Příjemné setkání se uskutečnilo dnes v podvečer v galerii Muzea Českého ráje v Turnově. Svůj křest zde prodělala jedna z nových knižních publikací, která se s největší pravděpodobností zařadí mezi perly knižní produkce o našem kraji posledního desetiletí. Knížku vydal renomovaný liberecký nakladatel Roman Karpaš, texty napsala Jana Scheybalová, jedna z nejuznávanějších osobností Libereckého kraje. Kniha se jmenuje „Český ráj na starých diapozitivech“ a čtenáři na 156 stranách nabízí desítky téměř neznámých historických snímků.
A nejde o snímky ledajaké. Skleněné kolorované diapozitivy, jak naši předkové před sto lety říkali „světelné pohlednice“, patří mezi sběratelské skvosty. Dochovalo se jich velmi málo, jde o opravdové obrazové poklady. Knížka proto nevznikala lehce, podle Romana Karpaše šlo o intenzivní práci posledních dvou let, když před tím stejným způsobem vydal „kolorované“ Krkonoše. Cenné snímky z Českého ráje byly získány především z pozůstalosti MUDr. Jiřího Šolce, resp. jeho syna, nedávno zesnulého turnovského lékaře stejného jména, dále potom z rodinné sbírky Ivana Kafky ze Sobotky, Romana Karpaše, z muzeí v Semilech, Jilemnici a Nové Pace a ze Státního okresního archivu v Semilech.
Krásné obrázky, graficky dokonale zpracovaná publikace, emotivní setkání. Na svého otce a bratra vzpomněl dr. Ivan Šolc, jeden z kmotrů knížky, když tatínka přirovnal ke známému kochajícímu se doktorovi z filmu Vesnička má středisková. „Když ale bylo potřeba zasáhnout ve prospěch Českého ráje, tak otec nikdy neváhal. Přál bych si, aby to nejkrásnější z našeho kraje bylo zachováno i dalším generacím,“ řekl Ivan Šolc. Pro připomenutí je nutno uvést, že MUDr. Jiří Šolc starší patřil v roce 1955 mezi zakladatele CHKO Český ráj.
Emotivní bylo i vyznání dr. Jany Scheybalové, která neopomněla připomenout osobnost svého již zesnulého manžela J. V. Scheybala. „Nikdy jsme neměli auto ani chatu, chalupu nebo zahrádku. Přesto jsme velkou zahrádku měli. Byl jí právě Český ráj, který jsme mnohokrát prošli křížem krážem a zaznamenali každou místní pamětihodnost, chaloupku, boží muka či lidové zvyky,“ uvedla Scheybalová. A právě jedinečná znalost prostředí je velkým pozitivem doprovodných textů nové knihy, které nejsou pouhým doplňkem historickým snímkům, ale rovnocenným, samostatným literárním útvarem.