FÉR SPORTSMAN SE SRDCEM NA MOZOLNATÉ DLANI

0

Na počátku prosince oslaví už tři čtvrtstoletí svého života osobnost sportovního dění, známá nejenom v našem regionu. Rodilý Turnovan Jiří Táborský přičuchnul snad ke všemu, co je v pohybu, ale nade vše jej oslovil hokej, který mu dal i přezdívky, pod kterými je znám snad ještě víc než pod vlastním jménem. Bilance jeho všestranné sportovní kariéry je natolik pestrá, že si ji pro větší přehled rozdělíme do jednotlivých odvětví.

FOTBAL • Začal hrát za žáky pod trenérem Františkem Černým v Lokomotivě Turnov na hřištích pod kasárnami a pod dnešní halou TSC. Poté přešel do turnovského Slavoje, kde spoluhráčem mu byl např. dnes již legendární turnovský bek Jan Šťastný. Následně oblékal také dres Jizeranu Doubrava, trénovaného tehdy Zdeňkem „Kačánim“ Lachmanem. V turnovském B-dorostu jej pak trenéři Polák s Váňou připravili pro dorostenecký A-tým vedený A. Tušerem a V. Ditrichem. Snad den před nástupem na vojnu do Dukly Žamberk v roce 1959 ho vedle turnovského světového rekordu Ludvíka Daňka v hodu diskem doživotně zasáhlo hokejové mistrovství světa na pražské Štvanici, resp. jeho zaoceánští vítězové z Kanady. Z Dewsburryho a Brewera se postupem času stali Čusbery-Džusbery a Brýwr.
V žamberské Dukle, která – trénovaná panem Martincem – hrála krajský přebor, sdílel světnici s otcem známého kopáče Marka Kuliče, a také s mistrem bonmotů – exlibereckým trenérem Láďou Škorpilem. Svléknutí zeleného mundúru znamenalo navléknutí hornických hadrů v UD Příbram. Tam pobyl nějakých 16 měsíců a následoval návrat do Turnova, kde béčko tehdy hrálo I. B třídu. Přestup do Hodkovic pak znamenal pro městečko nad Mohelkou postup z okresu do stejné krajské soutěže, ukočírovaný kouči Kočím a Jírou. „Pak mě Joska Trojan zlákal do Pěnčína, kde se s fotbalem teprve začínalo. Odmakali jsme na brigádách stovky hodin a první sezonu jsme hráli celou venku. Funkcionáři Pepík Žďárský a Jarda Růžička byli u mančaftu, který se z pralesa dokopal až do I. A třídy! Díky naší píli a hlavně předsedovi MNV Sunkovi se nám podařilo vybudovat nádherný areál, který je dodnes chloubou Pěnčína,“ vrátil se zpátky v čase jeden z tvůrců tamní fotbalové historie, jenž později přešel k činovníkům.

