FOTBALOVÝ MÁG JAN SKORKOVSKÝ ANEB ZE SEKERKOVÝCH LOUČEK DO PŘEPEŘ

0

První srpnová sobota nabídla veřejnosti Turnovska hned dvě zcela výjimečné akce, které se svým významem nedají poměřovat, protože obě měly naprosto odlišný charakter. Jedno však společné přece jen měly – FOTBAL jako nejmasovější zábavu, i potvrzení faktu, že dokáže lidi spojovat, a hlavně jim i pomáhat. V Sedmihorkách získala Benefice pro Viktorku a Terezku za účasti českých celebrit okolo dvou set tisíc korun, Přepeře mají nádherný nový sportovní areál.

K jeho slavnostnímu otevření se sešlo nejen půldruhého tisíce diváků, ale přijela také „opravdová“ Sparta s Janem „Dino“ Kollerem v čele a velkou slávu vyšperkoval svým unikátním výkonem člen klubové Síně slávy pražského týmu AMFORA, Česko-Slovenské rekordmanské síně slávy, světový rekordman a držitel největšího počtu rekordů Jan Skorkovský, žijící momentálně v Praze.

…u Tří rybníků

… stoupání k Trevosu s Kozákovem v pozadí

Pohádkový Honza není Českému ráji už dávno neznámým. V Pěnčíně před lety v rámci oslav jubilea klubu vytvořil několik světových rekordů, jejichž certifikáty dodnes visí v klubovně. Odehrál tu také ve zmíněném stylu tenisový zápas s Karolem Dobiášem, účastnil se řady různých akcí, a hlavně to byl ON, kdo se nejvíc zasloužil o příchod mistra Evropy Františka Veselého do TJ Sokol Pěnčín.
Jan Skorkovský vystoupil na fotbalových plesech v Nové Vsi a v Lázních Sedmihorky. Do Lomnice na Popelkou, kde asi třikrát zpestřil přestávky mládežnických turnajů, se vrátil i na letní oslavy novoveského Sokola a výročí Sokola Libštát. Honzovo umění mohli obdivovat mj. také hasiči ve Strážišti na Mnichovohradišťsku, a to spolu s tamními chalupáři Mojmírem Maděričem a Otou „Hele“ Jirákem. Jeho komponovaný pořad zhlédli ve své aule jak studenti semilského Gymnázia Ivana Olbrachta, tak ve dvou vlnách v turnovském kině také žáci a studenti zdejších škol. Jan Skorkovský se na městském fotbalovém stadionu představil i příznivcům turnovského fotbalu v přestávce jednoho z pohárových zápasů se Slovanem Liberec.

Výkon z první srpnové soboty, jehož finále viděly stovky diváků v nové přepeřské RTW Aréně, se však všemu výše uvedenému v mnohém vymyká. Už jenom tím, že myšlenka na něj přišla zhruba před rokem a bezmála stejně dlouho trvala i příprava. „Protože jsem chtěl své rekordy zaokrouhlit, po delší pauze jsem se začal připravovat na pelhřimovský festival, a abych toto úsilí ještě nějak zúročil, přistoupil jsem na danou výzvu. Protože už jsem v rekordmanském důchodu, původní idea – zdolat Kozákov – bohužel, nebo spíš bohudík padla kvůli úmornému vedru, a akci jsme po dohodě s pořadateli přizpůsobili jen symbolickému přenesení míče ze Sekerkových Louček do Přepeř. I tak jsem se ale zapotil víc než dost,“ prohlásil s odstupem několika dnů Jan Skorkovský.

… na I/35

… řidiči reagovali různě…

Ten zanedlouho oslaví 66. narozeniny. Přesto před startem s výrazem plným napětí, soustředění a očekávání neponechal nic náhodě. Doprovodný tým mohl na hřišti SK Mírová jako jediný sledovat výběr bot s dvojitou vložkou, doplnění vitamínů a přípravu speciálních nápojů na cestu. Zajímavá byla i alchymie nafouknutí míče a rychlá rozcvička. Po rozdělení a ujasnění úloh se minikonvoj ve 14.14 hodin vydal na 10,4 km dlouhou trať. Křest ohněm nastal hned na jejím začátku. „Už v prvním stoupání na nás zpoza plotu vystartoval jezevčík, ale zvládli jsme to,“ přiblížil asistent Radek Vrba, který jistil prostor kolem žonglujícího aktéra a verbálně hlásil veškeré nerovnosti terénu, předjíždějící auta a staral se o mágem vyžádaná občerstvení. „Na pokyn jsem připravil žádanou věc, Honza ztlumil míč mezi nártem a holení, aby v natrénovaných několika sekundách doplnil tekutiny a kalorie. A to během celého výkonu jen dvakrát či třikrát,“ doplnil. Na auto před dvojicí reagovali řidiči různě, a stejně tak i chodci a lidé u plotů či na svých zahrádkách. Jednoduchá nebyla ani role řidiče Aleše v doprovodném vozidle RTW Transu, jenž musel svůj pohyb přizpůsobit jejich rychlosti cca 5 km/hod. „Měl jsem to jak v přímém přenosu, a tak mohu potvrdit, že jsme míč ani jednou nelovili ze škarpy, i když silniční provoz, obzvlášť v asi osmisetmetrovém úseku od firmy Trevos k benzince na Valdštejnsku, byl fakt hodně hustej. Ještěže na odbočce do Pelešan na nás čekali strážníci městské policie.“

