O domov důchodců, kterým by se uzavřelo pomyslné „kolečko“ sociálních služeb, Turnov usiloval poměrně dlouho. Penziony pro důchodce vznikly nejdříve na Výšince v 80. letech a v dalším desetiletí byly postaveny penziony v Žižkově ulici, na jejichž stavbu tehdy město dostalo dotaci v rámci sanace území zasažených pobytem sovětské okupační armády. Domov důchodců ale přece jen poskytuje trochu jiné služby narozdíl od penzionů, kde senior musí být víceméně soběstačný. V okrese Semily fungoval – a dodnes funguje – domov důchodců v Rokytnici nad Jizerou. Je ale pro starého člověka prakticky z nížiny problematické, ocitnout se ze dne na den na horách, takže se této možnosti za komunistů lidé spíše vyhýbali.
Turnov se domova důchodců dočkal v roce 2002 zásluhou tehdejšího místostarosty MUDr. Vladimíra Eckerta, před tím dlouholetého ředitele nemocnice. Díky jeho sveřeposti a umanutosti byla získána dotace ve výši 88 milionů korun, přičemž stavba přišla na zhruba 100 milionů. Rozdíl zaplatilo město z rozpočtu. Domov důchodců vznikl dostavbou skeletu naproti zdravotnické škole. Ten byl postaven v 80. letech, měla to být původně zubní poliklinika, ale na realizaci nikdo nedošlo. Dlouhé roky byla stavba opuštěná, až se proměnila v domov důchodců, který svému bohulibému poslání slouží dodnes. Ke spokojenosti celého regionu, to je třeba podotknout!
Co je ale třeba současně zmínit, je skutečnost, že část provozních peněz musí hradit město, narozdíl od domovů důchodců, které zaštiťuje kraj, resp. stát. Je to daň za to, že v Turnově domov důchodců vůbec máme. Za celých 15 let se nepodařilo tuto skutečnost změnit, takže městský rozpočet musí každoročně na provoz domova přispívat několika miliony.
Domov důchodců v ulici 28. října byl slavnostně otevřen 21. srpna 2002, první klienti se sem stěhovali počátkem září.
(Fotografováno analogovým Nikonem FM2 s objektivy Nikkor 2,8/24 mm a 1,4/50 mm, kinofilm ORWO NP 7 jako 400 ISO, vyvoláno v Rodinalu.)





