Nejen Cestovatelský klub v Turnově, ale v poslední době i cestopisné přednášky v sále radnice v Rovensku pod Troskami lákají zájemce o poznání jiných zemí a kultur. Ve středu 4. března se v Rovensku od 18.00 hodin uskuteční mimořádná beseda spojená s promítáním diapozitivů a videa turnovského cestovatele Milana Ječného, který nedávno opakovaně s manželkou a dcerou Anetou navštívil tyto vzdálené a pro nás exotické kraje.
„Na našich cestách nehledáme pohodlí, které nabízejí cestovní kanceláře, kdy zažijete předem daný počet slunečných dní v hotelovém komplexu za vysokou zdí a život místních lidí, či atmosféru země poznáte maximálně z několika předem naplánovaných výletů. Naše cesty jsou cesty s batohem na zádech a s nejistotou, zda i dnes najdeme střechu nad hlavou. Ale o to lépe se daná země poznává a navazuje se kontakt s místními lidmi,“ uvádí Milan Ječný.
Je to jen pár týdnů, co se Milan Ječný s manželkou a dcerou vrátili z třetí cesty na Filipíny. Po předchozích dvou návštěvách Filipín v období Velikonoc tentokrát zvolili návštěvu v období vánočních svátků. „Vánoce v tropech jsou pro člověka ze středu Evropy, zvyklého na sníh někdy i bláto, dost neobvyklé. Celé Filipíny jsou směsicí americké konzumní a hamburgerové kultury a kultury asijské. A v tomto stylu probíhá i oslava Vánoc. Náměstí jsou vyzdobena obrovskými umělými stromy s barevným Santa Klausem, okolo blikají neony se sobím spřežením, a přitom teplota večer málokdy klesne pod 28 stupňů nad nulou,“ přibližuje Ječný.
Filipínské Vánoce podle něho nejsou o přejídání a užívání blahobytu doma v rodině, ale spíše o setkávání lidí a radostném prožití svátků v ulicích měst. O pár kilometrů dál za městem se už neslaví vůbec a nic…
A jaké další zážitky si rodina Ječných přivezla z Filipín? „Je to třeba chaotický systém dopravy v patnáctimiliónové Manile. Kohoutí zápasy, které tu jsou takřka národním sportem. Krásné před turisty dosud ukryté pláže. Plavba lodí Princess of Stars, která rok poté ztroskotala. Výstup na sopku Mount Pinnatubo, jejíž exploze v roce 1991 byla druhou největší explozí sopky ve 20. století,“ shrnul Milan Ječný.
Ale dva zážitky jsou podle něho nejsilnější: Prvním je oslava Velikonoc ve vesnici San Fernando. „Zatímco u nás však Velikonoce symbolizuje pohanská pomlázka a nabarvená vajíčka, na Filipínách si lidé připomínají utrpení Ježíše Krista tím nejbolestivějším způsobem, jaký si dovedete představit. Zástupy mladíků se bičují a prochází se zkrvavenými zády městem, neboť věří, že tekoucí krev smyje jejich hříchy. Vrcholem oslav je Velký pátek, kdy pravidelně dochází k dobrovolnému ukřižování několika dobrovolníků. Ale nebojte se – vše probíhá pod lékařským dohledem a ukřižování nekončí smrtí! Náhoda nás dovedla do místní rodiny, a tak jsme tyto oslavy zažili ani ne tak z pozice turisty a nebo senzacechtivých novinářů, ale z pohledu obyčejných místních obyvatel. Jaké bylo třeba naše překvapení, když jsme popisovali naše tradiční velikonoční šlehání dívek a žen pomlázkou a mladík, který se právě se zakrvavenými zády vrátil z bičování, na nás koukal jako na ty největší barbary. Měl pocit, že nejsme normální, když můžete uhodit dívku nebo ženu. Já si způsobuji bolest sám a vy ubližujete někomu jinému,“ říkal nám a já nevěděl, co bych mu měl na to říct.
Druhým silným zážitkem pro rodinu Ječných z Turnova je celkově šest dnů, strávených v chýši u jedné z 50 rodin jeskynního kmene Tau´t Batu. Tento kmen je jeden z posledních domorodých kmenů objevených na naší planetě a díky omezením filipínské vlády se mu vyhýbá civilizace. „A kupodivu i bez toho se dá žít. Velkou výhodou bylo cestování s manželkou a dcerou. Domorodci nás nebrali jako návštěvníky, ale jako rodinu. Obdivovali jsme, jak dokáží využít vše, co jim poskytuje prales. Společně jsme jedli to, co jsme si nalovili a jídelníček to byl opravdu pestrý – nechyběli netopýři i šneci. Po obědě táta Tomihay připevnil náš dárek dětem – nafukovací míč v podobě zeměkoule na bambusový prut a lýko, to abychom nemuseli hledat míč v houští, a volejbal v kroužku mohl začít. Hrají si všichni a já měl pocit, že sem patřím. Večer ještě přehluší zpěv cikád místní lidové zpěvy a už uleháme do domečku na kůlech. A to jsou ty chvíle kdy si člověk řekne, že stálo zato se sem plahočit,“ uzavírá turnovský cestovatel.
Příjďte se do Rovenska večer ve středu 4. března podívat a uvidíte Filipíny takové, jaké skutečně jsou. Kontakt na Milana Ječného pro případné další dotazy: tuna@email.cz