Pár minut jízdy autem z centra Turnova a jste v jiném světě. Kacanovy. Obec o dvou stovkách obyvatel je opravdu svět tak trochu sám pro sebe v tom nejlepším slova smyslu. Za kopcem, v malebném údolí, stavení roztroušená dole u silnice a další různě rozesetá ve stráních. Původně to bylo několik osad, které se spojily v jednu obec. Obec, která byla už za tzv. první republiky vyhlášeným letoviskem a v podstatě jím je dodnes. Hotel Králíček je toho přímým svědkem. Mají tu vlastní koupaliště, kulturní dům a také spolky, jejichž členové jsou hybnou silou života na venkově. Hasiči, sokolové, lidé kolem spolku Radosti, kteří pořádají akce, které již dávno překročily hranice regionu. Dokonce jsou zde i dvě úspěšné hudební skupiny. No, prostě svět sám pro sebe…
A jsou tu ještě minimálně dva fenomény, které přerostly do legend. Už jen samotný název obce pocházející prý z italského Casa Nuova (Nový dům). U zrodu obce totiž byli italští brusiči skla a kozákovských polodrahokamů. Tuto legendu potvrzují i nejnovější pátrání, a tak velmi pravděpodobně ve staveních starousedlíků koluje i hodně temperamentní krev, což jen potvrzuje bohatý spolkový život i skutečnost, že zdejší si život prostě umí užít! Druhým fenoménem jsou skalní reliéfy, které v dobách nesvobody 20. století do skal kolem svého statku vytesal Vojtěch Kopic. V současnosti probíhá jejich jakési znovuobjevování. Autobusy pražských cestovních kanceláří zaparkované u hřbitova to dokazují víc než hmatatelně!
V sobotu 25. června 2016 Kacanovští oslavili 500. výročí založení obce. O stylu, jakým to udělali, se bude ještě hodně dlouho hovořit. Docházelo chvílemi až k dojemným situacím. Třeba když místní hasiči procházeli špalírem svých kolegů z okolních obcí s novými prapory, kterým velmi svérázně požehnal duchovní Aleš Jaluška, který neváhal velmi trefně popsat dobu, ve které žijeme. K výročí si místní nadělili knihu. A ne ledajakou. Víc než tři stovky stran nejsou žádným suchým čtením. Je to poutavý a mnohovrstevnatý vhled do historie a života obyvatel Kacanov v běhu staletí. Kniha zaujme nejen místní, ale s chutí se do ní začtou zájemci o region i návštěvníci Českého ráje. Proto lze jen předpovídat, že prvotní náklad 750 výtisků dlouho nevydrží!
Pomyslnou třešničkou na dortu oslav bylo vysazení Stromu přátelství – symbolu naší země – lípy. Není vůbec běžné, aby na sázení stromu přijely tři desítky starostů – od Benecka a Jilemnice po Semily, Turnov a Mladějov. A všichni ke stromu přišli vyzbrojeni malým kyblíčkem se zeminou ze své obce. Starostka Tatobit přivezla prsť od památné tisícileté lípy, starosta Vyskře od kapličky, starosta Troskovic oblázky z Trosek, hejtman Libereckého kraje hlínu z Trojmezí z Hrádku nad Nisou. Výjimečná chvíle. Doufejme, že se lípě bude dařit, protože je to ona, která bude symbolem nové pospolitosti obcí a kraje! Odpolední a večerní kulturní program, který na krátkou dobu přerušila bouřka, která mj. přinesla i příjemné ochlazení tropického dne, už jen dokreslil příjemnou, až sousedskou atmosféru oslav.
Na sklonku dne, kdy už z něho spadla největší tíha odpovědnosti, jsme se starosty Kacanov Michala Nožičky zeptali:
* Kdy jste s přípravami oslav začali?
Zhruba před rokem a půl. Nejdříve jsme si řekli, že k 500. výročí uděláme knížku. A když knížku o obci, tak i s oslavou.
* Kniha se opravdu povedla, je vyčerpávajícím přehledem historie obce ve všech souvislostech…
Nejdříve jsme vytvořili autorský tým, oslovili Pavla Jakubce z okresního archivu, který má s podobnými publikacemi zkušenosti, kontaktovali jsme rodáky, aby nám poskytli rodinné fotografie a své příběhy. Dočkali jsme se mnohých překvapení, třeba jsme dosud netušili, jak je to možné, že se na kapličce na hřbitově zachoval zvon, že ho Němci za druhé světové války nezrekvírovali. Dodnes se nevědělo, že ho na válečné roky jeden místní občan schoval do hrobu. A takových příhod, kdy se nám podařilo osvětlit některé skutečnosti z naší historie, bylo hned několik.
* Casa Nuova. Opravdu jste tady potomci italských brusičů?
Vypadá to, že opravdu ano. Pavel Jakubec znovu pátral v archivech a legendy se potvrdily. Kacanovy, to je původně několik osad, největší kromě Kacanov byla Vrcha a Radeč, což bylo několik chalup v lesích. Dnes z ní zůstal jediný dům. V knížce jsme přiblížili staré grunty, většina čísel popisných v ní má svůj odstavec. A co se nevešlo do knížky, mohli lidé vidět na výstavě, která proběhla v kulturním domě. Tady byla k vidění spousta rodinných fotografií, které nikde představeny nebyly. Vše jsme pečlivě pro příští generace zdokumentovali.
* Ještě prosím ke knize. Kde je k dostání?