Jiří Táborský s drahocenným dresem…

V Turnově se mj. jako jeden z mnoha zasloužil o vytoužený a záhy tak vyhlášený trávník. Fyzicky se podílel nejprve na likvidaci škvárového povrchu a následné přípravě plochy, kterou pak k velké radosti správce Standy Hlůžeho po jejím zvelebení dlouho svou „stopětkou“ zásoboval ledkem potřebným k výživě travnatého koberce. Po pěnčínsko-turnovské fúzi pak dělal v Pěnčíně pár let hlavního pořadatele u B-týmu v přeboru, aby se posléze natrvalo usadil také v pokladně divizního áčka v Turnově.
„Ono se to nezdá, ale okolo turnovského fotbalu se motám snad už dvacet let, a dělám to rád, včetně rozvozu plakátů na jednotlivá utkání, dřív obou mužstev. Velmi dobře se mi spolupracovalo hlavně s Hordou (pozn. red.: Petrem Horáčkem), který z mého pohledu pracoval velmi spolehlivě a na plný pecky,“ vyzdvihnul svého kolegu Táborský. Ten se jeden čas trenérsky věnoval také hodkovické mládeži, když jejich asi největším společným zážitkem byl předzápas jeho svěřenců s Turnovem, jehož muži se poté před 6000 diváky postavili české reprezentaci. „Byl to pěknej hukot, ale když jsem byl na bezbrankovém zápase Dukly Praha s Benfikou Lisabon v poháru mistrů evropských zemí na Strahově, těch se mnou padesát tisíc by to asi překřičelo. I bez gólů bylo úžasný vidět na vlastní oči Josefa Masopusta v soubojích s hvězdným Eusébiem,“ přehrál si znova historický mač.
K dalším zážitkům řadí také kvalifikační utkání ČR – Skotsko na Letné, které sledoval mezi 22000 diváky. Jako správný patriot si díky do zahraničí vdané dceři nenechal ujít také zápasy Lokerenu a Anderlechtu, za které hráli Češi – gólman Zika, Pěnička, Vonášek či Jan Koller nebo Budka s Polákem. „I když se mi moc nelíbí současné fotbalové dění, fandím všem našim fotbalistům, a když můžu, objíždím o víkendech okolí, kde se hraje, bez ohledu na výšku soutěže. V názorech jsem vždycky stál za Láďou Vízkem a doufám, že se to teď obrátí k lepšímu. My jsme fotbal dělali z lásky a zadarmo, maximálně za pivo a párek. Když se někdy někde našla pajda, už jsme si mysleli, že jsme profíci. Sorry, ale jet na zápas z Hodkovic do Doubravy na kole, což pro mě byla normálka, si u dnešní generace nedokážu představit. V dospělosti jsme pak naopak my dávali do sportu svoje peníze. Když v Pěnčíně Pepa Beran zavelel prachy do popelníku, věděli jsme, že naše parta bude mít co pít,“ vyslovil se pamětník.

LEDNÍ HOKEJ • V turnovské Lokomotivě při svých fotbalových začátcích se jako řada dalších „obojživelníků“ té doby v zimním období věnoval hokeji. „V prvopočátcích mi hokejku do ruky nejsilněji vrazil Pepa Pluhař. Tehdejší hlavní základnou a dodavatelem hráčů pro Turnov byly Přepeře, které disponovaly herní plochou na modřišickém rameni. Těch hodin strávených kolem ledu při každoroční montáži mantinelů a světel v Pěnčíně i jinde bych se dnes asi nedopočítal, ale stálo to za to, ty ohromné návštěvy na derby s Kopidlnem, Dvorem Králové nebo Jaroměří na kluzišti mezi mosty,“ říká s nostalgií v hlase oslavenec Jiří, dnes žijící v Hodkovicích n. M.
Dodnes je schopen jmenovat turnovské plejery, jako byli Matoušek, Melich, Richtrové, Barchánek či Jarda Chramosta, Láďa Svoboda, Marian Lovíšek nebo Tonda Matějíček v bráně a další, kteří jej mezi sebe vzali už v jeho 16 letech! S nimi si odbyl svou mužskou premiéru v Železném Brodě. Díky pochopení sportovně založeného plukovníka Vltavského hrál vedle fotbalu s dalšími třemi vojáky na vojně za civilní Spartak Žamberk vedený Slávou Veselým také hokej, a to pardubickou skupinu. Nikoho už asi nepřekvapí, že při svém již zmíněném fotbalovém přestupu do Příbrami také tady hrál divizní hokej za místní Spartak. Rovněž „dvojitý“ byl i návrat do Turnova, kde válel východočeský KP. Hodně zajímavý pak byl přestup do Hodkovic, které za něj díky jeho kvalitě daly na tu dobu neuvěřitelných 8.000 korun! V severočeském přeboru se potkával třeba s hráči Frýdlantu a Kamenického Šenova. Fotbal s hokejem šly ruku v ruce taktéž v Pěnčíně, kde tomu veleli Josefové Žďárský a Mareš.

