SEZNAMTE SE: DAVID PEŠEK, NOVÝ JEDNATEL KULTURNÍHO CENTRA TURNOV

0

Irena Fričová, potom dlouhé roky Václav Feštr. Lidé, kteří po roce 1989 utvářeli turnovskou kulturu v dobrém i ve zlém, posouvali ji vpřed i možná přešlapovali na místě, či se v něčem vydali zpět, byť jen zmapovat pomyslné slepé uličky. V každém případě zde zanechali nějaký otisk. Václav Feštr byl jednatelem Kulturního centra Turnov dlouhých 11 let. Z jeho éry je tu nová Střelnice, zachráněné letní kino, noblesně opravené divadlo. A také několik výrazných počinů, z nichž některé fungují dodnes – třeba mezinárodní hudební dílny Dvořákova Turnova a Sychrova. Potom zde byli dva jednatelé, kteří za své poměrně krátké působení zde žádný významnější otisk nechat nestačili (vyjma snad digitalizace kina) – Eva Blažková a Lukáš Hajn. V těchto dnech přichází nový jednatel.

Turnovská kultura má nového šéfa. Jmenuje se David Pešek, jeho poslední působiště bylo (a stále je) v Železném Brodě. „Počkejte rok. V září 2014 by už mělo být vidět, jestli se turnovská kultura někam pod mým vedením posunula,“ řekl na konci rozhovoru pro TvA, když jsme se loučili. Rozhovoru, který ho má především představit. Je hlavně na něm, ale i na vedení města, zastupitelích, kulturní komisi, spolcích, organizacích a veřejnosti, jestli přichází někdo jen na pár měsíců, nebo na dlouhé roky. Co je zřejmé a potřebné, je skutečnost, že turnovská kultura by si už zase zasloužila běžce na dlouhou trať!

* Pane Pešku, ve vašem životopise si nelze nevšimnout absolvování Husitské teologické fakulty UK. Zejména když pocházíte z ateistického prostředí, jakým západočeský Sokolov a jeho okolí bezesporu jsou.
Slušelo by se říci, že Bůh nezapomíná na žádný region. Jaká byla moje motivace ke studiu na této škole? Poměrně jednoduchá. Měl jsem na gymnáziu profesora, který měl nejen na mě zásadní vliv. Básník, filozof, člověk neuvěřitelně obohacující. Náš třídní Petr Kašpar. Jsem hrozně rád, že právě s ním jsem mohl prožít svoji pubertu. Možná si ani neuvědomoval, jak zásadní vliv na nás měl. Vyučoval společenské vědy, český jazyk a francouzštinu. Třeba jsme se ráno o půl sedmé v několika lidech sešli v aule školy a společně recitovali básně. To ve mně zůstane napořád…
Sice mě to táhlo na DAMU, loutkoherecký obor – dostal jsem se až do druhého kola (smích), ale současně jsem hledal nějaké zajímavé humanitní obory. A právě Husitská teologická fakulta nabízela skvělé téma, jakýsi exkurz do všech společenskovědních proudů.

* Takže jste se neučil na kněze?
(Smích.) Ne, to ne. Můj obor byl učitelství filozofie, náboženství a etiky pro střední školy. Mohl bych učit třeba společenské vědy na gymnáziu.

* Vírou jste ale samozřejmě poznamenán.
Ano, i když oficiálně jsem bezvěrec.. Byla to i jedna z mých motivací jít na husitskou fakultu, že se ve víře budu trochu šťourat. Ale vážně. Víra je pro mne ohromně důležitá. Když vidím děcko, jak leze po stromě, vím, že někde můžu  žádat o jeho ochranu. Jinak je víra ale velmi intimní věc. Studoval jsem teologickou fakultu a myslel si, že jestli se vydám křesťanským směrem, tak to bude ten protestantský. A vidíte, dnes jsem pět let šťastně ženatý s upřímně věřící katoličkou, chodím do katolického kostela, vnímám pozitivní společenství lidí v železnobrodské farnosti. Jsem spokojený.

* Učil jste někdy?
Jen velmi krátce během studií. Ale učit jsem chtěl. Udělal jsem si ale poslední dlouhé prázdniny a poněkud naivně začal v září shánět učitelské místo. Nezdařilo se. Chtěl jsem zůstat v Praze, málem jsem skončil jako vychovatel v diagnostickém ústavu. Protože ale náhody neexistují, potkal jsem jednu známou a když jsem s ní probíral, co bych mohl dělat, tak říkala, že jedna reklamní agentura potřebuje šikovného člověka. Úplně nepoznamenán tím oborem jsem tam zašel. Že je to jedna z největších světových agentur, která má v Praze svoji pobočku (Ogilvy&Mather – pozn. aut.), to jsem vůbec netušil. Možná mě vzali právě proto?

* Práce v „reklamce“ musí být zajímavá…
…je. Stále se učíte něco nového. Poznáváte lidi i sebe sama.. Brzy jsem si zde uvědomil, že jestli snad něco umím, tak je to komunikace s lidmi. Už na fakultě jsem pomáhal s organizováním Febiofestu a několika hudebních festivalů, tak se mně tato zkušenost hodila.

