PŘIŠEL JSEM, VIDĚL JSEM, DVAKRÁT ZVÍTĚZIL, ALE STÁTNÍ HYMNU NESLYŠEL JSEM…

0

…mohl by si s notnou dávkou nadsázky říct Jan Čapek (38), zaměstnanec turnovské firmy Leoni Neumatic, jenž se nesmazatelným písmem zapsal do novodobé historie světa horských kol. Nebýt zmíněného zaměstnavatele, resp. paní Aleny Vrbatové, málokdo by se o fenomenálním úspěchu skromného cyklisty dozvěděl. Především díky její iniciativě mohl vzniknout následující rozhovor se sluchově postiženým sportovcem, který se s obdivuhodným nadhledem pere nejen se soupeři v pelotonu, ale i se svým životním handicapem.

201108091058_sport_105_011_capek

„Doktoři se dodnes nemohou shodnout, co je příčinou mé asi 90procentní nedoslýchavosti. V podstatě se dá říci, že špatně slyším už od dětství, ale pomocí odezírání ze rtů a speciálních naslouchátek mohu celkem dobře komunikovat. Manželka je na tom o něco hůř, a tak se dorozumíváme pomocí znakové řeči,“ načal náš dialog sympatický Honza, otec dvou zdravých dětí.

Práce a kolo jej pohltily natolik, že na jiné záliby mu nezbývá žádný čas, a ten volný se snaží věnovat zejména své rodině, která ho v jeho sportovní kariéře cele podporuje. Stejně jako všichni „muži v sedle“ nedávno i on v televizi bedlivě sledoval Tour de France a soucítil se závodníky při jejich děsivých pádech, kterých bylo v letošním ročníku víc, než je zdrávo. Na otázku, zda má nějaký svůj cyklistický vzor, je mi odpovědí bezelstný úsměv a jednoduché NE. Jan Čapek zkrátka jezdí podle svého. 

n201108091058_sport_106_011_capekNejvětším úspěchem člena jediného klubu neslyšících v České republice – SK SKIVELO Olomouc – jsou hned tři medaile, získané na nedávném prvním oficiálním mistrovství světa horských kol v kanadském lyžařském středisku Mont-Tremblant, vzdáleném asi 150 kilometrů od Montrealu. Držitel licence Handbike, jež mu umožňuje závodit jak s amatéry, tak i s profesionály, tady při účasti 12 států a zhruba 55 závodníků včetně žen vybojoval ve své kategorii jednu stříbrnou a dvě zlaté, což mu přineslo mj. také trikot mistra světa! Ve třech z devíti vybraných disciplín vyhrál Jan Čapek cross country kriterium (10. června / čas 45:14) a časovku (10. června / 21:36). V obou případech byl druhý Ital Luigi Cucco, další člen české minivýpravy Roman Dohnal dojel na 6., resp. 8. místě. V třetím, závěrečném vystoupení turnovského cyklisty v cross country, kde skončil na druhém místě (14. června / 2:03 hod.), jej předjel pouze francouzský jezdec Girardet Remi. „Místo konání bylo nějakých 850 metrů nad mořem, tedy podmínky srovnatelné s Alpami, a některé úseky se jely mezi skalami přímo po lyžařské sjezdovce plné kamenů a kořenů, to bylo hodně náročné hlavně na techniku jízdy. Vzhledem k téměř dvouhodinové jízdě a předchozím závodům už také docházely síly, a tak jsem v tomto případě bral i stříbro,“ vrátil se na chvíli zpět do země javorových listů úspěšný Turnovan.

 

Toho ke kolu přivedla další známá turnovská osobnost, jeho bratranec a cyklokrosový juniorský exreprezentant Kamil Polák, jehož firmu CYKLO KAMPO u nádraží zná dobře i spousta přespolních cyklistů. „S rodinou jsme nejprve jezdili po závodech a fandili mu. Ta atmosféra kolem něho mě chytla natolik, že jsem asi od 15 let začal kolo prohánět taky a vydrželo mi to až doteď,“ přechází z daleké minulosti do současnosti Jan Čapek.

 

Matematickým odečtem snadno zjistíte, že jde o čtvrtstoletí, či chcete-li 25 let tvrdé dřiny, protože cyklistika je jedním z mála sportů, který opravdu nedá nikomu nic zadarmo. V letech 1993 – 1996 jezdil Honza v dresu České spořitelny MTB, dnes už je vše v rovině čistého amatérismu. Na delší závody si normálně bere dovolenou, refundaci mzdy využil pouze při účasti na olympiádě v Taiwanu v roce 2009. „Tréninkově jezdím většinou v intervalu úterý – středa – pátek, a to zhruba 70 až 90 kilometrů. Nic neplánuji a volbu trati nechávám na momentální náladě. Důležitá je pro mě hlavně pohoda. Prakticky jednou za měsíc se účastním kontrolních závodů, na nichž se setkávám i s členy našeho klubu, takže máme možnost si vyměnit různé zkušenosti. Jinak jezdím závody v celé České republice. Trénuji tedy tak půl na půl sám a ve skupině. Díky mým výsledkům jsem pod křídly paralympijského výboru, což znamená, že veškeré potřebné vybavení fasuji na podpis. Servis si dělám většinou sám. Momentálně jezdím na kole značky KTM, se kterou jsem velice spokojen.“

201108091058_sport_107_011_capek


Jeho kategorie je limitovaná minimální nedoslýchavostí 55 db a u některých závodníků se prý důsledně kontroluje. „V mém případě už tohle nehrozí, a tak se můžu plně soustředit jen a jen na kolo a jízdu samotnou. Teď jsem v Kanadě třikrát stál na stupních vítězů, ale místo státní hymny mi musela stačit jen stoupající vlajka. O to víc mě při návratu potěšilo, že spolupracovníci – na rozdíl od některých médií – můj úspěch zaregistrovali,“ uzavřel náš rozhovor opět s patřičným nadhledem světový šampion Jan Čapek, aby se z hvězdných výšin montrealského nebe vrátil zpět ke každodenní práci ve firmě, která je na něj náležitě hrdá.

 

Připravil Karel Vodrážka

vodraz@centrum.cz

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.