Překvapení. Lehký, nevěřícný úžas. Slyšeli jste někdy o tom, že by se velká skupina lidí z Českého ráje vystěhovala v samém závěru 19. století do Brazílie? Jak sdělil senátor Jaromír Jermář, původním vzděláním historik, sám je překvapen, že se o tom nikde nedochovala obsáhlejší zmínka. „Přitom to není tak dávno, rok 1893 nám zase není tak vzdálen. Mělo jít snad o dvě větší skupiny lidí, jedna z Rovenska pod Troskami v počtu až 100 lidí, druhá z Mnichovohradišťska,“ přiblížil senátor Jermář. Jediným písemným dokumentem je 12stránkový dopis Josefa Egerta z Jaguari v Brazílii, adresovaný do Kněžmostu, který senátor objevil v roce 1993. Zmínka o vystěhovalcích z Rovenska vyšla v etnografickém časopise Český lid.
„Přestože jsem v Rovensku mezi lidmi opakovaně pátral, ohlas nebyl žádný, přitom určitě musí nějaké rodinné dokumenty a dopisy existovat. Byla to velká skupina lidí a určitě domů psali,“ dodává senátor. Proto je na místě výzva: Jestliže se najdou pamětníci, kteří cokoli slyšeli, případně mají nebo viděli nějaké dokumenty, aby se ozvali redakci TvA. Bylo by žádoucí tuto kapitolu nedávné historie Českého ráje zmapovat!
JAK BYL OBJEVEN DOPIS Z BRAZÍLIE
V roce 1993 mladoboleslavské muzeum pořádalo národopisnou výstavu v obci Kněžmost u Mnichova Hradiště. Chtěli jsme tak připomenout velké národopisné úsilí, které před 100 lety předcházelo velké Národopisné výstavě českoslovanské. Tehdy se v českých zemích konaly národopisné výstavy v mnoha městech i vesnicích. První z nich byla právě v Kněžmostě. Stejně jako na konci 19. století jsme vyzvali občany, aby nám na výstavu zapůjčili předměty dokumentující život našich předků. Lidé přinášeli součástky lidového kroje, zařízení domácností, staré fotografie a další věci. Vzpomínám si, že paní Jiráčková (bydlela přes silnici proti kostelu) přinesla zlatý čepec k boleslavskému kroji, který byl již na výstavce v roce 1893. Zeptala se mě, zda bychom chtěli vystavit i dopis od krajana z Brazílie, který doma uchovávají. V dopise z roku 1894 se zmiňuje o tom, že je velmi rád, že se výstavka v Kněžmostě podařila. Když dopis přinesla, velmi mě zaujal. Na 12 stránkách Josef Egert popisoval svoje začátky v Brazílii. Vzpomněl jsem si na článek v Českém lidu, který popisoval výpravu lidí z Rovenska pod Troskami a okolí. Ti se v roce 1893 vydali hledat nový domov právě v Brazílii. Dopis jsme vystavili a před jeho vrácením jsem požádal paní Jiráčkovou o souhlas s jeho okopírováním. Tuto kopii jsem si zařadil k materiálům, které jsem shromažďoval k připravované výstavě o historii vystěhovalectví z Pojizeří a setkání krajanů. Obě akce jsme uskutečnili v Mladé Boleslavi v roce 2000. Setkání krajanů jsme se rozhodli opakovat po šesti letech – v roce 2006. Tehdy jsem se seznámil s Petrem Polakovičem, který se zabývá vystěhovalectvím do Brazílie. O něco později jsem mu dopis Josefa Egerta předal.
Nyní již připravujeme III. setkání krajanů z celého světa v Mladé Boleslavi, které bude mladoboleslavské muzeum pořádat koncem června roku 2012. Věřím, že se mi při jeho přípravě podaří objevit další zajímavosti k historii vystěhovalectví, jakým byl i dopis Josefa Egerta, a že se podaří vystopovat i dokumenty z Rovenska pod Troskami.
PhDr. Jaromír Jermář