Oproti minulosti, kdy ženská kopaná vyvolávala ve sportovní veřejnosti spíše smíšené pocity, dnes už toto odvětví k nejmasovějšímu kolektivnímu sportu na světě v podání dívek a žen neodmyslitelně patří. Profesionálně však fotbal stále ještě hraje mizivé procento fotbalistek. Zvýšit jej, a na amatérské úrovni vůbec, je doslova sysifovskou prací, vesměs dobrovolných nadšenců. Vypiplat talentovanou hráčku světového formátu je přes veškeré proklamace nejvyšších fotbalových orgánů v tuzemsku prakticky zhola nemožné.
Jsou však lidé, kteří to nevzdávají. Současný všeobecný trend slučování fotbalových oddílů sice dřívější patriotismus rozhodně neposílí, ale v dnešní době je pro mnohé nezbytný, pokud chtějí fotbal v obcích či malých městech alespoň v nějaké formě ještě udržet. Vzhledem k výše uvedenému se tato skutečnost logicky o to víc promítá také do ženské kopané.
Z našeho regionu pochází např. Eva Bartoňová, která si v žácích Studence vystřílela později přestup do Slávie Praha, a odtud byl už jenom krůček do ženské reprezentace. Její statistiky hovoří za vše. Z Turnova se do pražské Slávie dostala díky své tréninkové píli také Martina Mastníková, která je momentálně na soupisce ligových žen Slovanu Liberec.
„Pracovat s ženským týmem má svoje specifika, takže vzhledem k mentalitě jednotlivých hráček celku si tak plusů potom vážíte mnohem víc. A právě kvůli nim stojí zato dívčímu fotbalu věnovat své úsilí a energii. U těch, co opravdu chtějí, je totiž mnohem rychlejší a výraznější progres než u kluků, kteří dělají fotbal odmalička,“ ví své po více než dvaceti letech zkušeností svého působení Jan Štol z Jablonce nad Nisou. „To je možná dáno tím, že většina holek až na malé výjimky začne s fotbalem mnohem později a začínají od samého začátku,“ zamýšlí se.
Ve spolupracujícím turnovském týmu Wild Women byl vedle těch, co dostaly fotbal do vínku – gólmanka Mia Homolková, kanonýrka Franziska Pradella či Klárka Machová – nejmarkantnějším příkladem Michaela Jiránková. Ta po rozpačitých začátcích „několikaminutové“ náhradnice svou kariéru předčasně ukončila coby nepostradatelná opora jak na postu stoperky, tak v případě nouze také brankářky. Obrovský skok udělaly mezi turnovskými hráčkami také Káča Drholcová a Tereza Schmidtová, která nyní pokračuje v týmu TJ Čert Fénix, kde je kapitánkou. Rovněž v juniorkách Přepeř, které si ze základny v Semilech zkusily jeden ročník krajského přeboru žáků řízený OFS Jičín, se našly talentované fotbalistky jako třeba Jenifer Dagmar Špidlenová nebo „obojživelnice“ Jaruška Bucková ad.
Přes rok tréninkového úsilí teď trvalo, než se ze zájemkyň ve věku od 10 let vykrystalizoval hráčský kádr TJ Čert Fénix (na titulním snímku), který se mohl po několika prubířských turnajích přihlásit do ostrých bojů, byť zatím jen amatérské soutěže. „Pořadatelský oddíl z Velké Lečice nás nechal startovat v jejich Holčiny cupu, a tak sbíráme zkušenosti. První mistrák s Krásnou Horou, kterým jsme zakončili letní soustředění v Bozkově, jsme na penalty vyhráli 2:1. To nás naladilo tak, že i přes následné dvě prohry jsme si ověřili naši konkurenceschopnost, a to je pro nás všechny motivující,“ říká manažer Čertic Štol.
Prohra 3:0 v Loděnici nezastihla hráčky v dresech Pivovaru Rohozec v nejlepším rozpoložení, ale v Lečici o týden později už to byla jiná káva. O bezbrankovou první půli je připravil smolný gól v poslední minutě po závaru před gólmankou Šárkou Kučerovou. V druhé byla bojovnost odměněna vyrovnávající brankou Marie Hroncové, která z půlky poslala míč z trestného kopu až do branky domácích. Domácí pak využily chyb a utkání skončilo nakonec 3:1. Dlužno dodat, že soutěž se hraje na zkráceném hřišti, kde branky 2×5 m jsou postaveny na velkých vápnech. Hokejovým způsobem střídá 1+8 hráček.
„Protože máme sehraný realizační tým, s pravidelnou soutěží jsme na přání holek přešli na cyklus dvou tréninků v týdnu, a myslíme si, že je to znát. Díky pochopení zdejšího obecního úřadu k přípravě využíváme skvěle vybavený sportovní areál v Rohatsku u Dolního Bousova. Travnatá hrací plocha je sice malá, ale pro naše potřeby zatím zcela dostačující. Pro zimu to vyvažuje vyhřívanou nafukovací halu s umělým povrchem,“ podotýká Jan Štol s tím, že mistrovské zápasy Čertic se hrají na hřišti v nedaleké Židněvsi, kde vedle domácích hraje také mužstvo Března.
„Také tady si nás vzali za své a obec s oběma oddíly nám vychází ve všem vstříc. Navíc naši noví příznivci holky dokážou vyhecovat tak, že jsme doma ještě neprohráli,“ je nadmíru spokojen Jan Štol. Jeho slova do puntíku potvrdil poslední duel, v němž TJ Čert Fénix hostil ženy Měchenic, které loňský ročník vyhrály. Po skvělém kolektivním výkonu a gólech Šťastné a Hroncové je udolaly 2:1!
Kdo se chce přidat k tvořící se dobré partě, může se kdykoliv ozvat přes elektronická média.
Karel Vodrážka, vodraz@centrum.cz