A jestliže někteří přihlížející nevěděli, která bije, o to víc s přibývajícími kilometry a táhlými stoupáními bilo srdce hlavní hrdiny dne. Po výškově nejrozkolísanějším úseku do Mašova (5,5 km) přišel klidnější střední do Modřišic (3,4 km). „Největší krize mě postihla právě u Modřišic. Normálně bych něco přes kilák dal čtyřikrát rychleji, ale už jsem málem neviděl, takže jsem to kousal jen silou vůle,“ přiznal Jan Skorkovský. Plné kecky toho měl i asistent Radek Vrba, jenž také prošel celou trasu a měl největší podíl na tom, že vše dopadlo, jak mělo. Obzvlášť poté, kdy musel s pořadatelskou službou klestit vyšťavenému borci cestičku mezi ustupujícím a tleskajícím davem k posledním desítkám metrů do středového kruhu. „Radek byl úžasnej a bez něj bych to asi nedal. Dík ale i Alešovi a všem ostatním,“ sípal zjevně unavený, ale nadmíru spokojený rekordman. „Přestože nikdo na světě nedokáže to, co Honza, je to superchlap, byl to pro mě obrovskej zážitek,“ kontroval táta, jehož syn Matěj i dcera Kristýna obouvají kopačky v barvách FK Turnov.

… na stadionu v Přepeřích

Jan Skorkovský v cíli

Několika divákům se poštěstilo zvěčnit se na památku s člověkem, který celý život prožil opravdu rekordně, takže jej znají nejenom doma, ale i ve světě. „Je to neskutečnej člověk a jsme rádi, že jsme ho mohli poznat osobně, i když v hodně velkém fofru,“ shodli se prezident FK Přepeře Michal Kupka se svými místopředsedy Vladislavem Býmem a Mírou Kvapilem. To vše se pak vešlo do jednoho podpisu na míči, který se na v čase 2:32 hodin zdolaných 10,4 km vznesl odhadem 11.000krát do vzduchu a teď zdobí klubovnu FK Přepeře, který se po pěti letech probil z okresní soutěže až do divize.

„Je úžasné, co tady přepeřští fotbalisté vybudovali a dokázali. Budu sledovat jejich výsledky, protože nejvíc mě dostalo, jak mně všichni jejich hráči hned po výkonu spontánně přišli podáním ruky a každý svými slovy vyjádřit uznání přímo uprostřed nové hrací plochy. Moc jim přeju, aby se jim dařilo,“ rozloučil se s evidentním dojetím skromný sportovec Jan Skorkovský, ač už toho zažil na několik životů.
Karel Vodrážka, vodraz@centrum.cz

PS: Závěrem snad jen malá poznámka. Protože Honzu mnoho let znám, tak dominanta a strážná hora našeho kraje – Kozákov – „fotbalově zůstává ve hře“ dál, i přesto, že rekordman-důchodce zatím stále jako jediný na světě ze svého posledního kopce Vesuvu vzhlížel s míčem na Neapolský záliv už v roce 1991, tedy téměř před dvacetiletím! Stačí si jenom počkat na první vhodnou příležitost.

Autor článku s J. Skorkovským

MVDr. Jan SKORKOVSKÝ (*1952 v Teplicích v Čechách). Vytvořil 1 515 rekordů, z tohoto počtu 261 světových, 1 254 českých a československých. Klasický maraton absolvoval fotbalově non-stop s míčem „mimo zem“ v čase něco málo přes sedm hodin. Celosvětově se jedná o jediný výkon svého druhu. Více jak 20 let byl jediným Čechem zapsaným v kapitole Fotbal v celosvětových vydáních Guinnessovy knihy světových rekordů – GWR.
Vyhlášeným „kouskem” byl v roce 1990 přechod Itálie s fotbalovým míčem na noze, na hlavě a ve vzduchu – od východního k západnímu pobřeží, přes pohoří Apeniny a Řím. Dále zvládl absolutní fotbal-žonglérskou vzdálenost s fotbalovým míčem – 45 km v roce 1986, a o dva roky později s tenisovým míčkem, kdy jeho výkon měl hodnotu 11 km. Náleží mu rekord v počtu dosažených rekordů v historii Mezinárodních festivalů v Pelhřimově, celkem 1 059 národních a světových rekordů v období 1991 až 2018.
Do Rekordmanské síně slávy byl uveden v roce 2007. Ustanovil rekordy ve fotbalových dovednostech s míči všech druhů, velikostí a tvarů, včetně nejmenšího „míčku“ – antiperle, a také rekordy ve fotbalových dovednostech s kuriózními předměty, jako jsou např. kostky, vejce, kokosové ořechy, pecky, mince a řada dalších. Na svém kontě má rekordy v dovednostech a hře se syrovými vejci hlavou, s míči poslepu či v žonglování fotbalového míče bradou. Za asistence TV kamer odehrál bez tenisové rakety, pouze fotbalově žonglérskými dovednostmi a na hlavě s odrazovou čelenkou tenisové utkání proti klasicky hrajícímu soupeři. Byl hostem mnoha televizních pořadů, je o něm natočen dokumentární film. S míči „mimo zem” dokázal zdolat vrcholy hor, jako jsou Ještěd, Sněžka anebo italská sopka Vesuv…

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.