ANKETA ZASTUPITELŮ NA TÉMA DALŠÍ SUPERMARKET V TURNOVĚ

1

Mezi obyvateli Turnova vznikla diskuze o nákupních možnostech ve městě a jeho okolí. Jak vnímáte dosavadní obchodní síť v Turnově? K jakému názoru se spíše přikláníte: výstavba nových supermarketů, či podpora malých obchodů v centru města?

JIŘÍ KOS, zastupitel za Nezávislý blok
Když jsem dostal tuto otázku, tak jsem se ptal na názor občanů, jak tuto otázku vnímají oni, poněvadž jsem jeden z těch, kteří mají dlouhou pracovní dobu, a proto jdu do kteréhokoliv obchodu a nakoupím si tam, co potřebuji, a to kdekoliv. Bohužel vše nekoupím a musím se vydat do Liberce, nebo do Mladé Boleslavi. Většinou se to týká sortimentu, který prostě v Turnově moc nenajdete, nebo není taková možnost výběru. Proto se spíše přikláním k supermarketům, kde si pohodlně zákazník zaparkuje před obchodem a nakoupí, co potřebuje. Tento názor sdílí i občané mnou oslovení.
Samozřejmě, že existují slevy, které malé krámky moc nenabízejí. Je jasné, že malé obchůdky mají své kouzlo a jsou víceméně osobní. Nikdo z nás by nechtěl v centru města chodit kolem výloh, kde by bylo napsáno „k pronájmu“ nebo „zavřeno“. Proto bychom měli podporovat i tyto malé obchůdky. Bohužel je doba, kdy nové vznikají a staré zanikají. Všichni si vzpomínáme na legendární „Stovku“ nebo na potraviny naproti Provazárně a mnoho dalších obchůdků, které už dávno neexistují. Co se týká okrajových častí města, je situace horší. Vzpomínám na mašovský krám na návsi nebo malinký krámek v Pelešanech, ale také na obchody v Ohrazenicích, Podháji a jinde, které již zanikly. Bohužel to vše nese dnešní uspěchaná doba a veliké konkurenční prostředí, a to nejen v našem městě.

IVAN KUNETKA, zastupitel za Turnov potřebuje změnu
Všichni se určitě shodnou, jak rádi bychom měli města zaplněná obchůdky, kavárnami, restauracemi a cukrárnami s příjemnou a poklidnou atmosférou. Jak se chováme, a co preferujeme ale ve skutečnosti ukazují přeplněná parkoviště obchodních center a supermarketů na periferiích i v pravidelných intervalech krachující a neustále se měnící osazenstva těch vysněných obchůdků v centru. Jak může město pomoci těmto živnostníkům? Mělo by se třeba chovat slušně a s úctou ke svým zbývajícím platícím nájemcům a ty ostatní podpořit tím, že jim dá především pokoj. Stejně by se měl chovat stát. Toho se ale dočkáme stěží, neboť 35 % z nás preferuje muže, pro kterého jsou „všeci“ živnostníci a priori „kradnúcí zloději“, které je potřeba udusit administrativou, dalších 15 % volí stranu, pro kterou jsou příživníci paraziti a je potřeba je nahnat do fabrik a 15 % stále věrně miluje komunisty, kteří sice neříkají nic, ale jak by s nimi zatočili po bolševicku, už jednou ukázali. Takže tak.
A protože podpora, atmosféra a prosperita podnikání a živností je jedním z lakmusových papírků demokracie, mám trochu strach, aby se nám ty úvahy o svobodě podnikání nezměnily za pár měsíců na debatu o prosté svobodě…

JIŘÍ MIKULA, zastupitel za TOP 09
Můj názor na to, zda města mají, či nemají podnikat v maloobchodu či poskytování služeb, je dlouhodobě konzistentní. Samosprávy či dokonce stát by se vůbec neměly pouštět do oblastí, kde je zdravé tržní prostředí a kde si vše regulují svým zájmem či nezájmem zákazníci. Vím, že v územním plánu města jsou vyčleněny obchodní plochy, kde je možné stavět. Je jen otázkou ekonomických výpočtů developerů či velkých řetězců, zda je pro ně investice výhodná. Velmi by se mně nelíbilo, kdyby se jim někdo (dokonce za veřejné peníze) pokoušel „pomoci“ nějakou podporou. Znamenalo by to neférové podmínky pro stávající firmy či firmičky, které už tak mají dost co dělat například s EET.
Zopakuji to znovu: Samosprávy se nemají pouštět do podnikání. A nesouhlasím ani s nějakou selektivní podporou. Města mají podnikání pokud možno nepřekážet, případně mají dohlížet na dodržování pravidel, ale podnikat ne! Současné vedení města podniká prostřednictvím městských společností samo, a to i v oborech, ve kterých podniká mnoho místních živnostníků, jako jsou například stavebnictví, pohostinství atd., takže místo podpory jim raději konkuruje!
Ale zpět k obchodu: Vítám turnovskou podporu trhů a samozřejmě by se mně líbilo zavedení parkování 30 minut zdarma u malých místních provozoven, ale tím bych končil.
Výše řečené samozřejmě platí pro běžný prodej zboží či poskytování normálních služeb. Jiná situace je v síťových odvětvích (mé věčné téma – voda a její návrat pod křídla měst), ale ani zde by neměla města chtít „podnikat“, ale „hospodárně a zodpovědně spravovat“, což, jak jistě uznáte, je značný rozdíl.
Ale k vodě jako tématu se určitě ještě vrátíme v budoucnu, takže na závěr přeji váženým čtenářům hezký zbytek prázdnin či dovolených!

