* Divize C, muži
Osmé, hořké divizní kolo začalo pro domácí dobře. Po delší době proměnili přesilovou hru a odehráli relativně povedenou první třetinu, byť hra místy nebyla hezká na pohled. To fungovalo do konce druhé třetiny, v níž se Turnovanům podařilo proměnit několik brejků. Neustálá hra tam a zase zpět je však stála drahocenné síly, které v závěru chyběly. Když se k tomu ještě přidal tlak soupeře, nedostatečnou fyzičkou ovlivněná technika a fakt, že Slávii domácí sami vrátili do zápasu, bylo z toho vyrovnání zápasu a následné prodloužení s nájezdy. Ty nedopadly, protože turnovští hráči neproměnili ani jeden!
* Liberecká liga mužů
TJ Turnov B – FBC Panthers Liberec C 3:10 a USK Slavia Liberec B – TJ Turnov B 4:15.
Na další turnaj béčka se tým sešel v „klasickém“ počtu osmi lidí, bohužel opět bez brankáře, takže tuto roli musel znovu zastat Wambach. I přes nízký počet hráčů předvedli tito poměrně dobré výkony a na rozdíl od minulého duelu jim naštěstí nedošly síly. V prvním zápase se Turnovští bohužel potýkali s naprosto katastrofální produktivitou, což se během třetí třetiny velice negativně podepsalo na jejich morálce a ochotě bránit, takže vysoko prohráli, přestože konečný výsledek neodpovídal obrázku hry. Druhý zápas poté Turnov zcela ovládl a i přes destrukční a velice nepříjemný styl soupeře mu dokázal nasázet patnáct branek.
V sobotu odpoledne prvoligové juniorky na domácí půdě v Liberci přivítaly tým z Prahy, který přijel v nejsilnější možné sestavě i s brankářkou juniorské reprezentace, která ukázala během zápasu, že tam právem patří.
FBC Liberec – FbŠ Bohemians 3:7. Více jak polovinu domácích hráček trápila rýma a kašel, přesto k utkání nastoupily a ukázaly, že pokud je vůle a maximální nasazení, dá se hrát s kýmkoli. Přesto se kvalita i počty soupeřek časem projevily. Svou hru mají založenou především na dobré brankářce, perfektní fyzičce a pokud se k tomu přidá také právě kvalita, je opravdu těžké s nimi hrát.
Dorostenky v rámci 1. ligy vyrazily v neděli do Litvínova, tentokrát s výběrem z Turnova a Liberce. První zápas s FD Teplice začal dost nervózně a dlouho trvalo, než se celek dostal do tempa. Pak však přidal na tempu a postupně navyšoval náskok až na konečných 8:2. V druhém zápase s FBC Česká Lípa holky nastoupily hned od začátku koncentrovaně a výsledkem byla spanilá jízda, v níž byly vidět kombinace jedna krásnější než druhá. Výsledek 12:1 hovoří za vše.
František Záleský, zaleskyfrantisek@seznam.cz
* Divize, muži
Po domácím vítězství nad libereckými Gazelami 4:2 cestovali hráči FCD k prvnímu venkovnímu utkání do Kladna. Také zde naplno uspěli, takže momentálně figurují na slušném třetím místě mistrovského žebříčku. Lví podíl na výhře měl svými dvěma brankami Dan Novák. „Dobře jsme začali a dali jsme brzo gól. Soupeř sice vyrovnal, ale za stavu 2:2 se k nám přiklonilo štěstí a v poslední vteřině jsme zápas zlomili na naši stranu. Za plný počet bodů jsme všichni rádi,“ prohlásil hráč zápasu. Jen dodejme, že za domácí se trefili Doležal s Nesládkem a za hosty k těsné výhře přispěl Matěj Randák.
Karel Vodrážka, vodraz@centrum.cz
2. Pampuch Liberec 2 2 0 0 10: 3 6
3. TJ FC Dalmach Turnov 2 2 0 0 7: 4 6
4. SK Roudnice n/L 2 1 0 1 11: 3 3
5. FC Brazil Kladno 2 1 0 1 11: 5 3
6. FC Sapa Praha 2 1 0 1 12: 8 3
7. Reas Česká Lípa 2 1 0 1 7: 15 3
8. Futsal Club Brandýsek 2 0 0 2 10: 16 0
9. Liberecké Gazely 2 0 0 2 2: 14 0
10. SK Olympik Mělník B 2 0 0 2 3: 16 0
* Liga Českého ráje
Poněkud stranou pozornosti sportovní veřejnosti Turnovska je unikátní projekt, u jehož zrodu stál v roce 2016 Zdeněk Ziegler z Ohrazenic. Zdejší „Hospoda na návsi“ pak dodala potřebné zázemí a od nápadu nebylo daleko k jeho realizaci. „Kulečníkový stůl tady byl snad odjakživa a kulečník se tu hraje dnes denně. Dal jsem dohromady pár lidí, s kterými jsme tomu postupně dali nějaká pravidla. V dnešní době v našem týmu sdružujeme asi desítku hráčů, z nichž pak vzniká tým pro vlastní soutěž,“ předeslal po tréninkové hře otec myšlenky.
