Při pořádání starých městských kronik a dobového tisku jsem narazila na případ, na který si ještě možná pamatují ti dříve narození, a který Rovensko pod Troskami před desítkami let opravdu hodně proslavil. Případ, který Rovensko proslavil téměř po celé Evropě a jehož vyšetřování bylo složitou a dlouhodobou záležitostí, stanul před soudem v roce 1933. Jednalo se o rozsáhlé a promyšleně organizované pojišťovací podvody, které byly páchány od roku 1928 a přes svou nápadnost zůstávaly dlouho neodhaleny. Plány na ošizení pojišťoven vzešly z myšlenek majitele rovenské autodopravy Ladislava Brože a spočívaly v zapalování domů, stodol a automobilů; pro odvážnější případné nabyvatele peněz od pojišťovny připravil Brož strojek (vlastní vynález), kterým šikovně odstranil jeden či více prstů.
Ladislav Brož, v tisku nazývaný vrchní zapalovač nebo také předseda zapalovací komise, kolem sebe soustředil skupinu akčních pomocníků. Na objednávku a za slušnou provizi z vyplacených částek ochotně plnili přání všech občanů, kteří si přáli zbohatnout i za cenu ztráty domova či zmrzačení.
S usekáváním prstů začal Brož u sebe. Za palec pravé ruky mu pojišťovna vyplatila 70 tisíc korun. Zcela „náhodou“ také přišel o tři automobily a i jejich „ztráta“ byla pojišťovnou velmi slušně oceněna. Brož působil na lidi velmi sugestivně. O výhodách, které přineslo sjednání pojištění a následné založení požáru nebo useknutí prstu, mluvil velice otevřeně a nadšeně na veřejnosti a v hostincích, kde se mu dařilo získat slušný počet zákazníků, kteří se nechali pojišťovat na vysoké obnosy. Požáry naplánoval sám a vykonal za pomoci kumpánů. Měl na tuto činnost monopol a zle se vypořádal s každým, kdo by se chtěl tohoto „podnikání“ účastnit na vlastní pěst.
Avšak vše jednou končí. S tím, jak přibývala v Rovensku a okolí spáleniště a lékaři měli stále více práce se zmrzačenými končetinami, i z vtipkování obyvatel Českého ráje o výjimečnosti bezprstých rovenských, začalo bezpečnostním orgánům docházet, že něco není v pořádku. Úmorná denní i noční práce četníků turnovských, rovenských a vyskeřských, pod vedením vrchního strážmistra Bouberleho a pražských detektivů Fakana a Mrvíka, byla nakonec korunována úspěchem. Kromě Brože bylo do vazby dodáno i jeho devět „zaměstnanců“ a postupně byla obvinění rozšiřována o další muže a ženy.
Bezúhonní rovenští občané vlastnící kompletní končetiny a zejména zastupitelé města byli celým případem velice zahanbeni. Posměch, který směřoval do Rovenska z celého státu, a dokonce i z Evropy, velmi bolel. Články v novinách se předháněly v ironii a vymýšlení trefných přezdívek na městečko a jeho obyvatele. Na poštovní obálky se leckdy již nepsalo Rovensko, ale Prstoseky a Rovenským se říkalo prstosekáři či lichoprstníci bez ohledu na skutečnost, jestli byli vlastníky všech prstů či ne.
Brož a jeho skupina byli potrestáni senátem krajského soudu v Mladé Boleslavi v listopadu 1933. Brož byl odsouzen do těžkého žaláře na tři léta, ostatní osoby, pět mužů a jedna žena, odešli od soudu s trestem odnětí svobody od tří měsíců do dvou let. Ostatní odsouzení byli osvobozeni pro nedostatek důkazů. Samozřejmou povinností odsouzených bylo také vzniklé škody pojišťovnám uhradit.
Kateřina Matysová, kronikářka města Rovenska pod Troskami, katerinka.net@seznam.cz