O TOM, JAK SI VZÍT TURNOV ZA SVŮJ!

0

Novodobá divizní historie turnovského fotbalu je již neodmyslitelně spjata se jménem Jiřího Šteffana (53), jenž tu v současné době působí v roli sportovního ředitele. Odchovanec Slovanu Liberec oblékal na vojně dres Karlových Varů, aby poté v KP na Ostravsku hájil barvy Baníku Heřmanice. Po návratu na Turnovsko reprezentoval klub ze srdce Českého ráje, a od roku 1985 tu vedl žáky. Aktivní hráčskou kariéru ukončil v týmech Příšovic a FC Turnov. Oficiálně však kopačky na hřebíku stále ještě nevisí, a tak je i nadále, doslova a do písmene symbolicky registrován v TJ Sokol Pěnčín, jemuž občas vypomáhá, třeba v roli brankáře…

Po hráčském, a záhy také trenérském přechodu právě do Pěnčína se posléze stává hlavní hybnou silou historického úspěchu a slavné fotbalové éry tamních sokolů. Ti se z okresního přeboru vyšplhali až do toho nejvyššího – krajského! A odtud bylo díky fúzi s Turnovem už jenom krůček od vysněného návratu FK Pěnčín-Turnov do divizní soutěže.

* Turnov již řadu let patří k tradičním účastníkům divizní skupiny C. Daly by se jednotlivé mistrovské ročníky z pohledu sportovního šéfa nějak zhodnotit?
Nechci se pouštět do podrobných rozborů, a tak jen řeknu, že jsme si vyzkoušeli už všechny možné varianty. Rozvrženo do pomyslných tří třetin, v jedné jsme hráli klidný střed, v další měli existenční problémy a na poslední chvíli se zachraňovali. Ale dokázali jsme také být dvakrát do slušného 5. místa, a vůbec NEJ sezonou byla ta loňská, kdy oba naše týmy mužů skončily shodně na bronzových příčkách svých soutěží.

201410202146_sport_122_014_fotbal

* V čem vidíš hlavní příčinu faktické poměrně vysoké úrovně sportovních výsledků FK?
V první řadě máme vynikající mládež, a co považuji za zcela zásadní, je přístup jejich trenérů. Už vůbec super je fakt, že i přes velký počet mládežnických družstev je máme trenérsky zcela pokryty, a to hlavně bývalými a současnými turnovskými hráči! Základy úspěchu položili již Milan Lábek nebo Bohouš Dvořák, současnost i v mužské kategorii významně pozitivně ovlivňují především šéftrenér Petr Havel a Jirkové Žďárský s Halfarem. Právě díky nim, resp. výkonům jejich svěřenců totiž začala spolupráce s Libercem a vedle něj i s dalšími ligovými kluby v našem okolí, jako jsou Mladá Boleslav nebo Jablonec. Střídavé starty vyřešily především to, že jsme vědomě neposilovali naše tradiční rivaly, jako byly a jsou třeba Hlavice, Semily, Železný Brod anebo Jabloneček. To je nejen mým přáním do budoucna, ale hlavně také cílem veškerého našeho snažení. Dalším stupněm této spolupráce pak byla dohoda s Janem Nezmarem a získaný statut liberecké farmy.

* Když už jsme to nakousli, Turnov vychoval nejednoho kvalitního hráče. Mě však jako bývalého gólmana zajímá právě tento post. Po Zbyňku Kotrmanovi, zazářila hvězda Radka Cimbála a na výsluní se i nadále vyhřívá Zbyněk Hauzr. Díky farmě se mezi turnovskými tyčemi objevila již hezká řádka brankářů, ale pořád to není ono…
Určitě jde o klíčový post a po odchodu Radka Cimbála na spolehlivou oporu stále čekáme. Liberečtí Hroššo a Kolář teď chytají ligu, Zoul se teprve zabydluje. V tomto směru si obrovsky vážím poctivého přístupu Míry Hyky, jenž se o svou šanci opravdu trpělivě pere. Velkou radost mám také z návratu uzdraveného Martina Semenského, neboť se nám tu rýsuje možný kvalitní a hlavně domácí brankářský tandem. Své dobré předpoklady potvrzuje také dorostenec Finkous, takže uvidíme.

