestou, nebo se stát součástí Krajské nemocnice Liberec. A stejně zásadní bylo rozhodnutí o stavbě sportoviště v Maškovce. I tady to byly roky příprav a několika zásadních změn podoby areálu. Koňský trh. Dvacet let je to tady pořádně „zacyklené“. Z 
náletových dřevin za bývalou masnou je už les. Měl tu být supermarket, kolem kterého plály emoce, dnes je to zdevastovaný, zapomenutý prostor v samém srdci města. Najít odvahu a začít postupně pozemky vykupovat, to musí být člověk hodně přesvědčený o tom, co dělá, protože výsledek se projeví až třeba za deset a více let.
„Musím říct, že asi nejhorší byly pro mě začátky. Tak třeba ono rozhodnutí o budoucnosti nemocnice, které se nakonec ukázalo jednoznačně jako správné, ale to jsme tehdy samozřejmě nevěděli. Také byl schválen nový územní plán, což je nejdůležitější dokument pro rozvoj města. Maškova zahrada. To bylo úplně na začátku mého mandátu. Měli jsme projekt, vizi, jen chyběla odvaha. Naučilo mě to hledat konsenzus napříč zvolenými stranami v zastupitelstvu. Škola k nezaplacení. Právě takhle vnímám roli starosty, hledat konsenzus. Jednotlivé strany a jednotlivci v zastupitelstvu mají za sebou voliče, tedy občany města, a výsledek naší dohody v zásadních věcech by měl odrážet přání většiny,“ hodnotí Tomáš Hocke.
Jak dodává, nejvíc ho trápí situace ve Vodohospodářském sdružení Turnov. „V minulém funkčním období jsem tomu věnoval hodně energie a času, najít ale nějakou širší dohodu mezi městy a obcemi regionu je velmi těžké. Zákopy jsou hluboké, přitom myslím, že Turnov toho nechce zase tak moc. Jsme největší vlastník vodohospodářské infrastruktury, naši obyvatelé do společné pokladny svazku nejvíc přispívají, možnost ovlivnit investice a rozvoj máme v orgánech svazku 
ale minimální. Myslím, že samosprávy mají povinnost spolu spolupracovat a naslouchat si. To tady chybí. Turnov je regionálním centrem a vždycky jsme se snažili, aby spolupráce obcí byla nadstandardní. Ve vodohospodářských otázkách to ale funguje přesně obráceně. Bohužel. Ale ještě to nevzdávám,“ uvádí Hocke.
Jsou ale také radosti. Veřejný prostor. Sochy a objekty studentů šperkařské školy v plenéru města, tůně v parku u letního kina, vodní prvek v přednádražním prostoru a spousta drobností, které zpříjemňují každodenní život. „Zjednodušeně bych mohl říci, že je to jeden z důvodů, proč starostu dělám. Opravdu. Veřejný prostor je náš obývák, je to místo, kde by mělo být dobře všem. Moc rád spolupracuji na kultivaci veřejného prostoru s architekty z pražského studia AND, hodně jsme se mentálně sešli. Máme za sebou už docela hodně realizací, pořád ale nemáme dodělaný třeba park u letního kina. Velkou výzvou jsou biotop v Dolánkách, ale třeba i úprava Havlíčkova náměstí, která by byla nanejvýš potřebná, pořád je ale z důvodu nutných nákladů odsouvána. Mám radost z nové podoby Metelkových sadů, bylo by dobré, kdybychom se posunuli také v údolí Stebénky, v lese na Vesecku a takhle bych mohl ještě dlouho pokračovat.“
Jak je vidět, i po deseti letech máte chuť něco vylepšovat, měnit, posouvat. Zvládnete i negativní ohlasy?
„Řídit město není žádná legrace a zavděčit se všem prostě nejde. A největší zodpovědnost má starosta, po tom se to vždycky sveze. Někdy je to třeba na sociálních sítích hodně nepříjemné, jak vám lidi nadávají, aniž by znali k problému nějaké podrobnosti a něco si zjistili. Já říkám, jestli od starosty chcete něco vysvětlit, vyřešit, přijďte, zavolejte, 
napište na e-mail, rád si na vás udělám čas. Vždy jsem připraven a otevřen k férové diskuzi.“
Turnovu už roky chybí poslanec v parlamentu nebo senátor, není tohle v budoucnu výzva pro Tomáše Hockeho?
„Samozřejmě přemýšlím, co dál. A občas přicházejí i nabídky. Kandidovat na senátora v našem mladoboleslavském obvodu, to si přiznejme, že člověk z Turnova moc šancí nemá. Parlament? Když sleduji jednání, která probíhají v poslanecké sněmovně, moc nevím, jestli bych právě tohle chtěl. Poslancům musím vyjádřit obviv, že to dávají. Nikdy ale neříkej nikdy, Turnov by zastoupení ve sněmovně mít měl, ale nemyslím, že by se tam úplně hodil akční člověk, jako jsem já. Na druhou stranu, to přiznávám, často si povídáme s panem hejtmanem o Libereckém kraji a o tom, jestli se nesměrovat v budoucnu tam. Mně by to asi dávalo největší smysl. V tuto chvíli je ale pro mě stále prioritní Turnov. Těch výzev je stále hodně. Vloni na podzim jsme od občanů dostali velký mandát, se kterým přichází i velká odpovědnost, kterou já silně vnímám. Správa Turnova je navíc sympatická v tom, že se ještě nechá lidsky obsáhnout. Ale jiným výzvám zůstávám otevřen. Dokud ale nebudu mít naprostou jistotu, že to tady mám komu předat, tak pro mě není jednoduché Turnov opustit. Tak prosím občany, aby to se mnou ještě chvíli vydrželi (smích).“
Polistopadoví starostové Turnova: 1990-1998 JUDr. Václav Šolc, 1998-2006 Ing. Milan Hejduk, 2006-2013 Hana Maierová, 2013 – dosud Ing. Tomáš Hocke.
Doprovodné snímky tohoto článku jsou jen takovým malým průřezem posledních deseti let. Podobných souborů by šlo zhotovit několik desítek. Snímky zachycují předávání skautského pádla, tedy předávku vedení zdejšího skautského střediska, je tu snímek ze skautského živého betléma, z otevření koupaliště v Maškově zahradě, úsměvná péefka vedení města 2017, setkání s velvyslancem Státu Izrael v synagoze. Poslední obrázek je z minulého pátku – v kleci byl starosta s Mario Kubašem při zahájení divadelní přehlídky.