Po Vyskři a Příšovicích slavili sedmisté výročí první zmínky o obci v sobotu 30. června také v Olešnici. Zde v současnosti žije 192 lidí. Před velkým pódiem na návsi se jich ale v sobotu sešlo několikanásobně víc. Přijeli rodáci, kteří se v obci neukázali i celá desetiletí. „Nedávno jsem si říkal, jestli je to dostatečný důvod k oslavě, že někdo před sedmi sty lety napsal pár slov a mezi nimi zmínil i Olešnici. Paměť lidská je ale krátká, nechť jsou letošní oslavy zaznamenány a až si naši potomci budou za 300 let připomínat tisíciletí obce, doufám, že vzpomenou také na nás a že budou mít hodně dobrých důvodů k oslavě,” řekl starosta obce Zdeněk Šich. Oslav se zúčastnili také starostové okolních obcí, přijel i liberecký arciděkan Radek Jurnečka.
… vystoupení dechovky
…výstava na sále hospody
„První zmínka o Olešnici je z roku 1318, ale místo bylo osídleno už dávno předtím, podle některých odhadů už 2 800 let před naším letopočtem,“ přiblížil řádky z historie Jaroslav Egert, který je známým autorem regionálních publikací (Historie mlýnů na Žehrovce ad.). V roce 1608 v Olešnici hospodařilo 11 sedláků, byla zde krčma a mlýn. První zmínka o Pohoři, která pod Olešnici patří, je stará 475 let, což je také důvod k malé oslavě. Nejvíc obyvatel v obci žilo v roce 1890 – 457. Největší úbytek Olešnice zaznamenala po roce 1945, kdy 111 obyvatel odešlo do pohraničí. Okresní silnice ze Všeně do Olešnice byla postavena v roce 1880, v roce 1894 bylo vybudováno pokračování na Vyskeř. Kromě návsi s hospodou a sálem jsou dominantami obce také škola z roku 1906 a kampelička z roku 1938. V roce 1939 byla obec elektrifikována. Kromě dobrovolných hasičů, jejichž sbor byl založen v roce 1890, je druhým nejstarším spolkem Divadelní spolek Jirásek, který byl obnoven v roce 2005.
K výročí obce si Olešničtí nadělili nový prapor a znak. Obojí vychází ze symbolů obce – mlýnské kolo, lístky olše a hradby nedalekého Chlumu. Znaku i praporu požehnal liberecký arciděkan Radek Jurnečka. „Prapor je symbolem vzájemnosti, porozumění jednoho vůči druhému. Požehnání praporu a znaku je prosbou, aby lidé, kteří se kolem těchto symbolů scházejí, byli ochotní jeden druhému naslouchat,“ uvedl Jurnečka. Ten požehnal i opravené zvoničce na návsi. Součástí oslav byly dvě výstavy z historie obce – jedna v sále hospody, druhá v místní škole, bohatý byl i doprovodný program, mj. zahrála Dechová hudba Český ráj či domácí Waldovy Matušky. Před půlnocí tmu nad obcí prozářil ohňostroj.
…žehnání znaku obce
…zvonička
Waldovy Matušky
…