* Pojďme se vrátit ještě k trenérům. Pár se jich u prvního týmu vystřídalo, a ty sám určitě moc dobře víš, co všechno to obnáší. Dá se vedle výsledků vůbec nějak hodnotit jejich přínos?
Právě díky tomu, že vím, co všechno tohle řemeslo obnáší, a obzvlášť u těchto malých klubů, můžu si dovolit ten luxus, vidět to s dostatečným nadhledem. Nechci je hodnotit individuálně, protože každý z nich, ať už to byl Schovánek, Kotrman, Pašta či Broschinský přinesl do týmu něco nového – svého, což hráče určitě obohatilo o další zkušenosti. Koho bych však rád vyzdvihnul, je Emil Šafář. Pominu-li aspekty jeho působení i při získávání finančních prostředků pro klub, tak u našeho mančaftu odvedl neskutečný kus práce. Vedle spousty času, který fotbalu věnoval, byl schopen samostatně tvořit hráčský kádr, a také se téměř profesionálně dokázal vyrovnat s novou situací, vyplynuvší z našeho vztahu s Libercem. Jestliže tedy všem patří náš dík, pak Emilovi minimálně dvojnásobný.

* Záměrně zvlášť jsem si vzal posledního, teprve nedávno odvolaného trenéra Pavla Jíchu, který asi nenaplnil očekávání výboru, a jak se zdálo, hlavně také turnovských fandů?
Pan Jícha je bezesporu kvalitní, byť poněkud svérázný trenér. To se projevilo zejména na špičkové kvalitě tréninkových jednotek. Bohužel k lepším výsledkům, podle nichž je každý kouč hodnocen v první řadě, mu chybělo jen maličko víc psychologie. Až dosud vedl převážně mládežnické kategorie. Dospělé na této úrovni nelze vést direktivně jako dorost. Muži musí krom fotbalu řešit v současnosti především svou práci a hmotné zabezpečení svých rodin. Když se k tomu přidají zranění a karetní hráčské absence, musí se sahat víc do farmy a veškerá práce je pak nutně ztížena. Z toho pohledu za rozhodující krok špatným směrem považuji utkání v Jablonečku. Ještě někdy kolem 70. minuty jsme vedli 0:2, a jak pojizerské derby dopadlo, vědí asi všichni… (red. pozn.: výhra domácích 4:2!) 

201410202146_sport_123_014_fotbal

* Jak bylo prezentováno, po dohodě jste se rozešli. Věděli jste už před tímto rozhodnutím, jak to bude u prvního týmu, který bývá jakousi „výkladní skříní“ každého klubu, fungovat dál?
Vše vyplynulo ze situace. Po vysoké domácí prohře s Letohradem vedl z pověření výboru následné utkání v Ústí hrající asistent Josef  Petřík a po úspěšném penaltovém rozstřelu přivezl dva body. Prozatím bude až do konce podzimu tedy platit ta, kterou jsme praktikovali v zápase s Pardubicemi, to jest Pepa na hřišti a já na lavici. Docela nám to, až na ty neproměněné penalty šlo (smích…), protože všechny mistrovské body zůstaly po dlouhé době zase doma. Na Josefovi je samozřejmě veškerá tréninková příprava A i B týmu a jde do toho zatím opravdu s velkou vervou. Proto je právě on teď hlavní výkonnou osobou klubu a já věřím, že spoluhráči jeho nasazení náležitě odmění, ať už pokud možno teď v Českém Brodu (red. pozn.: stalo se a Turnovští díky výhře 1:2 po třech zápasech v řadě získali 8 bodů!) anebo ještě lépe ve všech zbývajících podzimních zápasech. A musím říct, že kluci jsou fakt správně nažhaveni.

