ANKETA TURNOVSKÝCH ZASTUPITELŮ NA TÉMA REVITALIZACE SÍDLIŠŤ

V minulém roce město Turnov dokončilo další etapu regenerace sídliště u nádraží. Do konce letních prázdnin občané mohou připomínkovat plánovanou regeneraci sídliště Výšinka, v září se bude veřejně projednávat i regenerace sídliště Přepeřská. Jak vnímáte obecně regeneraci sídlišť? Je podle vás etapizování vhodné, stejně tak jako dotační tituly?

LUKÁŠ BĚLOHRADSKÝ, zastupitel za ODS
Regenerace našich sídlišť je pro mě jedno z nejdůležitějších témat, kterému se musíme věnovat. Už jen prostý fakt, že při množství lidí, kteří v nich žijí, je každá koruna investovaná do zlepšení jejich životního prostředí jedna z těch nejúčelněji vynaložených. Zrovna v téhle činnosti stát dlouhodobě města podporuje a Turnov opakovaně uspěl s žádostí o dotaci na regeneraci sídliště u nádraží. Osobně mám dost zkušeností s regeneracemi sídlišť vzhledem ke svému podnikání v oblasti výstavby dětských hřišť, proto si troufnu prohlásit, že město Turnov na tomto tématu sice pracuje a má výsledky, ale zbytečně se zdržuje etapizací, protože současné vedení města není ochotné uvolnit jednorázově dostatek finančních prostředků. Na rozdíl od připravovaných investic, jako má být např. velkolepá dostavba divadla, kde jen na projekty už bylo vynaloženo přes 3,5 milionu korun.
Dostavba divadla má stát kolem 150 milionů a přitom divadlo nemá ani vlastní soubor, bude ale generovat jen další provozní náklady. Peníze investované do rychlejší regenerace našich sídlišť by posloužily mnoha tisícům občanů okamžitě. Tyto investice mohou kromě zlepšení kvality života ve městě naopak městu peníze dlouhodobě šetřit. Regenerace sídlišť by měla zajistit nejen parkování, dětská hřiště, nové vodní plochy atd., ale umožnit lidem využívání moderních technologii, např. instalací dobíjecí stanice pro elektromobilitu. S předpokládaným rozvojem sdílené dopravy jsou zrovna sídliště místem, která v tomto mají velkou perspektivu. Město by mělo při projektování úzce spolupracovat s majiteli domů a pomoci jim mj. s využíváním dešťové vody – např. na městských pozemcích umožnit umístění podzemních nádrží na vodu k zavlažování zeleně, zajistit rychlý internet prostřednictvím optické sítě atd.
Pro mě osobně a ODS Turnov budou i nadále naše sídliště a zvýšení kvality života v nich velkou prioritou. Je potřeba zajistit lidem kvalitní životní prostor a změnit nastavení investic ze strany města. Mým dlouhodobým přáním je zlepšení dopravní situace spolu s řešením parkování a vybudování plnohodnotné ZŠ se sportovním zázemím v Turnově II. Chci zabránit stavbám pomníků některým místním politikům a využít svoje zkušenosti z profesního působení v jiných městech pro rozvoj a zlepšení života většiny občanů Turnova.

Sídliště Výšinka

PhDr. HANA MAIEROVÁ, radní za Nezávislý blok
Na danou otázku mám jednoduchou odpověď. Regeneraci sídlišť vnímám jednoznačně jako prospěšnou a zároveň nezbytnou vzhledem k době, kdy a jak byla sídliště budována, tudíž v jakém stavu se nacházejí a jaké jsou současné potřeby obyvatel zde žijících. Dožilé jsou komunikace, zeleň, dětská hřiště, katastrofální je nedostatek parkovacích míst.
Etapizace tak rozsáhlého projektu je nutná vzhledem k finanční náročnosti a zachování nezbytného „provozu“. Při dalších investičních potřebách je logické žádat o dotace. Problémem ale je, že existuje jediný dotační program, do kterého jde dlouhodobě ze státního rozpočtu naprosto nedostačující částka. Navíc jsou dotační podmínky nevyhovující a dlouhé roky se nezměnily. Výše dotace je 50 % a může být max. 4 miliony. Tak např. původní rozpočet na regeneraci sídliště u nádraží byl zhruba 60 mil., po soutěžích na jednotlivé etapy 32 mil. Kč. Kdybychom žádali na celou akci najednou, dostali bychom 4 miliony. Při rozdělení na etapy získalo město 12 mil. korun. Bohužel se při žádosti na jednotlivé etapy začíná vždy „od nuly“, a tak v některých letech Turnov dotaci nezískal. Proto nakonec trvalo šest etap na sídlišti u nádraží dlouhých 10 let, přičemž 6. etapa byla realizována bez státní dotace.
Letos město získalo dotaci ještě na řešení bazénku a zároveň probíhá práce na projektu regenerace sídliště Výšinka. Jistě to bude opět cesta dlouhá a nelehká. Výsledek ale určitě bude stát za to! To mohu potvrdit jako dlouholetá obyvatelka sídliště u nádraží.