Na našem obecním úřadu a také by měla být v knihkupectvích v Turnově a v informačním centru. Při oslavách jsme ji prodávali za režijní cenu 380 korun, nyní to bude do 420 korun. Náklad byl 750 výtisků. Prvotní zájem je velký, rodáci, kteří žijí jinde, telefonovali a knihu si rezervovali, aby se na ně dostalo. Mám z toho neskutečnou radost! Náklady byly zhruba 300 tisíc, což pro malou obec není málo. Den před oslavami přišla zpráva, že jsme na ni od ministerstva kultury dostali dotaci 120 tisíc korun, což je velmi příjemné. A ještě něco: Asi týden před odevzdáním podkladů do tiskárny mě napadlo zhotovit společnou fotografii obyvatel obce. Rozhlásili jsme, že lidé mají přijít ke Kopicovu statku. Že jich nakonec bylo 170 z celkového počtu 220 obyvatel, to je pro mě vynikající zpráva o zdejší komunitě!
* Pojďme k vlastním oslavám. Hasiči nesli špalírem vlajky…
Kacanovy svoji vlaku už nějakou dobu mají, tohle byly pro tuto příležitost zhotovené slavnostní vlajky. Přiznám se, že když jsem ty ruční práce, zhotovené ze sametu, vybaloval, naskakovala mně husí kůže z toho dokonalého zpracování. Máme nyní slavnostní vlajku obce, Libereckého kraje a České republiky. Kacanovům prostřednictvím jejich nové slavnostní vlajky požehnal husitský kněz Aleš Jaluška. (Tomuto aktu se budeme na TvA věnovat v samostatném článku – viz ZDE.)
* Potom jste udělili čestná občanství.
Ano. Bylo to Františku Jirošovi, který byl prvním starostou Kacanov ve druhé polovině 19. století celých 30 let, a navíc byl i turnovským okresním hejtmanem. Dcera Vojtěcha Kopice Ludmila Boudová převzala čestné občanství za svého již zesnulého otce, třetím čestným občanem se stal bývalý starosta Oldřich Loutchan, který obec vedl v letech 1994 až 2014.
* Lípa přátelství…
Kacanovům chybí nějaký centrální prostor. Náves jako takovou nemají. Tak jsme se rozhodli vysadit na dohled od kulturního domu lípu, kolem které chceme vybudovat odpočinkové místo, které by v budoucnu sloužilo místním ke společnému setkávání a okolojdoucím k příjemnému zastavení. Že na slavnostní akt zasazení této lípy bude slyšet přes třicet starostů a hejtman Libereckého kraje, a že všichni přivezou hlínu ze svých domovů, to jsem opravdu netušil. Bylo to neuvěřitelně milé, na to se tady bude ještě dlouho vzpomínat… Myslím, že se nám oslavy povedly, pozvané hosty jsme snad nezklamali a doufám, že si to užili i místní.
* Předpokládám, že je tu nouze o stavební pozemky.
Vezměte si, že v Kacanovech je v současnosti 50 dětí do 15 let! Tedy o budoucí generace Kacanovských strach mít nemusíme. Ano, nemine týden, aby se někdo neptal na stavební pozemky. Je jich málo. Jako obec máme omezené možnosti, byť se nyní snažíme o změnu územního plánu. Musíte si uvědomit, že jsme v centrální části CHKO Český ráj. A to je s individuální výstavbou vždy hodně složité.
* Co aktuálně řešíte?
V poslední době mně hodně leží na srdci reliéfy u Kopicova statku. Přijíždí sem nyní opravdu kvůli nim hodně turistů, budeme muset rozšířit parkoviště u hřbitova. Samotné reliéfy jsou vlivem povětrnostních podmínek a zubu času ve velmi špatném stavu. Za takových deset let by nebylo, na co se jezdit dívat. Hovoříme s památkáři, čekají nás jednání na ministerstvu kultury. Hrubým odhadem si konzervace fenomenálních prací Vojtěcha Kopice vyžádá v nákladech na konzervaci kolem sedmi milionů korun. A to je nad možnostmi obce.
* Koupaliště a další plány do budoucna?
Koupaliště si nyní trochu oddechne, mělo by zde být více klidu. V posledních letech to už bylo někdy na hraně únosnosti. Zprovozněním sportovního areálu v turnovské Maškově zahradě se zase vrátíme do normálu. Každoročně do koupaliště investujeme nějaké peníze do drobných oprav, nyní tam chceme vrátit skluzavku a nějaký mobiliář. Rád bych také, aby obec vykoupila louku, kde se konaly oslavy 500. výročí. Pořádají se tu koncerty a hasičské soutěže. Majitel nám v činnostech nebrání, ale obec jako vlastník by měla více možností, jak plochu upravit. Místní komunikace máme opravené, snažíme se je udržovat. A opravdu rádi bychom pod patronací obce dali dohromady pár stavebních pozemků…
* A z těch drobnějších aktivit?
Chtěli bychom dořešit záchody v kulturním domě, a to u venkovní terasy a jídelny. Zároveň s tím chceme přestavět prudké schody ze sálu do jídelny. Chceme dovést vodu na místní hřbitov, aby starší spoluobčané nemuseli chodit s konvemi do nedaleké studánky, u hřbitova potřebujeme opravit a zrenovovat válečný pomník. Po loňské digitalizaci katastru vykupujeme pozemky pod cestami. Chceme uvést do lepšího stavu některé účelové komunikace. A plánů a potřeb máme ještě řadu, ale vše má svůj čas.
* Děkuji za rozhovor.
Pavel Charousek
Další snímky najdete na Facebooku TvA – ZDE