Pojďte si se mnou odpočinout od negativních zpráv, které se na nás hrnou z televize a z médií. Pojďte se odpoutat od čísel, statistik a prognóz. Nechte své myšlenky odpočinout a přesunout je úplně někam jinam, úplně na něco jiného… Co vy na to? Pojďte se zasnít. Vzpomeňte si, kdy vám bylo naposledy fajn. Bylo to s vaší rodinou? Bylo to při procházce se psem v lese? Bylo to na výletě? V práci? Na vaší poslední dovolené? Nebo víte co, pojďte se zasnít obráceně.
Až tahle doba pomine, co budete dělat? Kam půjdete, koho navštívíte, kam se podíváte, kam pojedete? Každý jsme individuální a každý chceme dělat a vidět něco jiného. Někdo navštíví celou svoji rodinu, obejme rodiče, prarodiče. Někdo půjde se svými přáteli na dobrou večeři. A někdo pojede na místo, kde ještě nikdy v životě nebyl a splní si tak svůj sen. Třeba seno cestování.
Cestujete rádi? Kam byste se chtěli podívat? Chtěli byste se podívat na ostrov Bali? Na ostrov bohů?
Já se tu probouzím každý den už čtyři roky. Každý den ráno mi sluníčko, které vychází nad mořem, svítí do oken a tahá mě z postele. Kousek toho sluníčka vám posílám a pojďte si přečíst, jak se teď tady na východě ostrova máme.
Pozdrav z BaliAni ostrovu Bali se bohužel pandemie nevyhnula. I my musíme dodržovat vládní nařízení. Školy jsou zavřené, děti se učí z domu. Musíme nosit roušky a při vstupu do restaurace nebo obchodu si omýt ruce. Ostrov je pro turismus zavřený od dubna. V této chvíli tedy osmý měsíc! Pro 80 % obyvatelstva ostrova, kteří přišli ze dne na den o práci, je to katastrofa! Ale o tom psát nechci, chci psát o tom, jak si žijeme u nás na vesnici…
Teď tu máme podzim, stejně jako vy, akorát je tu stále hodně teplo, průměrně 34 stupňů. Příroda je už hodně vyprahlá. Když o tom teď přemýšlím, tak si vůbec nemohu vzpomenout, kdy tady naposledy pršelo. Možná v dubnu. Období dešťů začíná na Bali v půlce prosince a končí v únoru. Jenže i příroda je nevyzpytatelná. Minulý rok u nás ve vesnici začalo pršet až v lednu, a to už byl velký extrém, místní se báli, že přijdou o úrodu.
Teď začala sezona manga. Já mám manga nejraději a nyní se na trhu prodávají za 18 Kč za kilo. Skoro každá rodina ve vesnici má u domu mangovník, banánovník a papayu…
Když projíždím naší vesnicí, tak všude vidím celé rodiny, jak obdělávají svá políčka. Sejí kukuřici. Při této práci pomáhá opravdu každý člen rodiny. Většina rodin má dobytek, který jim pomůže s oráním pole. Najdou se však i takové rodiny, které bohužel dobytek nemají, a tak musí tuto těžkou práci zastat muži. Velmi mě fascinuje, jak si Balijci dokážou mezi sebou pomáhat. Jedna rodina pomůže druhé a ta na oplátku přijde druhý den zase pomoci jim a tím pádem mají práci rychleji hotovou.
Život u nás ve vesnici probíhá stále svým vlastním tempem. Bydlí tady většinou rybáři, kteří nejsou odkázáni na cestovní ruch. Ti stále každý den ráno vyjíždí na svých loďkách na moře. Nyní je, jak říkají místní „sezona“, a tak se vracejí z lovu a loďky mají plné makrel. Ty poté prodávají do vnitrozemí.
Ve vesnici máme klubovnu pro děti. Tam se s dětmi třikrát v týdnu scházíme. Malujeme si, kreslíme, navlékáme náramky a teď aktuálně se učíme tancovat balijské tance, které vám na Vánoce na Facebooku ukážeme.
A jak si tu žiju já?
Čas, kdy je Bali pro turisty zavřené a také je zavřené pro dobrovolníky, kteří k nám do klubovny jezdí pomáhat, jsem využila k napsání knížky. Mě samotnou by to asi nikdy nenapadalo, ale nechala jsem se vyhecovat ohlasem svých čtenářů na facebookovém profilu Sarah Hlousek, kde si už dlouhé roky píšu svoje „Čtení ke kafíčku“. A kde mám pod každým příběhem komentáře: Hoď to na papír, kdy už bude kniha… A tak jsem odjela do nedalekého pidiměstečka Amedu, otevřela jsem PC a začala psát. A za měsíc bylo hotovo.
Knížka se jmenuje: Příběhy ze země, kde gekoni dávají dobrou noc. Najdete v ní padesátku legračních, neuvěřitelných a někdy i bizarních příběhů z mého života na Bali. Taková kniha plná smíchu.
Příběhy vás pohladí po duši, zapomenete na starosti všedních dní, a přenesou vás na ostrov Bali.
Knížka v České republice vyjde 25. listopadu a vy si ji můžete objednat už nyní na www.pribehyzezeme.cz.
Šárka Hloušková z Turnova je cestovatelka, spisovatelka, filantropka a mimo to věčná optimistka, snílek a smíšek. Osud ji s manželem na ostrov Bali zavál před čtyřmi lety. Bydlí spolu v džungli v zapadlé vesničce mezi místními. V Indonésii založila neziskovou organizace Help by Sarah. Nechala dětem postavit v džungli klubovnu a stará se o volnočasové aktivity a vzdělávání dětí z vesnice. Stojí pevně na nohou a ví, že jednorázová pomoc v zemích třetího světa nic nevyřeší, proto místním podává pomocnou ruku a ukazuje jim cestu, jak si mohou pomoci sami…