Mgr. PAVEL MLEJNEK, radní za PROTO
Panelová sídliště hyzdí okrajové části českých měst jako nešťastné normalizační dědictví. Soudruzi se ne úplně šťastně pokusili rychle a levně řešit svou žalostnou bytovou politiku. Ani naše město tomuto trendu neuniklo, naštěstí v celkem přijatelném rozsahu – větší koncentrace panelových domů je na Výšince, u nádraží a v Přepeřské ulici. Regeneraci sídlišť a jejich veřejného prostoru považuji za správný krok, jak tyto části Turnova co nejvíce zpříjemnit jejich obyvatelům k spokojenému žití. Každé z našich sídlišť má svá specifika, ke kterým je třeba při zpracování projektů přihlédnout. Je to především terén a rozdílná koncentrace obyvatelstva, které ovlivňují rozložení veřejné zeleně, vhodnost umístění sportovně-rekreačních aktivit a především počet parkovacích míst. S blížící se změnou odpadového hospodářství ve městě bude na sídlištích třeba rozšířit prostor a počet sběrných hnízd pro třídění odpadů. Rozdělit revitalizační proces na etapy do několika let vnímám jako nutný, především z hlediska rozumného zatížení městského rozpočtu i z hlediska možnosti čerpání dotací, které obecně považuji pro podobné akce za smysluplné.
Začátkem června prezentovaný projekt regenerace sídliště Výšinka od pražského Ateliéru AND se mně líbí, malý zájem ze strany turnovské veřejnosti nejspíše souvisí se stávajícími obavami kolem nemoci covid-19. Osobně jsem rád, že se chýlí ke konci revitalizace sídliště u nádraží, a protože tam sám bydlím, nemohu se dočkat, až odtamtud definitivně zmizí onen „obludný“ bazének, ze kterého se voda ztrácela už v době, kdy jsem coby prvňáček docházel do nedaleké školy učit se číst, psát a počítat. Přeji všem obyvatelům Turnova krásný zbytek léta.

Sídliště Přepeřská

MIROSLAV REICHL, zastupitel za ANO 2011
Regeneraci sídlišť vnímám obecně velmi pozitivně. Sám, jako obyvatel sídliště u nádraží, si myslím, že revitalizace či rekonstrukce sídlišť je přínosem nejen pro sídliště jako takové, ale i pro město Turnov celkově. Oprava silnic, chodníků, výsadba zeleně, vytvoření míst pro posezení nebo výstavba pískovišť a dětských hřišť může sehrát důležitou roli při výběru bydlení mladých rodin. Obecně by se mohla regenerace sídlišť stát prostředkem k rozvoji občanské vybavenosti. Za mě je tedy investice do úprav našich stávajících bytových komplexů a jejich okolí výhodná a pro budoucnost města užitečná. Zároveň vítám možnost připomínkování před spuštěním dalších regenerací, neboť právě obyvatelé těchto sídlišť jsou ti, kteří mají se svým bydlištěm největší zkušenost a mohou tak městu poskytnout cenné rady a připomínky.
Co se týká etapizování těchto regenerací, tak se z mého pohledu jedná o vhodnou variantu především pro obyvatele zmíněných sídlišť. A to z důvodu menších omezení v důsledku stavebních či jiných úprav v konkrétní části sídliště. Tím mám na mysli například úbytek parkovacích míst v jednotlivých ulicích. Výhodu etapizace vidím i v transparentnosti toku peněz z jednotlivých dotací. Obecně tak považuji regeneraci sídlišť za krok správným směrem nejen pro občany, ale i pro budoucnost města jako takového.

DAVID SCHINDLER, zastupitel za Českou pirátskou stranu
Krásné léto všem. Šedé monotónní stavby, které během minulého režimu zaplavily celý východní blok, se probouzí a sídliště začínají hrát všemi barvami. To se děje díky zateplování fasád. Co nevidíme, se děje uvnitř – je to především rekonstrukce umakartových jader. Díky tomu se stává bydlení v paneláku důstojným. Důležitou roli v tomto ale také hraje okolní prostředí, které se zlepšuje právě díky realizovaným revitalizacím. Turnov jde do toho po hlavě a aktivně využívá dotační programy. Jak ale udělat, aby byli všichni spokojení?
Dnes je doba, kdy – s nadsázkou řečeno – každý potřebuje mít tři auta a ta musí stát přede dveřmi. Požadavek je tedy na co největší množství parkovacích míst. V betonových blocích ale musí býti dostatek zeleně. Musí být dost dětských hřišť. A v neposlední řadě musí být i dostatek míst pro kontejnery na komunální a tříděný odpad. Prostor mezi domy je daný, takže je nutné všechny zmíněné požadavky skloubit v nezastavěných plochách. Jsem velmi rád, že se nám na sídlišti Výšinka a Přepeřská ve spolupráci se spolkem Zazemí povedlo rozjet projekt komunitních kompostů a doufám, že se objeví i malé komunitní zahrady. Při regeneracích obecně by se mně líbilo, kdyby se kladl velký důraz na zeleň a vodní prvky. Zpevněné plochy pro parkování by měly být z materiálů umožňujících vsakování dešťové vody a dešťová voda z objektů by měla být jímána do nádrží či poldrů, fandil bych rozšíření komunitních kompostů, které se osvědčily, a regenerace musí směřovat i k bezpečnějšímu pohybu obyvatel po sídlišti. To jsou pro mě zásadní body.
Konkrétně u sídliště Výšinka se budu přiklánět k výstavbě pater nad parkovištěm Granátová. Otázkou jsou i nabíjecí stojany pro elektromobily. Ať už na ně máme názor jakýkoliv, je to současný trend a město na něj bude muset reagovat.
Rozdělení na etapy je logické. Ať už kvůli finanční stránce, tak kvůli parkování, protože již v současné době je problém na sídlištích zaparkovat, a kam s těmi auty, když by se rozkopalo celé sídliště najednou?
Prosím všechny. Buďme při projednávání regenerací sídlišť aktivní! Jedná se o místo, kde budeme žít my i naše děti. Až bude zkolaudováno, bude už pozdě. Užívejte léto ve zdraví.