1. turnovská chráněná dílna začala pracovat v roce 2007 v areálu v Turnově mezi mosty. Rok nato se přestěhovala do větších prostor v Příšovicích. V roce 2008 byla dílně udělena Cena obce za pomoc a péči o spoluobčany s hendikepem. „Za ty roky naší chráněnou dílnou prošla asi stovka lidí. Někomu se podařilo najít práci ve firmě s normálním provozem, někdo odešel do starobního důchodu, u některých bohužel zvítězila nemoc a museli odejít ze zdravotních důvodů,“ vypočítává vedoucí dílny Břetislav Jansa. V chráněné dílně najdou uplatnění lidé s částečným nebo plným invalidním důchodem, kteří jinak na trhu práce nemají moc šancí zaměstnání najít.
V příšovické dílně zhruba třicítka zaměstnanců zpracovává doplňkové zakázky pro firmy, jako jsou Grupo Antolin, Preciosa, DUV Granát a další. Většinou jde o zakázky, o které větší firmy nemají zájem, nebo jsou pro ně příliš složité na podíl manuální ruční práce. Proto si v 1. turnovské chráněné dílně na dostatek zakázek nestěžují, byť byly roky dobré i chudší. „Snažíme se spolupracovat s některými organizacemi, které se věnují péči o hendikepované. Daří se nám spolupráce třeba s Fokusem v Mladé Boleslavi, nyní jsme nově navázali spolupráci s dalším mladoboleslavským zařízením – Centrem 83,“ přibližuje předseda sdružení František Stiller.
Centrum 83 je příspěvkovou organizací Středočeského kraje, provozuje v Mladé Boleslavi jak denní centrum, tak třeba i chráněné bydlení, pro klienty tohoto zařízení je práce v chráněné dílně mnohdy první zkušeností s pravidelným zaměstnáním. „Zatím jsme vyzkoušeli práci ve dvou skupinách v týdenním cyklu a musím konstatovat, že naši klienti jsou nadšení. Připadají si potřební, práce je baví. Zvládnou bez problémů dojíždět z Mladé Boleslavi do Příšovic. Mnohé to třeba bude motivovat k tomu, aby více usilovali najít si zaměstnání. Opravdu moc děkujeme zástupcům chráněné dílny, že nám tuto zkušenost umožnili a myslím, že se naše spolupráce bude dále rozvíjet,“ uvedla Magda Hluchá z mladoboleslavského centra.
Dobrá zkušenost je to i pro 1. turnovskou chráněnou dílnu. „Je to již ve statutu našeho zařízení, pomáhat zdravotně postiženým ve společnosti rozvíjením různých možností pro jejich pracovní a sociální uplatnění. Pod nenásilným dohledem v chráněné dílně si lidé, kteří si třeba jinak moc nevěří, ověří svůj um a dovednosti. Navíc je to pro ně prakticky jediná možnost, jak si přivydělat a být společnosti prospěšní. Měli jsme tu jednu paní, o které nám tvrdili, že ani neumí počítat. Dnes je pokladní v supermarketu. Naše dílna v tomto případě dobře posloužila jako mezičlánek k nalezení ztracené sebedůvěry,“ uzavřel Břetislav Jansa.