„Hokej jsem mydlil až do šedesátky se starou gardou na různých turnajích. Když byl led, tak v Hodkovicích, jinak jsme jezdili do Jablonce,“ vzpomíná hokejista a všudybyl Táborák, jenž si až dnes uvědomil, že z ledu má dokonce i titul mistra Československa. „To mě tenkrát vzala Zemědělsko-technická škola Turnov na celostátní turnaj do Havlíčkova Brodu, který jsme vyhráli, takže jsme si i s Honzou Šťastným přivezli domů zlaté medaile. Teď už ale ani nevím, kde se ta moje válí,“ vysvětlil.
Jiří Táborský byl jako jeden z mála fandů svědkem několika hokejových triumfů českého hokeje. Na pražském MS v roce 1972 byl svědkem historické finálové výhry našich kolem Jardy Holíka 3:2 nad Ruskem. Také rok 1985 znamenal v Holešovicích světové prvenství, když Kanadu ve finále skolil svým hattrickem Jirka Šejba. V roce 2015 seděl v O2 Aréně mezi 18 tisíci diváky a obdivoval nejužitečnějšího hráče Jardu Jágra. Bohužel Česko narazilo na silné USA, takže z toho byla jen bramborová placka. V hokejové lize mistrů byl v Liberci osobně u duelu jihlavské Dukly s CSKA Moskva. Ani dnes si v telce nenechá ujít žádný zápas kanadské NHL, obzvlášť když hraje třeba Toronto nebo Chicago.

Snímek fotbalového týmu Turnova na začátku 60. let 20. století. J. Táborský stojící třetí zleva.

ATLETIKA • Malému, ale šikovnému fot-hokejistovi se v turnovském Slavoji nevyhnula ani účast na atletických hrátkách. Bratr Ludvíka Koška Antonín si jej v učňovské škole ještě s dalšími vybral pro krajské závody, v nichž se za město i školu bili v disciplínách jako vrh koulí a oštěpem nebo ve skocích do dálky a výšky. „Šedesát metrů jsem dokázal uběhnout za slušných 7,8 vteřiny, a to Usain Bolt ještě nebyl na světě,“ směje se známý hecíř a srandista. Při pohledu na jeho dnes trochu zaoblenou postavu je úsměvná vzpomínka na bratra Haniše, pozdějšího to maratonce-veterána, který Jirku v Sokole nutil dokonce také do gymnastiky!

NOHEJBAL • I přes defenzivní ladění se kovanému sportovci za jeho sportovní kariéru podařilo vsítit na 50 gólů, a to jak v hokeji, tak i ve fotbale. Není divu, že s balonem to prostě uměl, a tak v týmu Hodkovic nakouknul do severočeského přeboru s takovým kouzelníkem, jako býval např. nohejbalista Stoklasa. „Parádní ale byly hlavně noční turnaje, které jsme u nás pořádali. Stejně jako jsem v hokeji pálil svý gólový pecky od modré čáry, tady jsem kraloval hlavně na zadní lajně,“ přidává další střípek do mozaiky legenda, která to od nízko napnutého saka neměla daleko k vášnivé rybařině, jejíž přínos oceňovali především hospodští některých hospůdek i v Turnově.

VOLEJBAL • S postavou univerzála se náš superman objevil také na odbíjenkářských kurtech turnovské Lokotky a pak i Slavoje Turnov B. Východočeský přebor a start na největším volejbalovém turnaji v Dřevěnicích na Jičínsku však prý podle něj nikdy nepřebila pravidelná letní soustředění na Hamru. Vzhledem ke vztahu k ZTŠ Turnov se dokonce dostal i ke koučování jejího dívčího volejbalového družstva, pro které bylo nejcennější vítězství na turnaji v Semilech. „Jo, mraky žen a dívek to bylo moje. Po státní zkoušce jsem dělal plavčíka v Dolánkách a poté také v Hodkovicích. Vedle výuky plavání dětí se na turnovské palubě v létě děly věci, o kterých už teď můžu jen snít. A tak se už strašně moc těším do své nové kasy v Turnově a na obličeje známých bez těch nešťastných roušek. Na rozdíl od těch zmíněných mnohatisícových návštěv ty turnovské stále ještě zvládám. Teď bych si hlavně přál, aby ta naše modrobílá jedenáctka vykopala návrat do divize, kam Turnov určitě patří,“ uzavírá výpravu do svého férového nitra věčný optimista a patriot Jirka Táborský alias Čusbery vulgo Brýwr z Hodkovic. Malý velký muž, který dal sportu další lidský rozměr.

I když už Jiří Táborský nemohl bavit lidi svými kousky na hřištích, nadělal si spoustu přátel v jejich okolí. Na snímku se mu takhle přijel vítězným pohárem pochlubit liberecký odchovanec a v té době kapitán pardubického Dynama Václav Kočí, po zisku titulu mistra ČR v sezoně 2009–2010.

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.