Turnov má několik míst, kde genius loci silně rezonuje. Kromě historické části města je to především jeho okolí – skalní města, hrady, zámky, lesy a příroda jako celek. Jedno místo vám ale většina obyvatel v tomto smyslu označí za jedno z nejdůležitějších, ne-li vůbec nejvýznamnější. Je jím údolí Jizery od bývalého autobusového nádraží Na Lukách až po Zrcadlovou kozu. Místo četných výletů a odpočinku, které je navíc v docházkové vzdálenosti z obou částí města. Tohle je turnovské unikum, to je jeho skutečný duch místa.
Pro starší generaci jsou Dolánky spojené především s dnes už legendárním koupalištěm, kde lidé často trávili celé léto. Je tu řeka s náhonem k vodní elektrárně a jez, u kterého je velmi příjemné posedět. Pravda – vykoupat se dnes můžete zajít do Maškovky, nebo, jak je moderní realitou, do vlastního bazénu na zahradě. Dolánky však nabízejí něco jiného. Opustíte rušné ulice a za pár minut jste obklopeni klidem, kde čas ubíhá trochu jiným tempem.
Nyní se do Dolánek vrací něco zásadního. Nebude to už klasické koupaliště, nýbrž místo pro setkávání, relaxaci a nové posezení v přírodě, kde si za parného léta budete moci smočit nohy (na kondiční plavání jako v bazénu či v řece to však určené není).
Přírodní biotop na místě někdejšího prostředního bazénu koupaliště je prakticky hotov a již brzy začne obyvatelům města i jeho návštěvníkům sloužit. Bude to pro všechny velká zkouška. Areál bude volně přístupný a bude jen na lidech, jestli ho budou opatrovat a stane se vyhledávanou oázou. „Kdybychom biotop rovnou oplotili, vybírali vstupné a zavedli restriktivní opatření, nikam bychom se jako společnost neposunuli,“ přiblížil filozofii projektu starosta Turnova Tomáš Hocke.
V pátek 26. června se do areálu biotopu na pozvání vedení města podívali novináři, aby tuto jedinečnou stavbu zprostředkovali veřejnosti. Jak starosta vysvětlil, zatím sem není možné vstupovat, proto zde stále zůstává provizorní stavební oplocení. Aktuálně se čeká na kolaudaci samotného biotopu, jeho technického zázemí a objektu se sociálním zařízením a občerstvením. Také je třeba, aby vysetý trávník dostatečně zakořenil, aby lidé při odpočinku u vody neseděli na blátě. V plném provozu by proto biotop měl být až koncem července.
„Poměrně dlouhou dobu jsme přemýšleli, jak do těchto míst vrátit vodu a rozšířit nabídku odpočinku v údolí. Tohle je výsledek. Doufám, že si lidé místo oblíbí. Ti, kdo se budou chtít vykoupat v přírodě, využijí sousední nadjezí Jizery. Kdo naopak stojí o čistou, ošetřenou vodu, tobogány a další atrakce, pro ty máme Maškovku. Tady by lidé měli především využívat klidné prostředí a relaxovat,“ přeje si starosta.
Stavba biotopu přišla městský rozpočet na 25 mil. Kč včetně DPH. Dodavatelem stavby byla firma Ing. Vojtěch Halámek z jihomoravských Ivančic u Brna. Ten je současně i zahradním architektem a podle něho je pojetí doláneckého biotopu s přírodním i rekreačním využitím republikovým unikátem.
Stavba probíhala od loňského podzimu do jara, biotop pojme 2 500 kubických metrů vody, má rozměry zhruba 40 x 80 metrů, je až 2,5 metru hluboký. Speciální technologie kombinuje dva způsoby filtrace. Jeden je vertikální přes štěrk a kořeny rostlin, druhý filtr je mechanický (síťový), který odstraňuje hmyz či napadané listí.
Lidé samozřejmě nemohou očekávat křišťálově průzračnou vodu, její zabarvení se bude přirozeně měnit podle ročních období, teploty a toho, jak bude samočisticí proces pracovat. Velmi škodlivé jsou pro kvalitu vody například opalovací krémy, návštěvníci by se proto před vstupem do vody měli pokaždé důkladně osprchovat. Venkovní sprchy i převlékárna jsou zde k dispozici.
O provoz areálu se bude starat společnost Městská sportovní Turnov. Objekt s občerstvením bude provozovat firma DUMkont, která v okolí provozuje například kavárnu v Bozkově a městu nabídla za pronájem nejvýhodnější podmínky ve výběrovém řízení.
(Snímek z dronu je z konce května, dnes je trávník vzrostlejší.)
HISTORIE KOUPÁNÍ V TURNOVĚ
* Přelom 19. a 20. století: První plovárna vznikla v Turnově v místě dnešního hřiště na házenou mezi mosty. Dnes se v těchto místech nachází loděnice.
* Meziválečné období: S rozvojem zdejšího průmyslu (zejména provazárny naproti plovárně) se začalo uvažovat o výstavbě nového koupaliště dál za městem.
* 11. května 1938: Ledy se pohnuly těsně před válkou. Městský úřad v Turnově požádal spořitelnu o uvolnění částky okolo 12 tisíc korun na stavbu koupaliště u doláneckého jezu.
* 50. léta 20. století: Podle pamětníků se začíná diskutovat o výstavbě klasického koupaliště s betonovými bazény. Zázemí přírodního koupání v Dolánkách tehdy již funguje.
* 1968: Areál doláneckého koupaliště byl kompletně dokončen (dva velké bazény, dětské brouzdaliště, hřiště, šatny, WC, občerstvení a oplocení). Koupaliště se stalo neodmyslitelnou součástí letního života místních i přespolních. Areál tehdy spravovaly technické služby a až do konce 80. let zde nedošlo k žádným větším opravám.
* 90. léta: Areál začal chátrat a střídali se v něm různí nájemci. Devastace pokročila natolik, že byl v polovině 90. let provoz ukončen. Snahy o jeho rekonstrukci skončily nezdarem. Koncem dekády přišel tehdejší starosta M. Hejduk s myšlenkou postavit nové koupaliště a kluziště na jiném místě v dosahu centra města.
* Čtvrtek 9. března 2000: Zásadní milník. Jizera se zběsile přehnala městem a přelila se i přes tehdy již nevyužívaný dolánecký areál. S původním koupalištěm v Dolánkách byl definitivní konec.
* Srpen 2000: Zastupitelstvo města rozhodlo, že dolánecký areál bude proměněn na přírodní zónu. Staré bazény byly na přelomu září a října zavezeny. Jako materiál posloužila hlína ze stavby severního obchvatu města.
* Prosinec 2000: Veřejnost se poprvé seznámila s návrhy studií budoucího areálu v Maškově zahradě, který měl vyrůst z prostředků Nadace B. J. Horáčka Českému ráji.
* 8. května 2016: Cesta k novému koupališti byla trnitá, ale v tento den byla Maškovka za obrovské účasti veřejnosti (odhadem dva tisíce lidí) slavnostně otevřena. Město areál vystavělo na své náklady.
Podrobně ZDE
Pozn. red.: Genius loci (latinsky „duch místa“) je původně římský mytologický pojem označující ochranného ducha, který bděl nad určitým prostorem. Dnes se používá v architektuře, umění a sociologii k popisu specifické, neopakovatelné a často těžko popsatelné atmosféry, kterou daná lokalita vyzařuje. (Zdroj: Wikipedia)