Jako prezident a trenér místních má vše na triku, ale o všem podstatném podle schválených stanov rozhoduje každoroční valná hromada účastníků. Ligu ČR, jak ji nazvali, v současnosti hraje osm spolků, rekrutujících se převážně ze střední generace. „Mašov to hrál čtyři roky, ale už nemá hráče, a tak odstoupil. Problémy teď hlásí Příšovice, které mají dva týmy, ale nebudou mít po zrušení hostitelské hospůdky kde hrát. Snad se to nějak vyřeší. Dvě družstva mají také na Všeni, kde to dokonce zkoušejí i ženy. Vedle nás se kulábr hraje také v Rovensku, Josefově Dolu na Mladoboleslavsku a v Hodkovicích,“ přiblížil Zdeněk Ziegler. Jak zdůraznil, vše je ve vlastní režii, stejně jako vybavení hráčů, kteří nesmějí být nikde registrováni.
Jeho Ohrazenice získaly po dosud odehraných ročnících, které přerušil jen covidový rok, dvakrát titul, ke čtvrtému teď směřují Hodkovice. Hraje se dvoufázově (doma a venku) každý s každým, a protože pevné termíny nejsou dány, je to vždy po dohodě kapitánů tříčlenných týmů. Vzájemná utkání se hrají jako tři dvouhry a dvě čtyřky, a to o celkem pět možných bodů. „Všechny výsledky se povinně hlásí našemu administrátorovi, kterým je Radek Hocke, jinak jeden z hráčů Všeně, který je pak zpracuje do tabulky, podle níž se vyhlašuje konečné pořadí. Metou nejvyšší je krom zapsání do análů naší ligy putovní pohár na kamenném podstavci s vyrytými jmény vítězů jednotlivých ročníků. Teď jsme jej museli zvětšit, aby se tam vešli další,“ usmívá se pro věc zapálený Ziegler a jako druhý nejstarší borec přidává i další zajímavosti.
Nejstarším hráčem je Míra Vávra (84!) z Příšovic. A protože v takovém Rovensku nemají stůl, jeho hráči hostují až v dalekých Hodkovicích! A právě tam je největší herní plac s delší stranou 240 cm. Tím naopak nejmenším je ten v Ohrazenicích, který nabízí rozměr 160 cm! „Asi nejvyšším výdajem pro všechny naše účastníky je nový potah na herní stůl. Ten se mění zhruba jedenkrát až dvakrát za rok a výměna přijde bratru na pět tisíc korun. My jdeme zlatou střední cestou v intervalu rok a půl, a k tomu máme velké štěstí, že naši aktivitu podporuje obec v čele se starostou Františkem Novákem, jemuž tímto ještě jednou děkujeme,“ vzkazuje za všechny své ovečky Zdeněk Ziegler.
V současnosti je před ním organizace další valné hromady, kde se upravují pravidla, přijímají noví členové, a hlavně se vyhlašují výsledky ročníku. Valná hromada proběhne 16. prosince v Hodkovicích a letos je na pořadu novinka, kterou bude návrh na vyhlašování individuálních cen. „Pokud to odsouhlasíme, už příští rok vyhlásíme také nejlepší jednotlivce. Moc mě těší, že úroveň hry šla za ty roky obrovsky nahoru. Už teď víme, že TOP hráči soutěže jsou náš Milan Homolka a hodkovický Michal Papas, ale uznání patří všem, kdo do toho s námi šli,“ uzavírá na své „dítě“ náležitě hrdý ligový lídr z Ohrazenic.
Noví adepti jsou prý kdykoliv zváni, a pokud se vedle stávajících sponzorů a dárců, kteří tuto soutěž podporují a něčím ozvláštňují, přidají ještě další, jsou taktéž vítáni.