* Potom jste přestoupil do České televize.
To byl asi přirozený vývoj. V reklamní agentuře potkáte spoustu zajímavých lidí z různých oborů. Začal jsem se podílet na audiovizuální postprodukci a výrobě televizních reklam, díky čemuž jsem se mírnou oklikou stal asistentem produkce a poté i asistentem režie v České televizi. A abych to zkrátil, potom už jsme v rámci jedné společnosti připravovali pro televizi  tzv. na klíč třeba hudební magazín Musicblok. Ten jsem dělal čtyři roky. Od té doby mám spoustu kontaktů na tvůrce, vydavatele, recenzenty…

201309181623_vakci_244_013_kct

* …a skončil jste v Železném Brodě.
Dělal jsem asistenta režie v České televizi, točili jsme pohádku. Byla tam maskérka, která na takové množství herců a komparzistů potřebovala výpomoc. Tak si s sebou vzala svoji dceru. A když jste s někým na place 12 hodin denně, velmi rychle se seznámíte. Do roka byla svatba. Já navíc vždycky podvědomě věděl, že Praha je fajn, ale vychovávat děti tam nechci. A když potom rodiče mojí ženy chtěli prodat v Železném Brodě byt a že nám nabídnou peníze, abychom si koupili něco v Praze, rozhodli jsme se, že půjdeme do Brodu. Moje žena se mně po čase přiznala, že si ani netroufla chtít po mně, abych se s ní vrátil do jejího rodiště. Byl to pro nás šťastný krok. A hlavně pro naše dnes už dvě děti.

* A tak jste se rozhlížel, co by šlo v podhůří Jizerských hor dělat…
Ani ne, já pořád dojížděl do Prahy. Až se objevila otázka, co s kinem v Železném Brodě. Zrušit? Nezrušit? Nedalo mně to, sepsal jsem projekt na jeho oživení a zastupitelé ho kupodivu jednomyslně schválili. Dnes už vše běží třetím rokem. Kino je digitalizované, vše funguje pod hlavičkou Kulturní centrum Kino Železný Brod.

* Však vás také lidé v Turnově berou jako zachránce železnobrodské kultury, což pro vás byly kladné body při výběrovém řízení na jednatele Kulturního centra Turnov.
Zachránce kultury v Železném Brodě? To určitě ne! Byla to hlavně výzva, pokusit se lidem nabídnout další místo ke společnému setkávání a nerušit něco, co přináší užitek. Především tedy duchovní. Nicméně si uvědomuji, že tohle v Turnově mohlo rozhodnout. I tady je třeba spoustu věcí znovu nastartovat.

* Právě proto se tu od vás hodně očekává.
V Brodě nebylo co zkazit (smích), museli jsme začít v podstatě na zelené louce. V Turnově je to jiné. Tradice, větší město, spousta spolků a zájmových sdružení. Přicházím s jednou hlavní myšlenkou a přáním: otevřít Střelnici všem. Spolkům i jednotlivcům. Chtěl bych dát místním na vědomí, že je tady pro ně místo. Místo, kde se soustřeďuje kultura, kde je dobré být. Každý může přijít s nějakým nápadem. Někdo má kapelu, která nemá kde hrát, jiný zkouší zpívat, další hrát divadlo. Třeba to bude i nějaká pitomost. Já při tom ale zjistím, že ten člověk je fajn a daly by se dělat i jiné věci. Pořád je to o komunikaci.

* Jste v Turnově pár dnů. Při pohledu stále ještě víceméně zvenčí – je v KCT něco úplně špatně a něco, co je dobré a dá se na tom stavět?
Podle mě je hlavní problém v tom, jak se kulturní centrum prezentuje navenek. Přijde mně to nedostatečné. Internetové stránky, PR (public relations). Jasně, někdo řekne, že třeba Sedmihorské kulturní léto je úžasné a v Turnově není nic. V Sedmihorkách je ale někdo, kdo tomu evidentně věnuje spoustu energie, kdo má reklamu v novinách, na internetu, v rádiu a plakáty v každé vesnici. Na druhou stranu, dramaturgie, dlouhodobější záměry KCT, to není vůbec špatné. Je tu nabídka pro všechny generace, byť trochu neučesaná a místy chaotická. Stavět se na tom ale dá. Třeba v Železném Brodě jsme se snažili tomu dát nějaký řád. V úterý dobré kino, o víkendu premiérové kino, každou druhou sobotu filmy pro děti atd. Tady jsou na říjen naplánovány tři velké koncerty a v listopadu nic.

* A potom je tu ještě tradiční střet, jestli si má kultura na sebe vydělat, nebo ne.
Kulturou pod organizací, jako je KCT, nelze nikdy vydělávat horentní sumy. Nemůžete dělat jen komerční věci. Jste tady pro všechny. V Praze si člověk může vybrat, jestli půjde na muzikál Michala Davida nebo do Dejvického divadla. V Turnově ne. Musíte vyváženě dělat komerci, ale i pořady, kde vás nemusí moc zajímat, kolik lidí přijde, když to řeknu hodně zjednodušeně. Kultura je především péče o duši, řekl, myslím, už Cicero.

* Máte nějakou metu, nějaký cíl, případně termín, kdy by měla být změna ve směřování turnovské kultury pod vaší rukou viditelná?
Neplánuji. Nemám to tak, že 1. ledna 2014 musí být tohle a tohle. Na nadcházející sezonu je navíc dramaturgie už hodně daná. Jak jsem už řekl, cesta není nastavená špatně, není to průšvih, stačí doladit pár věcí. Především dát o sobě víc vědět a otevřít barák, který mnozí v Turnově stále vnímají kontroverzně. Za rok uvidíme…

* Děkuji za rozhovor.

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.