Mgr. JANA SVOBODOVÁ, místostarostka za ANO 2011
V Turnově je velmi široká nabídka kulturního i sportovního vyžití, řekla bych i nákupního. Podle přeplněnosti současných obchodů je ale zřejmé, že zde je prostor ještě pro jeden řetězec, možná i dva, záleží na jejich velikosti. Vycházím z toho, že Turnov má i velkou spádovost – nejen pro nakupování. Bohužel v posledních letech hodně měst zaznamenává trend vylidňování center, protože obyvatelé volí možnost nákupu ve větších obchodech, které vyrostly na okrajích měst, většinou tam mají všechno na jednom místě a pro zákazníky to je pohodlnější. Ovšem centrum jako takové už není tak lákavé a malé obchůdky jsou pak nuceny ukončit svou činnost. Centrum Turnova je pěknou lokalitou pro nakupování, navíc já osobně skoro ani nemusím vyjíždět na nákupy do větších měst. Řekla bych, že je pár specifických produktů, které v Turnově nekoupím. V těchto situacích myslím, že již hodně lidí využívá internetových obchodů s možností doručení přímo do domu. V dojezdové vzdálenosti jsou velká obchodní centra v Liberci a Mladé Boleslavi. Zejména v adventní nákupní horečce nejspíš skoro všichni využijeme možnosti nakupování ve velkých uzavřených centrech, protože jsou pohodlnější za nepříznivého počasí.
V Turnově se nacházejí možné lokality pro obchody nebo pro obchodní centra. Se záměrem většího obchodního centra se počítá v areálu mezi I/35 a Soboteckou ulicí u Dioptry. Zásadní otázkou do budoucna je areál Koňského trhu a bývalých uhelných skladů. Na těchto místech by mohly vyrůst i menší obchody tvořící estetický komplex spojený třeba se službami, v případě Koňského trhu i bydlením. Mohla by zde vzniknout nová centra se zelení i zajímavými výtvarnými prvky. Bohužel město tyto lokality zatím nijak ovlivnit nemůže, protože není jejich vlastníkem.
Věřím, že plánované krátkodobé uzavření oblíbené prodejny Lidl z důvodu jejího rozšíření nezpůsobí turnovský nákupní kolaps. Přeji všem pěkně strávenou dovolenou a krásný zbytek léta.

Mgr. OTAKAR ŠPETLÍK, zastupitel za ODS
Myslím, že většina občanů Turnova a okolí, kteří jsou „automobilní“, má názor jednoznačný. Další supermarket potřeba je, jinak se nezbavíme front na parkovištích a u pokladen Lidlu, Penny nebo Billy. Nevím sice, kdo a proč nakupuje stále víc, ale je to prostě realita. Před několika lety jsem proto jako místostarosta uvítal záměr Tesca postavit supermarket na místě části stávající Šroubárny. Jeho stavbou by se zároveň město zbavilo nevzhledné budovy i komína. Tesco však od záměru ustoupilo.
Nejvíce rozporuplných reakcí již před více jak 10 lety vyvolal supermarket Hypernova na Koňském trhu. Jemu byla nejvíce vytýkána údajná přílišná blízkost centru města, a to, že do něj zatáhne další dopravu a zlikviduje další obchody. Dobře si pamatuji názor urbanistů, kteří naopak tvrdili na základě zkušeností ze západní Evropy, že blízkost centru bude pro obchodníky naopak pozitivní tím, že zákazník zdarma zaparkuje poblíž centra, v supermarketu nakoupí a pak se vydá pěšky k nákupu toho zboží, které v supermarketu k dispozici není. Naopak uváděli zkušenost, že supermarkety na periferii potenciální zákazníky z města odvádějí. Proto si myslím, že Koňský trh je místo, kde by supermarket být měl. A na jeho stavbu je vydáno platné územní rozhodnutí a připraven sjezd z kruhového objezdu. V moci města, které není majitelem těchto pozemků, to však rozhodně není.
A jak tedy může město Turnov podpořit obchodníky v centru? Vidím jedinou reálnou podporu – rozšíření možnosti parkování v centru nebo v krátké docházkové vzdálenosti od centra města a tím jim pomoci přivést další zákazníky. Těch možností není mnoho a budou stát hodně peněz. Především se jedná o podzemní parkoviště na Havlíčkově náměstí (existuje zajímavá studie arch. Borise Šonského) a další parkovací plochy v jeho blízkosti. Obchodník si však musí pomoci především sám, a to zaujmout takovou nabídkou zboží, kterou nedokáže uspokojit supermarket.

Sdílet

Autor článku

1 komentář

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.