Karel Vodrážka, vodraz@centrum.cz
* Přátelské utkání, mládež
Jak informoval HC Turnov 1931, v těchto dnech do Turnova v rámci spolupráce s partnerskými městy dorazili hokejisté U14 ze švédského města Alvesta, kteří se zabydleli v hotelu Karel IV. Během turnovského pobytu měli naplánovány dva tréninky a dva přátelské zápasy. Ten první už mají za sebou – v Jičíně prohráli vysoko 16:0. „Bylo nám těch švédských kluků tak trochu líto, takže je sice chceme také porazit, ale rozhodně ne takhle. Jako hostitelé jsme je vzali na prohlídku Prahy, a také naše utkání pojmeme v přátelském duchu. Po něm bude následovat společné posezení v bistru s občerstvením, aby si mohli kluci vzájemně procvičit anglickou konverzaci,“ předstřel turnovský trenér Vratislav Hořínek. Druhé přátelské měření sil s českými vrstevníky proběhlo ve čtvrtek 2. listopadu v Turnově. Návštěvu svým švédským hostům turnovští mladíci oplatí v rámci únorových prázdnin, výpravu budou tvořit týmy z kategorií U 14 a U 17 HC Turnov 1931.Pavel Mlejnek, DayLightThorn@seznam.cz
* Mistrovství České republiky ve FT
Po delší odmlce dal o sobě v tomto roce zase vědět úspěšný motokrosař a veterán Jaroslav Franců z Pelešan. Ten za řídítky strávil bezmála 55 let, poté co začínal u babičky v Olešnici, kde po mezích a okolních lesích honil svou NČZ 150. Svůj první závod odjel v patnácti letech v roce 1972 v Čáslavi. Na vojnu narukoval o čtyři roky později do ASVS (Armádní středisko vrcholového sportu) Dukla, kde trénoval a jezdil vedle motokrosových špiček té doby, jakými byli Falta, Bavorský, Velký či Stodůlka.Po návratu do civilu několikrát získal titul krajského mistra a dařilo se mu také na celostátních závodech a jiných pohárech. V roce 2000 vyhrál vždy s číslem 11 nebo 111 např. Janečkův pohár ČZ, v roce 2004 Motocros Kentoya a rok na to dokonce Supermoto Kentoya.
V roce 2016 se vrhl na motoristickou novinku FLAT TRACK, jakousi americkou obdobu klasické ploché dráhy, kdy se na oválu pohybuje jak víc jezdců, tak i motorek. Tady se opravdu našel a díky své šikovnosti a strojové podpoře Oty Knébla z Doubravy dokáže svou mašinu seštelovat a vyladit tak dobře, že tahle symbióza na závodní trati dokonale funguje. Už v poměrně pokročilém věku se stal čtyřnásobným mistrem České republiky, a jen jednou dojel jako vicemistr, čímž se ve vymezené skupině zhruba dvou desítek závodníků moc z nich chlubit nemůže.
Po covidové pauze stihl Jaroslav Franců v roce 2023 z časových důvodů zajet pouze dva závody z pětidílného seriálu MČR. V Chabařovicích potvrdil svou pozici lídra a vyhrál, ve Svitavách dojel na 2. místě a bylo z toho celkově pěkné 5. místo v Česku. „Nějak se mně to v poslední době všechno nakupilo, takže moc nestíhám a jsem rád, že jsem se mohl alespoň dvakrát svézt a potkat se s kamarády. Jako vždy jsme si to mezi sebou rozdali na férovku. Letošní výsledky byly hodně těsné, protože špička se docela vymydlila, ať už díky různým zraněním či z jiných důvodů. Kdybych odjel víc závodů, asi by to zase stačilo i na bednu, ale v mém věku už jde spíš o to, hlídat si zdraví a upevňovat vztahy s přáteli,“ říká šampion z Turnovska, kterého na závodech jezdí osobně podpořit také manželka i obě dcery.A právě z těchto důvodů si motorkář tělem i duší ani neklade velké cíle na další rok 2024. „Roky už jsou znát a cítím je na sobě, takže budu rád, když se občas svezu jen tak pro radost s tou trochou závodního adrenalinu. Občas taky zajedeme s klukama z Turnova na cvičnou dráhu do Ctiměřic u Mladé Boleslavi, kde si střihneme a zopakujeme pár lekcí z motokrosu a pak si prostě dáme pár piv,“ uzavírá s úsměvem a nadhledem odjezděných let Jaroslav Franců (66!), kterému dosud stále ještě ani trochu nezevšedněla specifická vůně spáleného benzínu.
Karel Vodrážka, vodraz@centrum.cz