* Jak tomu mám rozumět? Copak to během neúspěšné výsledkové šňůry, která vyvolala doslova „odborný“ diskusní seminář mezi turnovskou sportovní veřejností na téma KDO je KDO a KDO je KDE, bylo jinak?
Faktem je, že když jsem v poslední době párkrát zašel do kabiny, bylo to tam jako v kostele. Najednou všichni zjistili, že to jde a fotbalem se nemusíme jenom stresovat. Myslím, že znát byla i další změna, kterou jsme udělali. Protože přístup některých hráčů z Liberce nebyl někdy zrovna optimální, teď bereme na zápas dle dohody vždy jen tři hráče – gólmana, stopera a záložníka. Obraně pomohla pravidelná účast Egrta a co teď předvedl Songale, klobouk dolů.  Chci tím říct, že poslední zápas viditelně smazal dojem, že na hrací ploše pobíhají v jedněch dresech dva týmy – turnovský a liberecký. A co se týká toho ostatního. Jak jsem již řekl, naším přáním a zájmem je, aby naši odchovanci zůstávali v Turnově. Bohužel ne vždy jsou veškeré okolnosti v souladu, takže nemá smysl dumat nad tím, kdo kde momentálně hraje. V důsledku nestabilní doby všeobecně ubývají oddíly i hráči, díky čemuž se snižuje také kvalita soutěží. Jen chci připomenout, že hráči jako Papoušek, Finklár, Bernát, Novotný a další jsou již dávno kmenovými hráči Turnova, a jejich přístup k poslednímu zápasu snad ani nemohl být kvalifikován jinak, než jako přístup k mateřskému klubu…

* Při tvé všeobecně známé časové vytíženosti chceš říct, že nejsi z toho věčného kolotoče ani trochu unaven? Před časem se dokonce objevily fámy, že „Štefka“ v turnovském fotbale končí. Tak jak je to?
Kdyby tomu tak bylo, asi bych se znovu neobjevil na lavičce. Únava tu zcela jistě je, ale znatelný nový impuls mě vrátil zase zpátky do hry. I v tom blázinci si dokážu najít chvilku na oblíbený relax, takže vyrazím na houby nebo se vyřádím nad hrncem tradičního nebo experimentálního jídla.

201410202155_sport_124_014_fotbal

* Poslední otázku považuji za tu nejdůležitější: Má fotbalový Turnov dostatek lidského potenciálu a finančních prostředků, aby si i nadále na rozdíl od jiných klubů udržel jistou stabilitu svého fungování?
Myslím, že má, a to je minimálně z osmdesáti procent zásluha prezidenta Jardy Knížka. S podporou města a řady sponzorů zatím vždycky náročnou ekonomiku fungování našich téměř dvou set členů vybalancoval tak, jak bylo třeba. Jen stěží bychom sami zvládli hradit veškeré energie a vodu, zcela jistě nikdy bychom nedokázali z vlastních zdrojů financovat rekonstrukci sociálního zázemí a výstavbu nové klubovny. Nemá smysl na tomto místě vypočítávat jednotlivé či zásadní položky ročního rozpočtu našeho klubu, a tak závěrem jen jedna malá matematická úloha pro představu, co nás teď krom vysokých cen výjezdů k utkáním trápí asi nejvíc, a to je absence umělé trávy! Tu pro svou přípravu v období listopad – březen potřebuje minimálně třikrát týdně zhruba osm našich družstev. Když nebudeme mluvit o dopravě do Železného Brodu, Liberce nebo Jablonce, a do násobení dosadíte, že jedna tréninková jednotka vyjde v průměru na 1.500 Kč, dopočítáte se k cifře, která mnohé asi překvapí…

Hodně sportovního štěstí do úspěšného zbytku podzimu.
   
Karel Vodrážka, vodraz@centrum.cz

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.