Když před nějakými 25 lety začali ve Sdružení Český ráj (viz www.cesky-raj.info) spolupracovat s grafickým studiem bratrů Reného a Adama Rejmanových z Hořic, byla to šťastná volba. V průběhu let vznikla řada velmi profesionálních a nápaditých propagačních materiálů této turistické destinace. My zúčastnění na to vzpomínáme jako na „zlatou“ éru.
Já sám jsem se tehdy zapojoval především jako fotograf. Do mýtů se už dnes proměnily příběhy, kdy jsme Český ráj křižovali s dodávkou a komparsem. Ono už před lety byl problém fotografovat před památkami náhodné turisty. A tak se přátelé, kamarádi a rodinní příslušníci z komparsu v Prachovských skalách převlékli za pěší návštěvníky a horolezce, na Malé Skále u jezu za vodáky, u Dlaskova statku za cyklisty a v Jičíně za účastníky pohádkového festivalu. A pak už bylo na Rejmanových, jak snímky a texty promění do propagačních materiálů nebo informačních tabulí, které při výletech po Českém ráji potkáváte dodnes.
Když jsem před 20 lety hledal někoho, kdo by mně pomohl proměnit nápad na kombinaci zpravodajského webu a tištěných novin do schránek obyvatel regionu v realitu, dali jsme si s René Rejmanem slovo – a to jsme drželi dalších skoro 20 let. Já obstarám redakci, on grafiku, služby DTP studia, tiskovou přípravu a komunikaci nejdříve s královéhradeckou a poté s pražskou tiskárnou Novotisk.
Prožili jsme společně všechny životní peripetie, a že jich nebylo málo. Do toho přišly krize vládní i ekonomické, koronavirus a inflace. A také proměna našich dětí, ze kterých se postupem let stali teenageři a dnes už dospělí lidé. Máme za sebou těžké zkoušky i jednu svatbu, která byla pro Rendu nadějí na pohodovou druhou půlku života.
René Rejman mě občas strašně štval, protože to byl perfekcionista a solitér stejný jako já. Vlastní pílí se vypracoval mezi nejlepší grafiky v regionu severovýchodních Čech. Byly to hodiny diskuzí o tom, kam se moderní grafika posouvá, jaké jsou její mantinely a co ještě musíme nastudovat, abychom tématu více rozuměli. Zabývali jsme se i vlivem umělé inteligence na tuto profesi. Jeho krédem bylo být vždy alespoň o krok napřed a nic nevzdávat předem. Třeba pro královéhradeckou firmu Lesní svět Renda vytvořil desítky výjimečných grafických námětů, se kterými se děti i dospělí budou setkávat ještě dlouhá léta v celé České republice. Přesně takový přesah jeho práce měla.
A má stále. I když Renda už u toho fyzicky nebude. Když se u něho před rokem opět objevila zákeřná nemoc, bojoval všemi silami, především za svoji rodinu a blízké, které bezmezně miloval. Všechny pracovní aktivity utlumil (TvA převzal jeho bratr Adam, kterému tímto moc děkuji za výtečnou a obětavou spolupráci) a soustředil se jen na to, aby tu mohl být dál pro svoji manželku Petru a děti. Byl to těžký souboj, ve kterém bohužel tahal stále víc za kratší konec. V nedožitých 50 letech odešel tam nahoru, aby naši práci sledoval už jen zpovzdálí.
I kvůli němu se budeme snažit TvA i nadále udržet a přinášet vám pokud možno pozitivní pohled na svět kolem nás. To byla jeho víra – vždycky v lidech hledal to lepší…
Čest jeho památce!